Přepis www.epochtimes.cz 12.07.2025
Vláda koalice Spolu a hnutí STAN z programového prohlášení v gesci ministerstva vnitra prosadila novelu zákona o státní službě, podle ministerstva se také od ledna 2022 snížil počet úřednických míst o čtyři procenta. Novela zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je stále v prvním čtení v Poslanecké sněmovně, podle odborů navíc neřeší personální situaci u policie či ve Vězeňské službě. Počátkem července schválil Senát zákon o odolnosti kritické infrastruktury, nyní ho dostane k podpisu prezident.
Úpravu služebního zákona, novelu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů nebo revizi legislativy pro krizové řízení slibovala vláda v programovém prohlášení z ledna 2022. Od letošního roku platí části novely zákona o státní službě, která umožňuje například přijmout na služební místo člověka s nižším vzděláním, než jaké stanovuje zákon, zavedení kariérního řádu nebo snížení tzv. odbytného. Od příštího roku se podle novely také agenda státní služby přesune z ministerstva vnitra pod úřad vlády.
Vláda také slibovala snížení počtu úřednických míst. Podle mluvčího ministerstva vnitra Adama Rözlera od ledna 2022 do letošního 1. července ve služebních úřadech ubylo více než 3000 přepočtených systemizovaných míst, tedy čtyři procenta. „Převážná většina míst financovaných ze státního rozpočtu byla rušena cíleně za účelem dosažení úspor a byla doprovázena racionalizačními opatřeními. Z ostatních důvodů lze uvést zejména omezení vykonávané agendy,“ vysvětlil Rözler.
Zákon o služebním poměru bezpečnostních sborů slibovala vláda novelizovat s účinností od roku 2024, návrh schválila loni v říjnu. Nyní je ve Sněmovně. Přinést má například zkrácení funkčního období některých funkcionářů, rozšíření požadavků kladených na uchazeče nebo prodloužení zkušební doby. Posiluje také práva příslušníků bezpečnostních sborů nebo zvyšuje hranici pro odchod do důchodu až na 70 let.
Podle předsedy Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáše Machoviče je novela zákona obecně potřebným krokem. Při její přípravě podle něj svaz vznášel desítky připomínek, ne všechny ale byly do návrhu zapracovány. „Je samozřejmé, že není jednoduché sladit požadavky rozdílných bezpečnostních sborů, ale považujeme za nutné uchovat svébytnost právní úpravy služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů,“ uvedl předseda. Je podle něj nezbytné, aby změny zákona pomohly obnovit konkurenceschopnost náboru nových příslušníků, a to zejména u policie a Vězeňské služby, tedy u dvou největších bezpečnostních sborů.
„Pokud by tedy jedním z cílů novely mělo být zlepšení podmínek příslušníků, tak je už s tímto v zásadním rozporu požadavek na rozpočtovou neutralitu takové novely,“ uvedl Machovič. „Proto bychom si určitě dokázali představit novelu zákona a samozřejmě i tarifní stupnici služebního příjmu, které by byly pro příslušníky výhodnější a učinily by službu v bezpečnostních sborech atraktivnější,“ vysvětlil.
Zásadní řešení dlouhodobě neudržitelné situace v personální oblasti novela podle Machoviče nepřináší. „Bohužel se stále nedaří vytvořit takové podmínky, které by dostatečně motivovaly stávající příslušníky k setrvání ve službě a zároveň přitáhly nové uchazeče,“ dodal předseda svazu.
Výzva představitelům: Jaká bude budoucnost platů, (ne)výhod a vnitřní bezpečnosti?
Před čtrnácti dny jsme rozeslali řadu stejných dopisů a už nyní se nám začínají vracet první ohlasy. Systém motivace ke
Vláda z programového prohlášení prosadila také zavedení korespondenční volby. Návrh připravili koaliční poslanci ještě s Piráty, kteří vládu opustili loni na podzim po odvolání Ivana Bartoše z pozice ministra pro místní rozvoj. Poprvé budou moci Češi v zahraničí volit korespondenčně v říjnových sněmovních volbách. Opozice namítala, že korespondenční volba není v souladu s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. Zvažovala, zda novelu napadne u Ústavního soudu, nakonec to neučinila.
Vláda v programovém prohlášení také uváděla, že všechny platby vůči veřejné správě – včetně kolků – bude možné hradit platební kartou či bezhotovostně. Rözler upozornil na to, že kolkovými známkami již nelze od letošního ledna správní poplatky platit. „Obecně však nelze jednoznačně konstatovat, že všechny platby vůči veřejné správě je možné hradit platební kartou nebo bezhotovostně. Každý úřad si stanovuje vlastní podmínky pro úhradu poplatků a je samostatným klientem bankovních institucí,“ uvedl mluvčí.
Na vnitru podle něj většina útvarů platební terminály využívá. Některé poplatky lze podle něj také platit převodem na účet nebo prostřednictvím ePortálu.
Vláda z programu prosadila novelu o státní službě, snížila počet úřednických míst – Epoch Times
Nahrávání ...
