Dne 23. 7. 2024 se na Ministerstvu vnitra ČR uskutečnilo jednání odborových organizací s ministrem vnitra Vítem Rakušanem a zástupci Odboru bezpečností politiky MV za přítomnosti policejního prezidenta Martina Vondráška a generálního ředitele HZS Vladimíra Vlčka. Za NOS PČR se jednání zúčastnil předseda Tomáš Machovič a místopředsedové Milan Synek a Petr Cieluch. Dále se účastnili zástupci Odborového svazu hasičů (“OSH”), Odborového svazu státních orgánů a organizací (“OSSOO”) a Unie bezpečnostních sborů (“UBS”).
V úvodu jednání ministr sdělil, že zná požadavky odborových organizací ohledně potřeb finančního zabezpečení bezpečnostních sborů a vnímá potřebu nezbytného navýšení těchto prostředků. Nicméně z toho důvodu, že jsou před ním klíčová jednání s odpovědnými zástupci vlády, bylo by jednání v tomto směru spíše o dohadech než o reálných skutečnostech. Proto navrhl se touto problematikou na jednání nezabývat a odsunout ji na dobu, kdy budou již známy relevantní informace. Termín příštího jednání k projednání finančních záležitostí resortu vnitra byl stanoven na 22. 8. 2024.
Jednání na Ministerstvu vnitra České republiky dne 4. 4. 2024
Dne 4. 4. 2024 se uskutečnilo na Ministerstvu vnitra České republiky (“ministerstvo”) neformální jednání zástupců odborových organizací se zástupci ministerstva,
Hlavním tématem úterního jednání tedy byly některé sporné body novely zákona o služebním poměru. Z pohledu přítomných zástupců NOS PČR šlo o jednání velice konstruktivní, kdy na základě výměny argumentů došlo v projednávaných bodech spíše ke koncensu než kompromisu, případně po zvážení možných negativních dopadů všech alternativ, byla ponechána úprava projednávaného institutu v původním znění bez navrhovaných změn. To se týkalo například uvolňování k výkonu odborové činnosti nebo úpravy placených přestávek ve vztahu k délce doby služby, ale i přijímání cizinců do služebního poměru. V otázce lázeňských a individuálních ozdravných pobytů se přítomní přiklonili k úpravě navrhované odborovými organizacemi, kdy se to bude odvíjet od žádosti příslušníka. Shoda panovala také v nahrazení přežité vazby trvalý pobyt při ubytování při výkonu služby, kdy se bude posuzovat místo skutečného pobytu a možnosti bezpečnostního sboru. Podobně pak navrhovaná změna pevného rozsahu příplatku za vedení na procentuální byla vztažena na podobný mechanismus určení zvláštního příplatku, přičemž návrh konkrétního procentuálního rozsahu bude ještě upřesněn. Institut pohotovostí na pracovišti by mohl být nově nahrazen konstrukcí tzv. připravenosti ke službě, jejíž parametry budou ještě odborovým organizacím zaslány po takovém dotvoření, aby byly eliminovány možné negativní dopady. K požadavku NOS PČR na navýšení počtu tarifních stupňů v závislosti na prodlužování věku pro odchod do důchodu došlo k akceptaci svazových argumentů a ministr slíbil, že se pokusí o prosazení, byť se obává, že pokud by to bylo v přímo v návrhu, mohlo by ho to zablokovat. S odchodem do důchodu pak souvisí i návrh na prodloužení možnosti doby služby do 70. let, kdy původně domluvené řešení, které by zahrnovalo plošně všechny příslušníky, nebylo akceptováno, nicméně by mělo jít o zcela výjimečné opatření v kompetenci ředitele bezpečnostního sboru, a to vždy jen na rok. Ve vztahu k výsluhovým příspěvkům byl zopakován postoj nezasahovat do takových ustanovení, a proto nebyl akceptován návrh na upřesnění že “poloviční” valorizace by měla proběhnout i v případech kdy není vyjádřena procentuální, ale pevnou částkou. Nicméně je svaz přesvědčen, že zákon je v tomto případě vykládán příliš striktně a v rozporu s úmyslem zákonodárce, a tedy bude hledat jinou cestu, jak tuto “chybu” napravit.
Nelze říci, že byly projednány všechny problematické body. (Původně svaz podával 148 připomínek, jež byly východiskem pro návrhy odborových organizací). Co svaz však velice pozitivně kvituje, je skutečnost, že přes, nebo možná pro řadu i ostrých (pre)legislativních střetů došlo k vzájemnému poznání a názoru, že komise, zahrnující rezort, sbory a odbory může být zdrojem znalostí a zkušeností, využitelných nejen při potřebách novelizace předmětných předpisů, ale i třeba při tvorbě výkladových stanovisek. Proto návrh na zachování tohoto konceptu a jeho dalšího využívání považujeme za významný posun.
Jak již bylo uvedeno v úvodu, již probíhají jednání mezi vedením Policie ČR, ministrem vnitra a vládou ohledně požadavků Nezávislého odborového svazu Policie ČR a dalších odborových organizací na posílení rozpočtů bezpečnostních sborů. Cílem je zabezpečit bezproblémový chod sborů do konce roku, který v současné době negativně ovlivňuje nejen fungování sborů, ale i v podmínkách samotné příslušníky, například v oblasti ošatného a dalších výdajových položek.
Nezávislý odborový svaz považuje za nezbytné řešit nejen provozní výdaje, ale i platy příslušníků a zaměstnanců bezpečnostních sborů, s ohledem na inflaci posledních let a rapidní pokles reálných mezd. Tento pokles vede k odlivu zkušených policistů, kteří hledají zabezpečení pro své rodiny a plánují odejít ze sboru ke konci tohoto roku. Tento trend by měl negativní dopad nejen na bezpečnostní sbory, ale i na vnímání veřejnosti ve směru jejich bezpečnosti.
Avizované jednání s ministrem vnitra, naplánované jako samostatná schůzka dne 22.8.2024, je zaměřeno na finanční požadavky bezpečnostních sborů, především v oblasti platů příslušníků a zaměstnanců. Toto jednání považujeme za klíčové. Je však nutné zdůraznit, že vláda tímto opětovně oddaluje finální rozhodnutí, místo aby jasně deklarovala, že vnitřní bezpečnost je jednou z nejvyšších priorit. V případě, že nebude nalezeno uspokojivé řešení, je Nezávislý odborový svaz připraven dlouhodobě protestovat, a to v závislosti na tom, jak budou naplňovány požadavky NOS PČR.