Dne 12. června 2019 schválil Senát Parlamentu České republiky novelu zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění, jak jej dne 14. května 2019 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Proto zrekapitulujme, co novela přináší.

Zákon zavádí obecnou zásadu, že příslušník může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle zákona o služebním poměru pouze se souhlasem služebního funkcionáře, s dále uvedenými výjimkami uvedenými. Za zcela zásadní změnu lze považovat skutečnost, že o udělení souhlasu, respektive jeho neudělení, s výkonem jiné výdělečné činnosti vydá služební funkcionář rozhodnutí po proběhnuvším řízení ve věcech služebního poměru na základě žádosti příslušníka. To znamená, že zamítavé rozhodnutí služebního funkcionáře bude přezkoumatelné v odvolacím řízení, případně řízení soudním.

Nově se také stanoví mantinely pro zamítnutí žádosti. Služební funkcionář může žádost příslušníka o výkon jiné výdělečné činnosti zamítnout jen tehdy, pokud by tato činnost vedla ke střetu zájmů osobních se zájmy služby, k ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sboru nebo k ohrožení důležitého zájmu služby. Z výše uvedených důvodů musí služební funkcionář souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti zrušit. Příslušník je povinen po doručení rozhodnutí o zrušení souhlasu s výkonem jiné výdělečné činnosti jinou výdělečnou činnost bez zbytečného odkladu ukončit. 

Souhlas služebního funkcionáře s výkonem jiné výdělečné činnostise se nevyžaduje pro

1. činnost v záloze činné a záloze zvláštní, a také činnosti vyplývající z výkonu veřejné funkce, plnění občanské povinnosti a výkon jiného úkonu v obecném zájmu, jak je vymezuje § 68 zákona o služebním poměru,
2. činnost vykonávanou příslušníkem, jemuž je udělena rodičovská dovolená, 
3. činnost znaleckou a tlumočnickou vykonávanou pro soud nebo správní úřad,
4. činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou,
5. činnost vykonávanou v odborové organizaci, jejímž je příslušník členem,
6. činnost vykonávanou ve výkonu vazby,
7. činnost vykonávanou po dobu zproštění výkonu služby,
8. činnost vykonávanou v rámci členství v řídících nebo kontrolních orgánech organizačních složek státu nebo právnických osob, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát, a
9. správu vlastního majetku; touto správou se rozumí rovněž činnost vykonávaná v rámci členství v řídících nebo kontrolních orgánech bytového družstva nebo společenství vlastníků jednotek, jehož je příslušník členem.

Byl také zrušen důvod pro povinné propuštění příslušníka ze služebního poměru spočívající v porušení zákazu členství v řídících orgánech právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost a v porušení zákazu jiné výdělečné činnosti. Bude možno příslušníka propustit pouze pro závažné porušení uvedených omezení práv, a to po uložení kázeňského trestu odnětí služební hodnosti.

Novela změnila také § 115 zákona o služebním poměru, a to tak, že byl zrušen způsob rozvinutí stupnice základních tarifů. Tento způsob při valorizaci tarifů způsoboval rozevírání nůžek mezi služebními příjmy příslušníků ve vyšších a nižších služebních hodnostech. Nyní bude vláda stanovovat základní tarify podle uvážení, což v sobě nese i určitá rizika.

Nový § 122a zákona o služebním poměru zavádí stabilizační příplatek, jehož maximální výše v kalendářním roce činí 24násobek průměrné hrubé měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství, dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu. V loňském roce totiž dosáhla tato průměrná mzda 33 840 Kč. Možnost přiznání stabilizačního příplatku stanoví ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem. Lze soudit, že takto strohá zákonná úprava, která nestanoví ani základní pravidla pro přiznání stabilizačního příplatku je nedostatečná. Skrývá reálné nebezpečí, že nespravedlivé nebo nepřiměřeně rozdílné poskytování stabilizačních příplatků v jednotlivých sborech, organizačních částech bezpečnostních sborů, případně jednotlivých profesních skupinách, může destabilizovat personální obsazení bezpečnostních sborů a rozkolísat celý systém odměňování.

Do zákona o služebním poměru byl doplněn § 204, který upravuje postavení příslušníků ve výslužbě.

Zákon ještě musí podepsat prezident republiky. Nelze předpokládat, že by tak neučinil.

V příloze připojujeme plné znění novely a úplné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů k 1. 7. 2019 s fialově vyznačenými změnami po poslední novele.

Jen pro připomenutí – dne 1. 7. 2019 nabývá účinnosti také zákon č. 32/2019 Sb., kterým byla zrušena tzv. „karenční doba“ (§ 124 odst. 5 písm. a) zákona o služebním poměru).

JUDr. Petr Tomek
člen předsednictva NOS PČR