K mediálním výrokům o soudním rozhodnutí v kauze kriminalisty Martina G.

Ve čtvrtek 20. 02. 2020 vynesl soud rozsudek nad jedenačtyřicetiletým poručíkem Martinem G. z jihočeské kriminálky. Přítomni byli také členové Nezávislého odborového svazu Policie ČR, který od počátku poskytuje obviněným policistům právní pomoc. Zde mluvíme v možném čísle, protože je potřeba připomenout, že kolega Martina G. spáchal pod tlakem souvisejících okolností, vystupňovaných v předvánočním čase, sebevraždu a zanechal po sobě manželku a dvě děti.

O výsledku soudu informoval jako jeden z prvních článek na iDNES.cz, jenž po přečtení mohl vzbudit dojem, který nepovažujeme za správný, což se dále pokusíme vysvětlit. V článku se můžeme dočíst, jak poručík Martin G. vlastně vyvázl jen s výchovným trestem, neboť policistům hrozilo za vydírání mučení a kruté zacházení až osm let vězení, což se však nestalo, protože soud některé skutky zmírnil. U těchto závěrů bychom se chtěli trochu pozastavit. Nejprve je potřeba říci, že skutek je to, co se skutečně stalo, a ten se buď prokáže, nebo ne.

V této souvislosti si připomeňme, že označení skutků vychází z původního obvinění ze zločinu, který se nazývá „mučení a jiné nelidské zacházení“, které mělo podle GIBS spočívat ve vulgárních výhrůžkách a nátlaku na vyslýchanou osobu a také v úderu otevřenou dlaní do tváře, tedy tzv. facka. Zde je třeba také doplnit, že vyslýchanou osobou byl 13x soudně trestaný recidivista, který nikdy nebyl zaměstnaný, ze svých 33 let věku jich 12 strávil ve výkonu trestu odnětí svobody, jak upřesňují narodninoviny.cz, a také, že podle svědků před tím policisty provokoval.

Soud u Martina G. zjevně neshledal, že by se na vyslýchané osobě dopustil trestného činu mučení a jiného nelidského zacházení, a tedy nelze souhlasit s tvrzením, vyplývajícím ze zmíněného internetového článku, že mučení bylo soudem nějak zmírněno, protože se zjevně nestalo, obzvlášť, když Martin G. prokazatelně ani zmíněnou facku vyslýchanému nedal.

Chápeme, že bez takovýchto interpretací by došlo k prasknutí mediální bubliny o jakýchsi mučících praktikách, ale opravdu nestačí, že tato rádoby senzace  už stála život jednoho kriminalistu?

Zde na okraj poznamenáváme, že před rokem NOS PČR inicioval v souvislosti se zmíněnou sebevraždou kriminalisty řadu jednání, kde třeba mimo jiné panovala shoda, že již samotný vydatně přiživovaný mediální hon za senzačním obviněním z mučení a jiného nelidského zacházení měl významný podíl na tragické smrti kriminalisty.

Ano, Martin G. sice nebyl odsouzen za mučení a jiné nelidské zacházení, ale odsouzen byl, přestože by se podle informací z článku mohlo zdát, že jinak je na tom vlastně velice dobře, když dostal pouze tzv. výchovný trest, pokutu 100 tis. Kč, trest mu bude po roce vymazán a on se bude moci vrátit k ozbrojeným složkám, a tedy pro něho trest nebude profesně likvidační.

Bohužel toto je veliký omyl, neboť to bude přesně naopak, a tento rozsudek právě profesně likvidační bude. Není ale chybou autora zmíněného článku, že toto nevěděl, neboť záležitosti služebního poměru jsou velice specifické a on jen informoval o tom, co na soudním jednání zaznělo.

Skutečnost je totiž přesně opačná. Pokud byl příslušník pravomocně odsouzený pro úmyslný trestný čin, již není bezúhonný, což je podmínka služby, a bude ze služebního poměru propuštěn. Znovunabytí bezúhonnosti při odsouzení pro trestný čin s horní trestní sazby převyšující 2 roky je 15 let od takového odsouzení. Jinými slovy kriminalista bude od Policie ČR propuštěn bez veškerých nároků a pokud by se chtěl k Policii ČR vrátit či nastoupit k jinému bezpečnostnímu sboru v ČR, tak nejdříve za 15 let. Na této skutečnosti nic nemění, že soud dospěl k závěru, že závažnost skutku nedosáhla horní hranice trestní sazby či dokonce policista „odešel od soudu“ pouze s podmínkou.

Tolik k některým tvrzením uvedeným z našeho pohledu v předmětném článku v němž nehodnotíme správnost soudního výroku, ale chceme nejprve ukázat, jak odlišný může být vytvářený mediální obraz od skutečné reality, a jak závažné to může mít důsledky. A to nejen pro konkrétního kriminalistu v tomto případě, neboť nelze opomenout, že to může mít vliv i na kolegy z policejní operativy, zajišťující bezpečnost občanů. K obavám zkušených kriminalistů z nepravdivých nařčení mohou přibýt i obavy z mediální dehonestace a není vyloučeno, že případná obava ze ztráty zaměstnání se odrazí na výsledcích jejich obětavé práce.

Pro dokreslení je na závěr ještě potřeba dodat, že zmíněný vyslýchaný recidivista byl za své skutky odsouzen a potrestán odnětím svobody na 4 roky nepodmíněně, a to především na základě důkazních prostředků a ne na základě vynucené výpovědi, jak sám uváděl.

NOS PČR bude i nadále tuto kauzu pozorně sledovat a Martinovi G. nabídne další odbornou pomoc pro případné odvolání.

Za předsednictvo a jihočeské vedení NOS PČR Milan Synek a Vítězslav Lád