Za oficiální vznik policejních odborů lze považovat den 19. července 1990, kdy byl zapsán do rejstříku současný Nezávislý odborový svaz Policie České republiky, jakožto první sdružení policejních odborářů a odborářek ve služebním i pracovním poměru.
Tomu předcházely snahy o založení nezávislého odborového svazu příslušníků, kdy v archivech lze dohledat výzvu Jindřichohradeckých policistů k založení nezávislého odborového svazu a následně i souhlas s touto výzvou smíchovských policistů z Prahy 5, jež zároveň připojili výzvu k založení takovýchto odborů v Praze. Tyto snahy pak vedly k zakládání základních organizací a vyústily v celostátní shromáždění delegátů základních organizací Nezávislých odborových svazů příslušníků, jež schválilo zásady stanov, organizační řád a přípravu Konference Nezávislých odborových svazů příslušníků, která pak 3. února 1990 Nezávislý odborový svaz příslušníků na území ČR ustavila. K dokončení vzniku policejních odborů už tak chyběl pouze oficiální zápis.
Činnost
Již v procesu vzniku svazu policejní odbory definovali cíle své činnosti, které byly schváleny 24. 2. 1991 I. republikovým sjezdem jako součást stanov, podle nichž základním cílem činnosti odborového svazu je vytváření podmínek pro uspokojování sociálních a pracovních jistot, prosazování a ochrana práv, oprávněných zájmů a potřeb členů základních organizací v něm sdružených a ostatních pracovníků v jeho působnosti (článek 1 odst. 3 prvních stanov). Tyto činnosti pak sjezd rozvedl v programovém prohlášení.
Tím byly položeny základy pro odborová vyjednávání za policejní příslušníky a zaměstnance, právní ochranu a poskytování výhod členům.
Postupně nabývala na významu právní pomoc členům, která je v případě služebního poměru nanejvýš potřebná, poskytování pojištění a různých výhod podle možností a potřeb, a to i na základě inspirace policejních odborů jiných zemí.
Aktuální informace o činnosti NOS PČR naleznete na stránce “Činnosti a oprávnění“
Informování
O své činnosti policejní odbory od počátku informovaly vedení základních organizací, a jejich členy a později také ostatní policisty a policistky. Nejprve rozesílanými jednotlivými zápisy z jednání, následně již ucelenými brožurami, jako byl tzv. INFORMÁTOR, občasník STOP (Svazový Tisk Odborářů Policie) a časopis Naše POLICIE, který vycházel v různých podobách od roku 1994 do jara 2011.
Mezinárodní spolupráce
Už od prvních let od svého vzniku byl NOS PČR v blízkém kontaktu s kolegy ze Slovenska (OZP – mělo svůj svaz už před rozdělením společného státu), ale snažil se navázat také mezinárodní spolupráci s policejními odbory v okolních zemích, zejména Německa (GdP), Polska (NSZZP) a Maďarska (FRS).
A také spolupráci v rámci mezinárodních policejních sdružení. Již v roce 1990 ve spolupráci s GdP (Gewerkschaft der Polizei) byl navázán vztah s mezinárodní federací policejních odborů UISP (Union internationale des syndicats de police), byť rozhodnutí o vstupu do UISP se nakonec nerealizovalo, spolupráce s jejím prezidentem (jenž byl zároveň předsedou GdP) pokračovala.
Koncem roku 1991 se NOS PČR účastnil Výkonného výboru Evropské rady policejních odborů CESP (Conseil Européen des Syndicats de Police), a od roku 1992 se stává členem CESP. Z důvodu dlouhodobě malé podpory českých policejních odborů bylo toto členství ukončeno k 31. 12. 2006.
Počátkem roku 2006 NOS PČR navazuje spolupráci s Evropskou konfederací policie EuroCOP (European Confederation of Police) a společně uspořádal 31. 5. 2006 konferenci EuroCOP v Praze. Na podzimním jednání Výboru EuroCOP byl NOS PČR schválen za člena EuroCOP. O ukončení členství v EuroCOP rozhodl podzimní Sjezd NOS PČR v roce 2018 z důvodů změn v této organizaci poté, co podobně předtím ukončilo členství německé GdP. Následně pak došlo k jednání s GdP o pokračující spolupráci mimo EuroCOP.
Dne 15. 6. 2011 podepsal Nezávislý odborový svaz Policie České republiky, slovenský Odborový zväz polície v Slovenskej republike (OZP), polský Niezależny Samorządny Związek Zawodowy Policjantów (NSZZP) a maďarský Független Rendőr Szakszervezet (FRS) prohlášení o navázání vzájemné spolupráce, čímž vznikla tzv. V4 policejních odborů.
Aktuální informace o mezinárodní spolupráci naleznete na stránce “O svazu“
Sbírky a nadace
Hlavním znakem policejních odborů je zejména solidarita a pomoc. Již v roce 1990 byly definovány zásady podpůrného fondu, z něhož byly vypláceny schválené částky při úrazech, úmrtích a dalších příčinách souvisejících s výkonem služby. NOS PČR se připojoval také ke sbírkám, včetně těch s mezinárodním přesahem.
Aktuální informace o sbírkách NOS PČR naleznete na stránce “Veřejné sbírky“
V polovině roku 1998 na společném setkání vyjádřil nový policejní prezident nedostatečnost jednorázového odškodňování pozůstalých, a začala se tak rodit myšlenka opakování podpory prostřednictvím nadačního fondu a iniciativa NOS PČR na založení nadace. Postupně se k ní připojili i hasiči a tak zakládací listinou z 18. 4. 2002 byla zakladateli Mgr. Stanislavem Grossem (MV), Nezávislým odborovým svazem Policie ČR, genpor. JUDr. Jiřím Kolářem (PČR), Odborovým svazem hasičů a genmjr. Ing. Miroslavem Štěpánem (HZS) zřízena Nadace policistů a hasičů. Nadace je zřízena s cílem zlepšit životní podmínky dětí policistů a hasičů, kteří zemřeli při výkonu služby a po výkonu služby (Čl. 5 Statutu nadace vydaného správní radou při jejím založení).
Aktuální informace o nadaci naleznete na stránce “Nadace policistů a hasičů“
Policejní veterán
V roce 2004 se dostávala do přípravné fáze myšlenka rozšíření některých činností svazu také na bývalé policejní příslušníky a 24. listopadu schválena směrnice pro činnost sekce Policejní veterán se zahájením činnosti od 1. 1. 2005. Tím vzniklo první sdružení policejních veteránů, jakožto nové součásti NOS PČR, jejíž základní náplní byla směrnicí (čl. I. odst. 5) stanovena ochrana a prosazování oprávněných zájmů bývalých příslušníků policie z hlediska sociálního a společenského postavení ve společnosti, ochrany zdraví, ochrany základních lidských práv a svobod, a evropských standardů v seniorském věku.
Aktuální informace o nadaci naleznete na stránce “Veterán Policie ČR“
Vývoj
České policejní odbory se od svého vzniku musely vypořádat z řadou překážek. Ty vycházely zejména ze skutečnosti, že zatímco v západních demokraciích byly policejní odbory reprezentovanou součástí policejních sborů (např. GdP působí u německé policie od roku 1950 a měl přes 200 000 členů), v totalitních režimech byly zakazovány. A tak přestože NOS PČR dostal v roce 1990 osvědčení, že se od svého ustavení stává nástupnickou odborovou organizací svazu pracovníků bezpečnostních a ozbrojených složek, který z politických důvodů skončil 28. 11. 1970, musel své místo v policii budovat zcela od začátku.
Staré myšlení se projevovalo nejen ze strany státu, který v zákoně 186/1992 Sb., stanovil omezující klauzuli reprezentativnosti 40% odborové organizaci v policejních odborech na útvaru, což kritizoval mezinárodně zejména CESP, ale také předsudky řady služebních funkcionářů, kteří se nemohli smířit se skutečností, že v demokraciích policejní odbory k policii patří.
Přestože se předsudky a totalitní názory na odbory v policii občas ještě vyskytují, NOS PČR postupně dosáhl řadu významných úspěchů ve prospěch policistů, policejních zaměstnanců, členů, i samotné Policie ČR, čímž pozitivně změnil pohled na vnímání potřeby odborů v policii. A to je zásluha všech, kdo se o vznik, rozvoj a každodenní fungování policejních odborů kdy nějak podíleli, a především zásluha stále se rozšiřující členské základny.
















































