Dne 15.9.2020 přijalo předsednictvo NOS PČR jako reakci na současný stav mimořádných opatření v bezpečnostních sborech proti šíření COVID-19 následující usnesení: „Předsednictvo NOS PČR doporučuje předsedům základních organizací NOS PČR, aby se v době omezení výkonu služby, spojených v souvislosti s opatřením COVID – 19, nekonaly členské schůze, výbory a jiná setkání, a to do doby ukončení opatření v rámci bezpečnostních sborů, s ohledem na ochranu života a zdraví příslušníků a zaměstnanců, aby nebyla narušena akceschopnost bezpečnostních sborů se doporučuje konat veškerá jednání, členské schůze výbory a komise v nejbližším možném termínu po ukončení všech opatřeních, případně veškerá jednání uskutečnit prostřednictvím technického prostředku (e-mail, telefon a jiné komunikační kanály). V případě nutnosti osobního setkání dbát a dodržovat nařízení ministerstva zdravotnictví, krizového štábu vlády, hygieny a vydaných předpisů v rámci všech bezpečnostních sborů.“
Na základě dotazů se pokusíme níže uvést uvedené usnesení do bližších souvislostí, zejména s odkazem na právní skutečnosti s tím spojené. Zároveň je potřeba dodat, že tato mimořádná opatření se nedotknou jen zasedání členských schůzí, ale také plánovaného 13. Sjezdu NOS PČR (dále „sjezd“), neboť nelze do doby zasedání sjezdu důvodně očekávat taková zlepšení, která by umožnila jeho konání bez zdravotních rizik s tím spojených.
Z hlediska Stanov NOS PČR (dále jen “stanovy”) je ve čl. 16 a čl. 23 zakotvena povinnost svolat členskou schůzi nebo sjezd nejméně jedenkrát do roka. Z tohoto znění (které je mj. shodné s § 248 občanského zákoníku) nevyplývá, že by bylo nezbytné svolat členskou schůzi nebo sjezd nejpozději do roka od té poslední, nýbrž lze dovodit, že by se měla svolat jednou za rok, tedy do 31. prosince.
Takovýto výklad je v souvislosti s nemožností svolání fyzického zasedání členské schůze z důvodů mimořádného opatření výhodnější pro základní organizace, které uskutečnily členské schůze počátkem letošního roku, neboť mají čas na uskutečnění další členské schůze do konce příštího roku.
Uvedené však neřeší situaci základních organizací, které uskutečnily poslední členskou schůzi ještě v loňském roce. Ve stejné situaci je i sjezd, který se naposledy uskutečnil v loňském roce, a tedy podle stanov, by měl zasedat nejpozději do konce tohoto roku.
Stanovy umožňují přijímat usnesení členské schůze i sjezdu technickými prostředky prostřednictvím oběžníku ve smyslu čl. 38 stanov. Zde však stanovy výslovně vylučují přijímat tímto způsobem ta nejzásadnější usnesení, která jsou potřeba řádně projednat, jako např. schvalování návrhu ročního rozpočtu a výsledku hospodaření, což je asi základní důvod pro každoroční zasedání členské schůze nebo sjezdu a elementární pro fungování každé organizace. Uvedené omezení se jeví jako celkem pochopitelné, kdy zaslání návrhu na usnesení s podklady emailem neumožňuje řádné projednání a vysvětlení, neboť jeho výsledkem je pouze zpět zaslaný souhlas či nesouhlas ve stanovené lhůtě.
Stanovy však neupravují (ani nazakazují) možnost uskutečnit členskou schůzi nebo sjezd pomocí technického prostředku, umožňujícího přenos jednání v reálném čase, tzv. videokonference. Z hlediska dosavadní praxe NOS PČR se připojení člena orgánu na fyzické zasedání tímto způsobem uznává za přítomnost na jednání. Nejinak je tomu i v případě, kdy je celé jednání realizováno virtuálně v rámci videokonference, což byla běžná praxe v období mimořádných opatření souvisejících s tzv. první vlnou COVID-19, v jejichž důsledku se všechna jednání předsednictva a výboru pro policii uskutečňovala výhradně prostřednictvím konference Microsoft Teams.
Z hlediska zasedání sjezdu je jeho realizace prostřednictvím videokonference Microsoft Teams řešitelná, neboť naprostá většina delegátů a základních organizací již má licenci Office 365, jejíž součástí je i služba Microsoft Teams, a těm zbývajícím základním organizacím je zřizována. Proto předsednictvo rozhodlo o uskutečnění sjezdu v letošním roce formou videokonference. Uskutečnění sjezdu je důležité i pro přijetí změn stanov, reagujících na mimořádná opatření znemožňující fyzické zasedání členské schůze, jež by umožnila, za doby trvání těchto opatření, prodloužit lhůtu na uskutečnění členské schůze nebo výjimečně schvalovat např. výsledek hospodaření a rozpočet korespondenčně, neboť uskutečnění členské schůze prostřednictvím videokonference se u větších základních organizací nejeví jako reálná.
Máme však důvodně za to, že členskou schůzi i s hlasováním o rozpočtu, lze uskutečnit do konce roku korespondenčně i bez přijetí zmíněných změn stanov. Zde je potřeba podotknout, že stanovy musí být změněny sjezdem, který se však uskuteční až počátkem prosince, a tedy s ohledem za stanovené lhůty pro konání členské schůze není pro základní organizace, které ji musí uskutečnit do konce roku, účinným řešením. Nicméně i zde je potřeba doplnit, že se usilovně pracuje na rozšíření členského systému ESNOS tak, aby člen základní organizace mohl hlasovat sice také korespondenčně, ale prostřednictvím tohoto systému, který na rozdíl od zasílání emailů bude nepoměrně efektivnější.
Pro uskutečnění korespondenčního hlasování o rozpočtu apod. hovoří ustanovení § 19 a násl. tzv. LEX COVID (zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu), který v době trvání mimořádného opatření při epidemii, v jehož důsledku je znemožněno nebo podstatně znesnadněno konání zasedání orgánu právnické osoby, umožňuje rozhodování orgánu právnické osoby mimo zasedání s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání, tedy stanovy. Zákon přitom blíže neurčuje pojem technické prostředky, nicméně s odkazem na občanský zákoník lze pod tento pojem podřadit i korespondenční hlasování, a to i o otázkách, které stanovy jinak tímto způsobem nepřipouští.
Uvedený zákon zároveň odpovídá i na dotazy ohledně volebních členských schůzí, resp. délky funkčního období členů volených orgánů, kterým toto období končí, avšak z důvodu mimořádných opatření nemohou být noví členové výboru či kontrolní komise základní organizace zvoleni. Přestože i uskutečnění voleb korespondenčně stanovy nepřipouští a mohlo by se zdát, že i v tomto případě lze s odkazem na LEX COVID ji korespondenčně uskutečnit, tak z důvodu obligatorních podmínek pro volby tento způsob volby doporučit nelze.
Zde lze poukázat na ustanovení § 20 LEX COVID, které upravuje zvláštní opatření ve vztahu ke členům voleného orgánu právnických osob. To stanovuje, že pokud uplyne funkční období člena voleného orgánu právnické osoby, prodlužuje se jeho funkční období do uplynutí 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii, přičemž to platí i tehdy, uplyne-li funkční období v době 1 měsíce ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii. Jinými slovy členovi výboru či kontrolní komise, kterému by jinak funkční období uplynulo, se toto období prodlužuje nejen po dobu mimořádných opatření, ale i poté do doby zvolení nových členů orgánu na členské schůzi, která by se měla uskutečnit do doby tří měsíců od skončení těchto opatření.
Prodloužení funkčního období nejdéle do doby tří měsíců od skončení mimořádných opatření je tedy automatické, avšak zákon zároveň umožňuje, aby se člen orgánu takového prodloužení vzdal, pokud s ním nesouhlasí, a to tak, že doručí nesouhlas před uplynutím funkčního období právnické osobě. Zde by se dalo přiměřeně analogicky uplatnit ustanovení o doručování oznámení o odstoupení čl. 33 odst. 8 stanov, podle něhož člen orgánu takové oznámení doručuje statutárnímu orgánu nebo orgánu, jehož je členem, a pokud by takové oznámení činil předseda základní organizace, pak by ho doručil výboru základní organizace.
Na tyto případy, kdy v období mimořádných opatření nemá orgán předepsaný počet členů, ať již z důvodu, že člen orgánu nestojí o prodloužení funkčního období, které by jinak zaniklo, či toto zanikne třeba odstoupením, pamatuje LEX COVID umožněním kooptace i tam, kde to jinak stanovy nepřipouští, a to za předpokladu, že počet členů orgánu neklesne pod polovinu, a že s tím souhlasí všichni stávající členové tohoto orgánu. V případě svazu by se to týkalo kontrolních komisí a svazové rozhodčí komise. Pokud však základní organizace má, resp. měla pouze kontrolora, a ne kontrolní komisi, pak by se zjevně nemohlo ustanovení tohoto zákona uplatnit, nicméně do řádného zvolení nového kontrolora může podle stanov kontrolní činnost základní organizace vykonávat kontrolní komise svazu.
Výše uvedené se týká nejen členských schůzí, ale i ostatních orgánů svazu, a to nejen volených, neboť pro účely LEX COVID se členem voleného orgánu rozumí osoba, která je do funkce volena, jmenována či jinak povolána. Proto se použije třeba i na zástupce základní organizace v radě či zástupce rady ve výboru pro policii, kteří jsou do těchto orgánů jmenováni.
Na závěr je potřeba upozornit, že platnost LEX COVID je po dobu mimořádných opatření, nejdéle však do 31. 12. 2020, nicméně se dá očekávat její prodloužení.
Předsednictvo NOS PČR
Zpracoval Milan Synek
