Solidarita

Nezávislý odborový svaz Policie České republiky ve spolupráci se Základní organizací NOS PČR Náchod vyhlašuje veřejnou sbírku na podporu rodiny dlouholetého kolegy a příslušníka Policie ČR Tomáše Horáka, který po těžké nemoci zemřel ve věku 56 let.

 

Tomáš sloužil u Policie ČR 34 let, v závěru své kariéry působil na Územním odboru Náchod, Službě kriminální policie a vyšetřování. Kolegové na něj vzpomínají jako na férového parťáka, optimistu a člověka s velkým srdcem. Dlouhá léta byl také organizátorem oblíbeného Sportovního dne v Polici nad Metují.

 

Před dvěma lety mu bylo diagnostikováno nádorové onemocnění plic. Podstoupil náročnou léčbu, avšak na podzim 2025 lékaři potvrdili, že další léčba již není možná a péče byla zaměřena na zmírnění bolesti. Až do posledních chvílí zůstával Tomáš oporou své rodiny.

 

Zanechal po sobě manželku Janu a dva syny, Kryštofa (13 let) a Jáchyma (11 let). Výnos sbírky bude použit na podporu rodiny a pomoc dětem v dalších letech.

 

Přispět můžete jakoukoli částkou na transparentní sbírkový účet:

 

číslo účtu:    3067112      kód banky:     5500      variabilní symbol:   243069

 

IBAN CZ0855000000000003067112, SWIFT RZBCCZPP

 

vedený u Raiffeisenbank a.s., pobočka Praha 4, Hvězdova 1716/2b.

 

Veřejnou sbírku vyhlašuje Nezávislý odborový svaz Policie České republiky v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách.

 

Sbírka je zahájena dnem 19.12.2025 a ukončena bude dnem 28.02.2026.

 

Předem Vám všem děkujeme za projevenou solidaritu a podporu rodiny Tomáše Horáka.

 

Mgr. Tomáš Machovič

Předseda NOS PČR

 

Přepis www.ceskenoviny.cz, 18.12.2025

 

 

Praha 18. prosince 2025 (PROTEXT) – Nezávislý odborový svaz Policie ČR vítá, že novým ministrem vnitra ČR byl jmenován Lubomír Metnar.

 

“Věříme, že pan ministr Metnar díky svým zkušenostem bude schopen řešit problémy a požadavky bezpečnostních sborů,” říká předseda policejních odborů Tomáš Machovič.

 

Největší odbory bezpečnostních složek jsou připraveny ke konzultacím a ke spolupráci s novým ministrem vnitra.

 

“Je to zkušený profesionál, jeho jmenování vítáme a věříme, že nám pomůže,” dodává Machovič.

 

Podle policejních odborů se kromě nástupních platů či služebního zákona musí řešit také udržení stávajících příslušníků a zaměstnanců a celkové navýšení finančních prostředků na vnitřní bezpečnost.

 

Nezávislý odborový svaz Policie ČR sdružuje 24 tisíc členů z řad policie, vězeňské služby, hasičů či celníků.

Věřím, že ministr Metnar nám rozumí a pomůže, říká šéf odborů Machovič

Přepis www.medium.seznam.cz, 18. 12. 2025

 

Novým ministrem vnitra je od tohoto týdne Lubomír Metnar (ANO). Významnou kapitolou jeho resortu je Policie ČR. Předseda největších bezpečnostních odborů Tomáš Machovič vidí u nového ministra potenciál.

 

Tomáš Machovič šéfuje policejním odborům, přesněji Nezávislému odborovému svazu Policie ČR. Není tak divu, že s netrpělivostí očekával, kdo horký post obsadí. Nakonec se vnitřní bezpečností a dalšími tématy bude zabývat překvapivá osobnost – Lubomír Metnar, který se v poslední době spíše profiloval jako staronový ministr obrany.

 

 

V resortu jméno nového ministra vzbudilo spíše pozitivní reakce a v každém směru velká očekávání. To potvrzuje i sám Machovič: „Vidím to jako dobrou volbu. Pan Metnar je zkušený, prošel policejním sborem, má zkušenost z vlády, vyzná se v politických procesech, má vzdělání v oboru, rozumí problémům resortu a nic nebrání, aby vše začal hned řešit,“ říká úvodem Machovič.

 

Jaký úkol pro ministra Metnara vidíte jako prioritní?

Nebudu rozhodně úkolovat pana ministra. Ale myslím, že resort zná a dobře ví, kde jsou problémy. Každopádně odbory mu nabízí konzultace a jsme připraveni konstruktivně jednat, dávat stanoviska, spolupracovat a podílet se na řešení daných problémů.

 

Chápu, ale přeci jen – čím by měl ministr začít?
On to není jeden úkol, jedna věc. Policii, ale i další sbory trápí nedostatek lidí, nedostatečné finanční ohodnocení, odchody zkušených, nezájem mladých o službu, celkově spíše nižší atraktivita služby v bezpečnostních složkách…

 

Ale vláda přece avizovala, že nástupní plat vzroste, a to poměrně výrazně…

Ano, je to slib a vláda deklaruje, že skutečně naroste nástupní plat. Je to určitě dobře. Ale co dál? Musíme získat nové síly, ale není asi v pořádku, aby kolegyně a kolegové, kteří slouží dlouho a mají zkušenosti a praxi, aby odcházeli mimo sektor nebo k jiným složkám, jen proto, že se cítí nedocenění. Takže úkol zní – udržet současné příslušníky ve službě.

Věříte ministrovi, že policistům a dalším složkám vnitřní bezpečnosti pomůže?

V tuto chvíli nemám důvod panu ministrovi Metnarovi nevěřit. Věřím, že nám nejen pomůže, ale že nám rozumí. A pojme vnitřní bezpečnost jako celek, v souvislostech. Jednali jsme s minulou vládní garniturou, budeme rádi jednat i s novými představiteli vedení země. Jako doposud budeme slyšet, ale konstruktivně. A pan ministr může naslouchat a pomáhat. Věřím, že k tomu, aby uspěl má všechny předpoklady.

 

Zhruba rok před volbami bylo o policejních odborech často a dost slyšet… Inspirovali se politici ve volebních programech vašimi požadavky?

Řekl bych, že jsme slyšet dlouhodobě. Je nás stále víc, jsme silnější a politici si to uvědomují. Chápal to pan ministr Rakušan, problémům se věnoval, o naše názory a požadavky se zajímal. To předpokládám bude minimálně stejně dobré u pana Metnara. A právě to, že jsme před volbami byli slyšet nám snad pomůže. V programech některých politických subjektů byla inspirace našimi požadavky znatelná. Myslím, že vnitřní bezpečnost bude důležité téma.

 

Jaký je vůbec nyní průměrný nástupní plat u policie?

Je to 31 tisíc korun hrubého, což v čistém vychází nějakých 26 tisíc korun. Jak z toho chcete živit rodinu, zabezpečit děti, platit hypotéku? Ale znovu opakuji, nástupní platy jsou jeden, nikoliv jediný problém.

 

Je tedy podle vás potřeba, aby nový ministr sehnal pro resort více peněz?

To je podle mě nanejvýš nutné. Bezpečnost něco stojí, to tak prostě je. Vidíme, jaká je bezpečnostní situace v Evropě i ve světě. A bez dobře placených lidí nejde naplnit očekávání, která od bezpečnostních složek společnost a politici mají. Jasně, musí se hledat peníze a musí se přijmout za fakt, že resort dlouhodobě strádá.

Tradiční vánoční setkání policejních veteránů Mariánské Lázně

V útulné restauraci Pod Tribunou se v úterý 16. prosince 2025 uskutečnilo setkání bývalých policistů – veteránů. Takto se každoročně koncem roku schází více jak třicítka bývalých policistů, aby se pobavili, zavzpomínali, a hlavně si užili setkání s kolegy, se kterými dlouhá léta bojovali proti zločinu.

 

Poděkování patří těmto statečným mužům zákona, kteří svými pravdivými příběhy, po celá desetiletí chránili majetek, život a zdraví mariánskolázeňských občanů, často i s nasazením vlastních životů. A to, že se sešli, svědčí o jejich loajálnosti k bezpečnostnímu sboru, k zákonu, k vlasti, k občanům, kteří měli jejich důvěru a mohli se na ně spolehnout.

 

Přeji policejním veteránům – jedinečným mužům, aby nový rok byl plný úspěchů. Aby se jim splnila všechna přání, nalezli mnoho chuti do práce a hlavně, aby byli zdraví. Protože bez zdraví si neužijí to ostatní, co je v příštím roce má potkat.

 

Děkuji personálu restaurace Pod Tribunou, za zprostředkování milého posezení. Další poděkování patří poručíku Bc. Evě Havelkové, DiS. za přednášku o kyberkriminalitě, JUDr. Petru Tomkovi z právní kanceláře prezidenta ČR a autoru služebního zákona o PČR za prezentaci, která byla velmi poučná a všechny zaujala.

 

V neposlední řadě patří poděkování npor. Bc. Antonínu Sejkorovi DiS, předsedovi Základní organizace NOS PČR Mariánské Lázně za vše, co pro veterány dělá.

 

.

PhDr. Jaroslav Beneš MBA

Předseda sekce veterán NOS PČR při OOP Mariánské Lázně

 

 

 

 

 

 

 

Česko má novou vládu ANO, SPD a motoristů

Přepis ČT24 Zprávy, 15. 12. 2025

 

… My se ale nebudeme nyní bavit ani o jedné z těchto rolí, naopak budeme se bavit o Ministerstvu vnitra, kam také už dorazil nově jmenovaný ministr. No a toto téma probereme s Tomášem Machovičem předsedou Nezávislého odborového svazu Policie ČR. Dobrý den. Dobrý den. Já jsem zmiňoval nového ministra Lubomíra, Lubomíra Metnara. Vy jste už v minulosti několikrát prohlásil, že vítáte právě to, že tento muž stane v čele ministerstva vnitra. Proč? Jsem jednoznačně přesvědčen o tom, protože pan ministr je zkušený politik a samozřejmě má dostatek kompetencí na to řídit ministerstvo vnitra. Do roku 2011 byl příslušníkem Policie ČR, to znamená od základních útvarů až po řídící funkce na Moravském kraji, kde má zkušenosti, je schopen vnímat ty potřeby minimálně policie. Samozřejmě v roce 2013 dělal náměstka ministra vnitra a 2017 chvilku, několik měsíců ministra vnitra, pak ministra obrany. To znamená, má ve všech stupních řízení nějaké zkušenosti a je schopen. Jste zmínil tu jeho policejní roli. Toto mě zajímalo, protože my jsme se tady bavili před malým okamžikem o roli jiného ministra, a to byla role ministra obrany, kde zaznělo, že to může být možná trochu komplikace, to, že ten člověk není politik, ale je vlastně více třeba té samotné armády, v případě Ministerstva vnitra toho samotného člověka, který je aktivní policista. Toto je podle vás jednoznačná výhoda? Tak on není aktivní policista, protože byl aktivním.. Pracoval u Policie ČR v tom bezpečnostním sboru je schopen vnímat samozřejmě problémy řadových policistů, policistů ve středním managementu a i v tom vyšším managementu, to znamená, je schopen posoudit skutečné fakty, které jsou přednášeny.

 

Tak pojďme k tomu, co je tím největším problémem. Tak samozřejmě to, že ty kompetence má, tak samozřejmě tady stojí před několika úkoly. Jeden hlavní úkol je zákon o služební poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Musíme si říct, že v současné době zákon je v PS a podle toho, co jsme se dozvěděli, tak by se měl vrátit k přepracování. Musíme si říct ale, že zákon o služebním poměru není jenom pro policii, hasičský záchranný sbor, ale i pro další bezpečnostní sbory, jako je vězeňská služba pod ministerstvem spravedlnosti, celní správa a ministerstvem financí. To znamená, on bude stát před tímto úkolem, ten zákon vrátit zpátky k dopracování, samozřejmě řešit to se všemi ministerstvy a najít soulad k tomu, aby ten zákon se poměru byl účinný a schopný fungování a stabilizaci bezpečnostních sborů jako celku. Co vám na něm vadí nejvíce na tomto zákoně? Tak na tom zákoně, samozřejmě ten zákon v současné době nereflektuje potřeby těch jednotlivých bezpečnostních sborů. Musíme si uvědomit, že policistů je málo. My potřebujeme sehnat nové policisty, ale samozřejmě i to, druhá věc, potřebujeme udržet stávající policisty a musíme jim vytvořit podmínky pro jejich službu a zákonností poměru vám jasně říká od jejich nástupu po ukončení toho služebního poměru, jaké výhody mají, jak se mají, jakým způsobem mají fungovat v bezpečnostních sborech atd. Takže je potřeba skutečně ho přepracovat, protože už je zastaralý. Tam se bavíme o, tedy možná mně to vyvrátíte, ale z těch vašich slov já jsem jednoznačně cítil, že se bavíme mimo jiné o penězích, o tom, jak přilákat mladé lidi k policii a jak má být třeba vysoký ten základní plat. Pokud se nemýlím, tak policisté dnes na těch nejnižších jaksi úrovních berou 28, 30 tisíc korun. Toto je věc, která by se podle vás měla změnit a kterou by měl právě si vzít pan ministr jako prioritu? Tak to je holý fakt. Takto stabilizaci bezpečnostních sborů je zásadní to, jak budeme financovat jednotlivé bezpečnostní sbory policie, hasiče a další bezpečnostní sbory.

 

Nástupní plat skutečně policie je nějakých 31000 hrubého a musíme si položit, jakým způsobem chceme sehnat nové příslušníky do všech těch bezpečnostních sborů za plat 26-27 tis. čistého, to ne. Živíte rodinu, nejste schopen zabezpečit základní potřeby toho příslušníka. To znamená, pan ministr bude mít úkol seznámit se se stavem, počty příslušníků, tam hodnotit, kde ty příslušníci jsou potřeba a samozřejmě sehnat finanční prostředky na to, abychom byli schopni zaplatit, to znamená sehnat nové a udržet ty stávající, kteří jsou schopni předat zkušenosti. Ale musíme si říct, ono tam má ještě druhý úhel pohledu, protože to není jenom o příslušnících bezpečnostních sborů, ale i o tom personálu, to znamená těch občanských zaměstnancích, protože občanští zaměstnanci fungují a dělají v podstatě takový servis těm příslušníkům. A kdybychom tady neměli a skutečně stárnou a ubývají nám, tak ty bezpečnostní sbory by nefungovaly tak, jak by měly. Tu jejich práci by pak museli vykonávat samotní příslušníci a nemohli by plnit ty úkoly. To znamená, není to jenom o příslušnících, ale o celku těch bezpečnostních sborů, to znamená sehnat na platy příslušníků, na zlepšení jejich podmínek, ale i občanských zaměstnanců a to je samozřejmě úkol celé vlády. Na druhou stranu špičky nebo špičkoví policisté berou podstatně více. Je to třeba 130 tisíc, 170 tisíc, to jsou opravdu ti nejvyšší funkcionáři. Nerozevírají se tam příliš nůžky mezi těmi právě začínajícími a těmi, co jsou, řekněme, na vrcholu té kariéry? My jednoznačně už poukazujeme na to, že se má nastavit jasný kariérní řád, to znamená, my chceme, abychom měli dostatek příslušníků, aby nám nechybělo třeba u Policie ČR mezi čtyřmi až pěti tisíci příslušníky, to znamená, musíme nastavit adekvátní plat na to, aby ten příslušník chtěl pracovat u bezpečnostního sboru poté, co zvládne psychologické, fyzické a zdravotní, zdravotní způsobilosti a pak ho udržet a nabídne mu jasný kariérní řád a pokud je schopný plnit ty svoje úkoly, postupovat na kariérním řádu, tak ať má adekvátní plat za to co odvádí pro tuto společnost. Tady se často mluví a vlastně se vracím k tomu, o čem jsme se tady bavili před malým okamžikem, to znamená ministerstvo obrany, že je potřeba přidávat vojákům a děje se to.

 

Ministryně obrany skutečně se snažila o to, aby vojáci měli více. Rozevírají si, opět budu používat ten příměr s těmi nůžkami, nůžky mezi policisty a vojáky. Tak tady už v minulosti nebo v předchozích letech nebo v tomto roce byla snaha samozřejmě to nějakým způsobem narovnat tak, aby podmínky pro vojáky a ostatní příslušníky bezpečnostních sborů byly stejné. Částečně se to podařilo. Jednoznačně si myslíme, že je potřeba se na to znovu podívat, sehnat a mít dostatek příslušníků Policie ČR jiných bezpečnostních sborů, ale i vojáků. To znamená najít nějakou koncepci na to, aby si ty bezpečnostní sbory vzájemně nekonkurovaly, ale aby ten člověk, který chce pracovat bezpečnostního sboru, zjistil, co ho baví, jak by mohl přinášet nějaké hodnoty naší společnosti a k tomu bezpečnostnímu sboru se vydat.

 

Kromě samotného financování, což koneckonců tady probíráme se všemi jednotlivými respondenty, s lidmi, kterým my se tady bavíme, protože to je vlastně kámen úrazu na všech ministerstvech, tak by mě zajímaly ještě ty problémy, které vy vidíte celospolečenské. Jaké to jsou z toho bezpečnostního hlediska v tuto chvíli největší problémy. Mluví se o tom i třeba v programovém prohlášení, kyber hrozby. Je toto něco, co by skutečně měla vláda začít nejenom brát vážně, ale začít se tím skutečně zabývat a zaměřit se na to. Tak tam samozřejmě těch problémů je víc, nejenom zákon o složení poměru příslušníků, ale máme tady samozřejmě případné problémy s migrací. Musíme si říct, že jednou skončí válka na Ukrajině a budeme muset řešit buď příliv rodinných příslušníků nebo případně nových občanů nebo lidí, kteří budou chtít v ČR žít. Takže to znamená, určitě tento úkol ministr bude muset řešit. Pak samozřejmě se dostáváme samozřejmě kompletní celní státní správa, samozřejmě systémy pro evidenci samozřejmě těchto lidí v rámci, udržet zkušené pracovníky v rámci státní správy. Samozřejmě dostáváme se tady kyberbezpečnost, tam bych mohl vypíchnout, že pan ministr samozřejmě působili v soukromém sektoru a samozřejmě ta bezpečnost byla jeho denním chlebem. To znamená, je potřeba se kouknout na to krizové řízení, ať to jsou to výpadky proudu, ať jsou to nějaké krizové situace, které by mohly do budoucna případně nastat a je potřeba se na to připravit a to jsou ty úkoly, které je potřeba také řešit.

 

Jeden z těch momentů jste zmínil migraci, která bude spadat právě pod ministra, je migrační pakt, o kterém se hodně mluví, hovoří o tom i premiér. Odmítnutí toho migračního paktu, to je poměrně složité nebo bude to poměrně složitý úkol, protože spousta těch věcí již do jisté míry funguje nebo platí. Jak těžký úkol to bude? Tak je to úkol takový, že samozřejmě na to se musí připravit politici, nějakým způsobem se rozhodnout, ale nikdo neznamená, že tímto rozhodnutím tomu zabrání, protože ti lidé se objeví na hranicích, přijedou na letiště, přijedou vlakem a musí se řešit. To znamená, že celá ta státní správa a ty bezpečnostní sbory musí být na to připraveny, musí mít udělané plány, co se stane, když se stane. Prostě je to, je to úkol jako komplexní celé státní správy a bezpečnostních sborů. No, je to také samozřejmě úkol evropský, to znamená jednotlivých členských států, které musí spolupracovat. Není právě ten migrační pakt moment, kdy mohou státy spolupracovat právě na této otázce? Tak jednoznačně myslím si, že to určitě minimálně zlepšení systému v rámci migrace, abychom věděli, kde ti lidé se pohybují, co dělají a kde se té chvíle nacházejí, aby se vědělo, jakým způsobem je pohyb těch, těchto lidí a samozřejmě to je nastavení EU jako celku. Vy si tedy myslíte, že ho má ČR odmítat ten pakt nebo ne? Já si myslím, že to je spíš na rozhodnutí politiků, ne mě jako odborového předáka. Vy jste zmínil migraci, tu toho jiného úhlu, to znamená, mluvil jste o situaci na Ukrajině, o tom, že ta válka může skončit a že to samozřejmě se nějakým způsobem dotkne třeba té migrační politiky v Česku nebo té migrační situace v Česku. Co by tedy měla ČR udělat? Vy jste zmiňoval třeba připravit se na rodiny. Je toto něco, co by v tuto chvíli už třeba měla ČR začít chystat? Minimálně si myslím, že máme teď připraveni na to, že když se objeví na hranicích jakýkoliv uprchlík nebo případně člověk, který je z jiného státu, tak musíme mít nastavené, jak bude nastaveno sociální politika, kde budou ti lidé bydlet, jakým způsobem bude za vystrčena bezpečnost té dané lokalitě nebo v případě tam, kam budou umisťováni nebo kde se budou pohybovat. Takže zase je to nějaký soubor komplexních nějakých nástrojů pro zvládnutí té situace, když ta situace nastane, tak aby se nemusela řešit okamžitě.

 

ČR, říkají to statistiky například Global Speak Index říká, že, nebo statistiky říkají, že ČR je jedna z nejbezpečnějších zemí. Je toto moment v zásadě i v tom nejenom evropském, ale celosvětovém kontextu je toto moment, který bychom měli brát vážně, ale na druhou stranu bychom se měli připravovat na to, že to také nemusí být za několik let pravda a co by proto mělo ministerstvo vnitra udělat. Tak jednoznačně si myslím, že to, že jsme jedna z nej bezpečnostních zemí, je holý fakt. Já doufám, že to vydrží. Je to určitě dobrou práci příslušníků bezpečnostních sborů, kteří tu bezpečnost zajišťují a případně, aby měli lidi pocit, že skutečně tady jsou pro ty občany. Jsem přesvědčen o tom, že pokud ministr bude chtít udržet tuto situaci, bude muset řešit tu personální stabilizaci těch bezpečnostních sborů, to znamená najít dostatečný počet nových příslušníků, a to do všech samozřejmě resortů, nejenom policie, hasiči a samozřejmě i vězeňská služba, celníci tak, aby tu bezpečnost byla schopná udržet jako nadále. My jsme zmínili finance, financování sboru a tedy jaksi těch začínajících policistů. Jsou finance ale jenom tím klíčovým úrazem nebo vlastně je dnes těžké přesvědčit, řekněme, mladé lidi? Nemůže, nejenom muže, ale mladé lidi, aby třeba šli sloužit právě k policii. My si myslíme, že částečně jsou to samozřejmě finance, my bychom si strašně přáli, aby to bylo navázáno podobně jako na obranu, na HDP v rámci ČR, financování těch jednotlivých bezpečnostních sborů, protože jasně ty bezpečnostní sbory by byly schopné a věděly by, s čím mají počítat ty další roky.

 

Co se týče samozřejmě personálního obsazení, my potřebujeme vytvořit podmínky, to znamená, potřebujeme nabídnout adekvátní platy, adekvátní prostředí a samozřejmě musíme najít kvalitní lidi v rámci této populace a v rámci této generace. A to je ten největší problém, že každá ta generace vnímá to fungování těch bezpečnostních sborů trošičku jinak a musíme to modifikovat na to, aby, je to nalákalo, aby chtěli fungovat v těch bezpečnostních sborech, abychom jim vytvořili podmínky. Můžu říct třeba příklad. Máme tady vězeňskou službu, to je jeden z bezpečnostních sborů, druhý největší bezpečnostní sbor. A pokud příslušníka z náboru dostane se do výkonu, tak pracuje ve věznicích, odevzdá mobilní telefon, funguje tam. V podstatě neví třeba 12 hodin vůbec, co se děje ve světě, protože samozřejmě se stará o ty odsouzené, nějakým způsobem funguje a to už třeba nemusí být lukrativní pro ty nově nastupující příslušníky třeba do vězeňské služby. Víme, že vězeňská služba se snaží, vytváří různé projekty na to, aby ty mobilní telefony mohli mít třeba na tu nejnutnější potřebu kontaktu s rodinou. Já jsem mířili tam tím směrem. Vy jste to sám zmiňoval, že vlastně ta společnost přistupuje nebo každá generace k tomu přistupuje jinak. Máte pocit, že se toto vyvíjí a že třeba nebo že by bylo dobré, aby jenom ministerstvo vnitra, ale zásadně třeba celá vláda nějakým způsobem jaksi více oceňovala policisty za jejich službu, aby tam v zásadě byla nějaká, řekněme, společenská odezva. Tak jednoznačně, co se týče policie a bezpečnostních sborů, tak samozřejmě nechci říct, že popularita, ale samozřejmě občané si váží práci policie, to vidíme samozřejmě na nějakých průzkumech, ale je potřeba, aby ti mladí občané, kteří nastoupí do toho bezpečnostní hory, věděli, že budou nejenom finančně oceněni, ale že ta společnost je bude vnímat jako celek. To znamená, že to bude vnímat jako velmi prestižní povolání, to, že tady chrání bezpečnost jejich dětí, jejich rodin, že se můžou cítit tak, jak se cítí v současné době.

 

Když se vrátíme k tomu služebnímu zákonu, jak dlouho podle vás potrvá ten celý služební zákon zrevidovat, sepsat znovu? Stihne se to vlastně vůbec? Já si myslím, že to je úkol určitě této vlády a pokud se hodně povede, tak si myslím, že to bude třetí, možná čtvrtý rok, pokud skutečně by se tomu dala hlavní priorita, tak jsem přesvědčen, že by třeba do dvou let mohla být novela zákon o služebním poměru. Kromě toho financování, jaké jsou ještě aspekty, které si myslíte, že by v tom samotném zákoně, řekněme, měly být zrevidovány i v rámci toho, o čem se tady bavíme? Určitě bych se zaměřil na nějaké sociální aspekty právě příslušníků bezpečnostních sborů, abychom věděli, že pokud v té dané lokalitě toho příslušníka potřebujeme, chceme ho tam přemístím dostat tak, aby měl nějaké sociální výhody, ať je to bydlení, dojíždění, případně nějaká péče o tu rodinu, školky, školy atd., takže. To znamená nabídnout vlastně to, aby ten člověk měl důvod být u policie, aby zatím viděli nějaké společenské. Přesně tak, aby viděl, že ta společnost si ho váží a skutečně ten zákon byl připraven na to, aby mohl fungovat policie. Já mnohokrát děkuji za odpovědi. Doufám, že ta situace se zlepší a že nakonec bude alespoň podle, částečně podle toho, co si přejete. Děkuji. To jsme probrali Ministerstvo vnitra poměrně důkladně, ale probíráme i ostatní ministerstva, budeme probírat odsud z centra Prahy celý den…

Den českého vězeňství ve Věznici Mírov

U příležitosti Dne českého vězeňství se ve Věznici Mírov uskutečnilo dne 12. 12. 2025 slavnostní setkání zaměstnanců, které připomnělo historické tradice, reformní úspěchy a dosažené výsledky českého vězeňství.

 

Úvodem aktivu ředitel věznice Aleš Friedl zdůraznil význam tohoto dne, zhodnotil pracovní rok 2025 a představil plány na rok 2026. V závěru svého vystoupení poděkoval všem zaměstnancům za jejich práci a popřál hodně zdraví, štěstí a pracovních úspěchů do nadcházejícího roku.

 

Součástí programu bylo také ocenění příslušníků a civilních zaměstnanců. Ředitel věznice předal:

 

  • pět medailí II. stupně a jednu medaili III. stupně „Za věrnou službu“ příslušníkům Vězeňské služby ČR,
  • čtyři plakety Vězeňské služby ČR II. stupně civilním zaměstnancům.

 

Významného ocenění se dostalo i samotnému řediteli věznice, který obdržel Děkovný list od Nezávislého odborového svazu Policie ČR, Základní organizace Věznice Mírov, za přínosnou spolupráci na zlepšování pracovních podmínek příslušníků a zaměstnanců.

 

Den českého vězeňství je příležitostí nejen k připomenutí historie, ale také k ocenění práce všech, kteří se podílejí na zajištění bezpečnosti a výkonu trestu v České republice.

 

Mgr. František Richter

předseda ZO NOS PČR při Věznici Mírov

 

 

 

Různé články

Pojištění veteránů

Sjednané slevy

T-Mobile – zvýhodněná volání pro členy a jejich rodiny a jak je využít
SLEVY PRO ČLENY
T-Mobile – zvýhodněná volání pro členy a jejich rodiny a jak je využít

XIII. Celostátní setkání veteránů NOS PČR – Plzeň  2024

V sobotu 2. listopadu 2024 se od 09:30 hod. uskutečnilo XIII. Celostátní setkání policejních veteránů NOS PČR v Plzni.  Setkání proběhlo v Plzni ve sportbaru Bowling – Pivnice Sladovnická,  kde bylo zajištěno občerstvení. K dispozici bylo i vybavení pro sportovní aktivity.

Celkem se přihlásilo 110 policejních veteránů z celé republiky. Každý účastník obdržel pamětní list s fotografií města PŘEŠTICE, veteránský kalendář NOS PČR ZO č. 2 Plzeň na rok 2025,  propisovací tužku, modrou či bílou tašku, osvěžovač do auta, někteří reflexní pásku.  Program krátce zahájil Josef Hlaváč a přivítal přítomné veterány a členy celostátního výboru veteránů s předsedou NOS PČR  Jiřím Merglem. Povstáním a minutou ticha jsme zavzpomínali na kamarády, kteří se tohoto dne nedočkali. Poté předseda seznámil přítomné s činností odborů. Zároveň kladně hodnotil zvýšenou aktivitu veteránů při pořádání akcí v celé republice. Po skončení oficiálního programu proběhly soutěžní sportovní aktivity bowling, karty-prší, hra-šipky, kterého se zúčastnil nebývalý počet veteránů.  Z činnosti veteránů ZO č. 2 za uplynulá léta byly k dispozici na širokorozměrné obrazovce fotografie a videa (výroční schůze, velikonoční a vánoční bowling, setkání veteránů v rekreačním středisku KŘP Plzeňského kraje na ALMĚ v Železné Rudě, Dětský den na Borské přehradě, krajské setkání na Hracholuské přehradě a Celostátní setkání veteránů v Plzni) – všech těchto akcí se aktivně zúčastňují především veteráni ZO č. 2.

K obědu byla knedlíčková hovězí polévka, vepřový řízek + bramborový salát, za což dostala kuchařka pomyslnou podtrženou jedničku, tečkou pro mlsné jazýčky byl pouťový chodský „Staňkovský koláč“  s kávičkou. Od sponzora SUDOKU BURDA s.r.o Praha každý obdržel  časopis k luštění.  Po obědě byli oceněni medailí veteráni – Zdeněk Zeman, Stanislav Krátký, Marie Hůrková, Jana Vondráčková, Alipi Kostadinov, kteří se aktivně podílejí při pořádání akcí ZO č. 2 NOS PČR Plzeň. Po sportovním klání z každé sportovní činnosti byli vyhodnoceni tři nejlepší, kteří dostali diplom, medaili,  vítěz za první místo v disciplíně dostal pohár: bowling 1. místo Jiří Pejsar, 2. místo Miroslav Šteffl, 3. místo Stanislav Pokštefl, šipky 1. místo Karel Fiala, 2. místo Helena Bílková, 3. místo Petr Hauser, prší 1. místo Petr Mleziva, 2. místo Josef Hammer, 3. místo Václav Carva.

Třinácté setkání veteránů v Plzni se povedlo, všichni zúčastnění byli spokojeni a doufáme, že se ve zdraví setkají i v roce příštím. Na setkání byli pozváni zástupci z Parkhotelu Forest Mariánské Lázně, kteří prezentovali nabídku pro veterány NOS PČR. Za dobrou organizaci setkání je třeba poděkovat organizátorům Jiřímu Merglovi, Josefovi Hlaváčovi, Karlu Vackovi a dalším veteránům, kteří se podíleli na organizování sportovní činnosti. Akci finančně podpořil ze svých fondů a sponzoroval NOS PČR, veteráni ZO NOS č. 2 při KŘP Plzeňského kraje,  SUDOKU BURDA s.r.o Praha, sportbar Bowling – Pivnice Sladovnická Plzeň.

 

 

 

 

Sdílejte článek

Nezávislý odborový svaz Policie České republiky ve spolupráci se Základní organizací NOS PČR Náchod vyhlašuje veřejnou sbírku na podporu rodiny dlouholetého kolegy a příslušníka Policie ČR Tomáše Horáka, který po těžké nemoci zemřel ve věku 56 let.

 

Tomáš sloužil u Policie ČR 34 let, v závěru své kariéry působil na Územním odboru Náchod, Službě kriminální policie a vyšetřování. Kolegové na něj vzpomínají jako na férového parťáka, optimistu a člověka s velkým srdcem. Dlouhá léta byl také organizátorem oblíbeného Sportovního dne v Polici nad Metují.

 

Před dvěma lety mu bylo diagnostikováno nádorové onemocnění plic. Podstoupil náročnou léčbu, avšak na podzim 2025 lékaři potvrdili, že další léčba již není možná a péče byla zaměřena na zmírnění bolesti. Až do posledních chvílí zůstával Tomáš oporou své rodiny.

 

Zanechal po sobě manželku Janu a dva syny, Kryštofa (13 let) a Jáchyma (11 let). Výnos sbírky bude použit na podporu rodiny a pomoc dětem v dalších letech.

 

Přispět můžete jakoukoli částkou na transparentní sbírkový účet:

 

číslo účtu:    3067112      kód banky:     5500      variabilní symbol:   243069

 

IBAN CZ0855000000000003067112, SWIFT RZBCCZPP

 

vedený u Raiffeisenbank a.s., pobočka Praha 4, Hvězdova 1716/2b.

 

Veřejnou sbírku vyhlašuje Nezávislý odborový svaz Policie České republiky v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách.

 

Sbírka je zahájena dnem 19.12.2025 a ukončena bude dnem 28.02.2026.

 

Předem Vám všem děkujeme za projevenou solidaritu a podporu rodiny Tomáše Horáka.

 

Mgr. Tomáš Machovič

Předseda NOS PČR

 

Formulář slouží zejména k zasílání podnětů a dotazů z oblasti výkonu služby a práce a odborových záležitostí, včetně nápadů na zlepšení či opravy svazových systémů.

 

Zodpovězeny budou dotazy s uvedeným jménem, příjmením a emailovou adresou. Jména a příjmení, které zaslaly podnět nebudou nikde prezentována, ledaže by si to pro případné jednání v související věci samy zasilatel výslovně přál. 

 

UPOZORNĚNÍ

Anonymní dotazy či podněty slouží jako informační zdroj pro případné využití v možných souvisejících jednáních. Zprávy s vulgárním či obdobně nevhodným textem budou zaměstnanci kanceláře mazány bez dalšího postoupení.

 

Děkujeme za pochopení i váš zájem