V pátek 17. února 2017, tedy na samý konec lhůty mezirezortního připomínkového řízení k návrhu nařízení vlády, kterým má dojít ke změně základní stupnice tarifů příslušníků bezpečnostních sborů, podalo ministerstvo financí své připomínky. Pomineme-li asi zcela náhodné načasování, schopné během víkendu otrávit velkou skupinu zaměstnanců tohoto státu, nemůžeme pominout obsah a argumentaci, která uhýbá od podstaty problému snad až k závisti.

Argumentaci výrazem „Objem prostředků na platy příslušníků považujeme za dostatečný a v posledních letech stále se navyšující…“ musíme zcela zásadně odmítnout i v případě, že tvůrce nebo zadavatel nezná historii vývoje služebních příjmů příslušníků všech bezpečnostních sborů v posledních sedmi letech. Pokud o ní alespoň něco málo ví, jsou tato tvrzení zcela mimo realitu, ať už nechtěně nebo záměrně. Pro oživení paměti nevědoucích musíme konstatovat, že po prvních restrikcích v letech 2009 – 2010 (směnnost, rizikové příplatky) došlo k razantnímu snížení tarifních platů v roce 2011, a to o 10%, slovy o deset procent. Zmiňované „zvyšování“ dodnes spravedlivě nenapravilo dopady rozhodnutí Nečasovy vlády a personální politiku ministra vnitra Johna. Navíc desetiprocentní snížení ze 100 % je něco jiného než postupné dorovnávání ne ze sta, ale z 90% základu, inflaci a vývoj ekonomiky v ČR nepočítaje. Takže výraz „stále se navyšující“ raději nahraďme velmi mírných výrazem „pokulhávající za reálným vývojem“.

Následující apel předkladatele připomínek již ale míří mimo oblast služebních příjmů a roztáčí nebezpečnou hru s výsluhovými nároky příslušníků bezpečnostních sborů. Volá po jejich snížení a dokonce po revizi jejich konstrukce a nároků. Že by to byla kompenzace za nedávné odstranění 15% zdanění výsluh, se kterým i ministerstvo financí vyslovilo souhlas? Rychlý obrat! Co jsem dal, chci zase zpátky! Vracíme se snad do éry ministra financí Kalouska, který po zdanění výsluhových nároků a snížení výsluh i platů prahl dlouhá léta a kterému byli zejména policisté trnem minimálně v oku?

Příslušníci bezpečnostních sborů se nejen ve službě, ale i v soukromém životě řídí velmi striktními právními omezeními, nasazují své životy a zdraví na ochranu všech ostatních spoluobčanů. A to není žádná fráze, nedávná úmrtí policistů nebo hasičů při výkonu služby toto jasně dokládají. A právě proto mají tito lidé nárok na odpovídající ocenění a následnou kompenzaci formou výsluhových příspěvků. A argumenty o zcivilnění tzv. kancelářských příslušníků mají možná za cíl rozeštvat kolegy v jednotlivých sborech, ale věcnou připomínkou zdaleka nejsou.

Nesrovnávejme prosím příslušníky bezpečnostních sborů a městskou policii kvůli výsluhovým nárokům. S ohledem na uvedená omezení, daná zákonem o služebním poměru a služebním slibem, jsou to skutečnosti nesrovnatelné. Asi stejně nesrovnatelné, jako nástupní platy u Policie ČR a u policií městských, ale i u policie a zaměstnanců obchodních řetězců (a to při vší úctě ke kolegům z městské policie a zaměstnancům v obchodech nebo ve výrobě, jejichž práce není vůbec jednoduchá). Snad právě proto nemohou bezpečnostní sbory, a zejména policie, konkurovat na trhu práce při náboru nových příslušníků. A to ani přes vše, co tvůrce připomínek uvádí jako výhody (délka doby služby, dovolená, rehabilitace), opomíjeje například neplacenou přesčasovou práci, absenci příplatků za službu v noci nebo ve svátek, nulový nebo nicotný příspěvek na stravování.

Poukazuje-li na zohlednění úspor plynoucích z neobsazenosti míst, patrně tuší, že neobsazenost bude v blízké budoucnosti ještě vyšší. Znovu se totiž může oživit motivace k odchodům ze služebního poměru, jestliže se opakuje historie v podobě neúcty a neuvážených kroků jak v oblasti odměňování příslušníků a zaměstnanců, tak v oblasti výsluhových nároků. A to jen a proto, že z některých stran není vůle spravedlivě a důstojně ocenit velkou skupinu příslušníků a zaměstnanců, jejichž platy a sociální podmínky prodělaly v posledních letech několik otřesů, k jejichž nápravě se konečně začalo směřovat.

Nezávislý odborový svaz Policie ČR bude negativním krokům zásadně bránit a důrazně podporovat snahy o zlepšení sociálních podmínek příslušníků a zaměstnanců. Pokud byla naše podzimní petice pro některé politiky jen hromadou podepsaných listin a jasné argumenty jen prázdnými slovy, bude naše činnost důraznější. Nechceme pro příslušníky a zaměstnance nic nemravného, chceme důstojné a odpovídající podmínky a nepřipustíme personální katastrofu v bezpečnostních sborech.

Praha, dne 20. února 2017

Za Předsednictvo NOS PČR

JUDr. Milan Štěpánek v.r.