„V první řadě chceme otevřít diskusi o nároku na výsluhu po určité délce služby. Původně byl nárok stanoven po deseti letech, později se prodloužil na patnáct. Společně s koaličními partnery uvažujeme o prodloužení minimálně na dvacet let. Nejde o nedocenění těžké práce příslušníků bezpečnostních sborů, nýbrž o přehodnocení výsluhy jako poděkování za dlouhodobou, téměř celoživotní službu státu,“ popisuje místopředseda sněmovního finančního výboru Igor Červený (Motoristé).

Když policista nastoupí ve dvaceti letech a v pětatřiceti odchází do civilu, tak stát podle Červeného za veřejné peníze vyškolil odborníka, který v nejlepším produktivním věku odchází ke konkurenci. „S koaličními partnery jsme jednoznačně proti zrušení či zdanění výsluh. Souhlasíme, že někteří funkcionáři si renty účelově navýšili do nemorálních částek, k čemuž se běžní příslušníci nepřiblíží. Takovému jednání zabráníme,“ dodává.

Hrozba masivním odchodem

Právě Motoristé s reformou systému výsluhových příspěvků a volbou mezi vyšším platem během služby nebo výsluhou po odchodu přišli ve svém programu. Úvahy o možnosti, aby si příslušníci už při nástupu vybrali, zda chtějí mít v budoucnu rentu, nebo hned vyšší plat, považuje za legitimní i místopředsedkyně výboru pro bezpečnost Michaela Opltová z hnutí Starostové a nezávislí. „Pro různé lidi v různých životních fázích může být důležité něco jiného,“ říká. „Zároveň je ale nezbytné pohlídat, aby jakákoli změna nebyla nespravedlivá vůči stávajícím příslušníkům, nevytvářela napětí mezi jednotlivými skupinami zaměstnanců bezpečnostních sborů a byla dlouhodobě finančně udržitelná pro stát. Změny „za pochodu“ bez přechodných období by mohly napáchat více škody než užitku,“ upozorňuje.

Naopak Nezávislý odborový svaz policie varuje, aby politici přestali „experimentovat“ se systémem výsluh, protože podle nich je to klíčový stabilizační nástroj, jak u sboru udržet zkušené policisty. „Žádný systém není dokonalý, avšak nedomníváme se, že v době zhoršující se bezpečnostní situace je vhodná doba na experimentování s tímto systémem. Znejistění sborů v oblasti výsluh se tak může proměnit v hromadný exodus právě těch nejzkušenějších ochránců bezpečnosti,“ varuje předseda svazu Tomáš Machovič.

Jakékoliv úvahy o změnách systému výsluh jsou podle něj krátkozraké, a nejprve by měl stát zvednout platy příslušníků.

Obavy policistů hasí ministerstvo vnitra, které tvrdí, že v současné době neexistuje žádný legislativní návrh, který by stávající pravidla vyplácení výsluh měnil, a jde jen o pracovní debaty.

„Případné budoucí úpravy by směřovaly k větší spravedlnosti a transparentnosti systému a byly by projednávány standardní cestou v rámci legislativního procesu, včetně meziresortního připomínkového řízení a veřejné diskuse. Zároveň bychom chtěli zdůraznit, že pokud by v budoucnu došlo k legislativnímu návrhu, který by měnil stávající pravidla výsluhových příspěvků, netýkal by se zcela jistě stávajících příslušníků bezpečnostních sborů,“ uvedla mluvčí ministerstva Hana Malá.

Nejvíc u vězeňské služby

U policie ke konci loňského roku sloužilo přes 40 200 policistů. Nejvíce z nich bylo ve věku 40 až 49 let, a to přes 13,3 tisíce, a pak od 30 do 39 let, a to přes 10,8 tisíce. Policie vyplácí nejvyšší rentu ve výši 102,4 tisíce měsíčně, vězeňská služba ve výši 104,3 tisíce, celníci přes 92,8 tisíce a hasiči 87,8 tisíce korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila jednotlivá ministerstva a instituce na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Stát ročně vyplácí na rentách přes 12,5 miliardy korun, což je o 64 procent více než před pěti lety. Jen ministerstvo vnitra vyplácí rentu přes 104 tisícům lidí.

Výše renty u policistů se počítá podle délky služby u sboru. Nárok na ni je po patnácti letech, kdy člověk dostane základní výměru ve výši 20 procent platu a ta se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o tři procenta měsíčního příjmu. Od dvacátého prvního roku služby roste o dvě procenta a od šestadvacátého a všechny další o procento měsíčního příjmu.

Nejvýše může odcházející dostat 50 procent svého platu. Za měsíční příjem se přitom považuje podle zákona hrubý měsíční příjem za poslední celý kalendářní rok.