Vládní stanovisko k novele zákona o služebním poměru – cesta správným směrem

„Příslušnickým“ veřejným míněním napříč bezpečnostními sbory v minulých dnech významně zahýbala novela poslance Zdeňka Ondráčka, jejímž neuralgickým bodem, kromě jiných méně neuralgických bodů, byl návrh na nezapočtení odměn poskytovaných podle § 123 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru. Horečnatá jednání odborových svazů, ale také ředitelů bezpečnostních sborů a nekompromisní postoj ministra vnitra k této novele, přinesla první plody.

Na jednání dne 11. března 2019 zaujala vláda k tomuto návrhu zákona negativní postoj. Své nesouhlasné stanovisko (celý dokument naleznete pod článkem) k výše zmíněnému neuralgickému bodu novely zdůvodnila vláda takto:

„Zrušení započítávání odměn a příplatku za službu v zahraničí pro účely stanovení výše výsluhy vláda neshledává odůvodněným, obzvláště s přihlédnutím k náročnosti a riziku výkonu služby v zahraničí v rámci jednotek mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů. Výsluhový příspěvek plní obdobnou sociální funkci jako například starobní důchod, pro jehož výpočet se zohledňují všechny zdanitelné příjmy, navrhovaný krok tak postrádá smysl. Zejména nezapočítání odměn do výsluhového příspěvku by znamenalo natolik významné snížení částky určené pro výpočet výsluhového příspěvku, že by pravděpodobně vedlo k nárazovému odchodu velkého množství příslušníků, a prohloubilo tak personální problémy u jednotlivých bezpečnostních sborů. Vláda rovněž nesouhlasí s tvrzením obsaženým v důvodové zprávě, že v rámci bezpečnostních sborů díky odměnám dochází k účelovému navyšování služebního příjmu některým vybraným příslušníkům pro účely výsluhového příspěvku. Pokud takovéto případy nastaly, jednalo se pouze o excesy jednotlivců. V případě, že by bylo předkladatelem uvedené tvrzení akceptováno, de facto by tím byli trestáni v rámci kolektivní viny všichni další příslušníci, což vláda považuje za zcela nepřijatelné. Lze zvažovat jiné řešení, například omezení výše odměn, jako je tomu u státních zaměstnanců podle zákona o státní službě. Redukce výsluhových nároků o odměny by tak mohla mít odraz v odchodu příslušníků, kteří splňují podmínky na přiznání výsluhových nároků, přičemž nejčastěji se bude jednat o ty nejkvalitnější a nejzkušenější příslušníky. Zároveň jde o nesystémové a rovnostářské opatření, kdy ti, kteří jsou výkonnější, by na tom byli stejně jako ti průměrní. Znevýhodněni budou ti, kteří ve služebním poměru zůstanou a zavčas neodejdou, neboť ti, co zůstanou, budou mít menší výsluhu než ti, kteří odejdou zavčas. Celkově by to znamenalo ztrátu motivace k dosahování lepších výsledků. Jelikož návrh zákona ve vztahu k uvedené změně nepočítá s delší legisvakancí, hrozí, že by mohlo dojít k jednorázovému odchodu většího počtu příslušníků, čímž by mohlo dojít k personální destabilizaci bezpečnostních sborů.

Vláda dále připomíná, že působení příslušníků bezpečnostní sborů v zahraničních misích, zejména v misích a operacích Společné bezpečností a obranné politiky EU, patří k tradičním a silným nástrojům zahraniční politiky. Mise pracují na posilování kapacity vybraných zemí čelit vnějším i vnitřním výzvám, budovat instituce zajišťující právo a pořádek jakožto nezbytného předpokladu pro udržitelný rozvoj, čelit nelegální migraci apod. Příslušníci bezpečnostních sborů tvoří s ohledem na svoji expertízu významnou a nenahraditelnou část českých civilních expertů v zahraničních misích. Takto výrazným zásahem do způsobu jejich odměňování během služby v zahraničí by přišli o velmi výrazný motivační prvek, a to právě v době, kdy na sebe Česká republika naopak vzala závazek takové působení všemožně podporovat. Návrh je tak v rozporu s přijatými závazky České republiky a jeho přijetí by mělo v konečném důsledku dopad na důvěryhodnost České republiky na mezinárodním poli.“

Nečiníme tak pokaždé, ale tentokrát – vládo díky. Současně věříme, že příslovečný zdravý rozum a logické argumenty, které vláda předložila, přesvědčí i poslance našeho zákonodárného orgánu, že i oni jsou odpovědni za akceschopnost bezpečnostních sborů. A bez nich, to ví i děti, stát fungovat nemůže.

 

JUDr. Milan Štěpánek, předseda NOS PČR

Příloha:

ke stažení ZDE