Policie v první linii bezpečnosti Evropy 

Dne 4. března 2026 se v Bruselu uskutečnilo významné setkání Parlamentní skupiny Police Intergroup v Evropském parlamentu, které se věnovalo bezpečnostní situaci v Evropě a roli policie při zvládání současných hrozeb. Jednání hostila poslankyně Evropského parlamentu Assita Kanko, předsedkyně Police Intergroup. 

Akce se zúčastnili europoslanci, zástupci Evropské komise, bezpečnostní experti i představitelé bezpečnostních institucí ze Spojených států. Významnou roli na jednání hrála také Evropská federace policejních odborů EU.Pol, která sdružuje policejní odborové organizace z celé Evropy a prosazuje zájmy policistů na evropské úrovni. 

Za EU.Pol se setkání zúčastnilo přibližně padesát zástupců policejních organizací z různých evropských států. Českou republiku zastupovala delegace Nezávislého odborového svazu Policie České republiky, kterou tvořili předseda NOS PČR Tomáš Machovič a člen předsednictva NOS PČR Jiří Grosman. Účast české delegace potvrzuje, že NOS PČR je aktivní součástí evropské spolupráce policejních odborových organizací. 

Bezpečnost Evropy dnes čelí celé řadě nových výzev. Diskuse v Evropském parlamentu jasně ukázala, že policie stojí v první linii ochrany demokratických společností. Policisté jsou často první složkou, která reaguje na nové bezpečnostní hrozby, ať už jde o organizovaný zločin, kybernetickou kriminalitu, ochranu kritické infrastruktury nebo migrační tlak na vnější hranice Evropské unie. 

Zástupci Evropského parlamentu během jednání upozornili na to, že tlak na policisty v Evropě dlouhodobě roste. Policisté čelí nejen fyzickým útokům při výkonu služby, ale také rostoucímu počtu útoků v online prostředí, dezinformačním kampaním a různým formám zastrašování. Právě proto zaznívala během jednání i otázka, zda by policejní práce neměla být na evropské úrovni uznána jako vysoce rizikové povolání, které vyžaduje odpovídající ochranu a podporu. 

Velká část jednání byla věnována také tzv. hybridním hrozbám, které se v posledních letech stávají jedním z největších bezpečnostních problémů Evropy. Bezpečnostní experti upozornili, že vedle tradičních forem kriminality přibývají nové typy útoků, jejichž cílem je destabilizace demokratických států. Patří mezi ně například kybernetické útoky na státní instituce, sabotáže infrastruktury, dezinformační operace nebo organizované aktivity kriminálních skupin využívaných k destabilizaci bezpečnostního prostředí. 

V této souvislosti zaznívalo, že Evropa dnes čelí tzv. „stínové válce“, která se nevede klasickými vojenskými prostředky, ale prostřednictvím sabotáží, informačních operací nebo útoků na kritickou infrastrukturu. Policie a bezpečnostní sbory se proto stále častěji dostávají do situací, které byly ještě před několika lety považovány spíše za oblast armády nebo zpravodajských služeb. 

Silnou částí jednání byla také prezentace situace na vnějších hranicích Evropské unie, zejména na hranici Litvy s Běloruskem. Litevské bezpečnostní složky zde čelí kombinaci migračního tlaku, hybridních operací a organizovaného pašování. Podle litevských zástupců bylo v posledních letech zaznamenáno desítky tisíc pokusů o nelegální překročení hranice nebo poškození hraniční infrastruktury. 

Současně se objevují nové metody pašování zboží a organizovaného zločinu. Například pašování tabákových výrobků je dnes často prováděno pomocí dronů nebo velkých balónů, které mohou představovat riziko i pro civilní letecký provoz. Tyto zkušenosti jasně ukazují, že ochrana vnějších hranic EU je nejen otázkou migrace, ale také zásadním bezpečnostním tématem pro celou Evropu. 

Během diskuse zazněl také důležitý závěr: pokud chce Evropa čelit současným bezpečnostním hrozbám, musí posílit policii a bezpečnostní sbory. To znamená nejen moderní vybavení a technologie, ale také odpovídající legislativní podporu, stabilní personální podmínky a dostatečné financování. 

Zástupci policejních odborových organizací sdružených v EU.Pol zároveň upozornili, že policisté v Evropě čelí stále vyšším nárokům, zatímco jejich pracovní podmínky tomu často neodpovídají. Odborové organizace proto apelují na evropské politiky, aby otázky bezpečnosti a pracovních podmínek policistů nebyly pouze tématem politických deklarací, ale aby se promítly do konkrétních legislativních a finančních opatření. 

Pro NOS PČR je účast na těchto jednáních důležitá zejména proto, že umožňuje přenášet zkušenosti českých policistů do evropské debaty. Zároveň poskytuje možnost získávat aktuální informace o vývoji evropské bezpečnostní politiky a o problémech, se kterými se potýkají policisté v jiných státech. 

Zapojení do struktur EU.Pol tak přispívá k tomu, aby hlas policistů z České republiky zazníval také na evropské úrovni. 

Jednání v Bruselu potvrdilo, že policie není pouze složkou zajišťující veřejný pořádek. Policie je dnes jedním z klíčových pilířů bezpečnosti Evropy. Policisté chrání nejen občany v ulicích, ale také stabilitu společnosti, kritickou infrastrukturu a demokratické hodnoty. 

Diskuse v Evropském parlamentu proto vyslala jasný signál: Pokud chce Evropa posílit svou bezpečnost, musí posílit i policii a vytvořit pro ni stabilní financování a tímto podmínky. 

Tomáš Machovič, 

Předseda NOS PČR