Poslední měsíce jsou nepřehlédnutelnou částí svazové komunikace dotazy a podněty týkající se tzv. covidových odměn. Zatímco před jejich udělováním se dotazy týkaly zejména připravovaného systému rozdělení příslušníků do skupin podle jejich podílu na proticovidových opatření, který byl ze strany vedení policie zástupcům svazu sdělen a příslušným služebním funkcionářům doporučen, nyní se komunikace týká téměř výhradně stížností na jejich faktické rozdělení.
Odhlédneme-li od případů, kdy příslušníci v rámci jednoho útvaru dostali odměnu v různé výši, avšak pro jejich různé zařazení a podíl na opatřeních proti šíření Covid-19 je pro správné posouzení potřebná hlubší znalost místního systému zajištění služby a plněné úkolů při pandemii, jiné případy zjevně naznačují nepochopení či dokonce ignorování určení těchto odměn či doporučený systém jejich rozdělení na konkrétních útvarech.
Sem patří například případy, kdy se příslušník na opatřeních přímo podílel, ale odměnu ani v minimálně deklarované výši 5000 Kč neobdržel, nebo kdy každý z dvojice spolusloužích policistů dostal odměnu v jiné výši. I kdyby tento stav nebyl v konkrétním případě veden neprofesionálním udělením odměny podle sympatií nadřízeného funkcionáře, pak pro něj nelze mít pochopení ani kdyby rozdíl ve výši odměn odrážel předchozí pracovní výsledky, které s účastí na opatřeních proti Covid-19 nikterak nesouvisí.
Zde nelze totiž souhlasit s argumentací, že podmínky pro udělení těchto odměn je možné posuzovat podle zákona o služebním poměru, neboť ty jsou nezpochybnitelně vymezeny předmětným nařízením vlády, na základě kterého byly prostředky na jejich udělení uvolněny mimo rozpočtovou kapitolu policie, z níž se vyplácí odměny podle zmíněného zákona.
Že není možné dosáhnou absolutně spravedlivého rozdělení covidových odměn se dalo předpokládat, stejně jako, že rozdělení příslušníků do skupin sice není dokonalé, nicméně může uspokojivě zafungovat všude tam, kde služební funkcionář, který toto rozdělení bude provádět, není jen vedoucí svou funkcí, ale skutečný kvalitní manažer na svém místě. Stížností na rozdělení odměn tedy nemusí být jen konkrétním nedodržením vládního záměru, ale také zajímavým indikátorem z výše uvedeného hlediska. Zvláště pak, když řada stížností shodně pochází z určitých útvarů či konkrétních oddělení.
Zároveň jsme si také vědomi skutečnosti, že zpravidla podnět posílá ten, kdo není spokojen, zatímco ten, kdo spokojen je, k tomu nemá důvod. I tak jsme zaznamenali řadu pozitivních ohlasů z řad členů, a tedy se zdá, že záměr udílení těchto odměn respektovala drtivá většina příslušných služebních funkcionářů, za což bych jim chtěl poděkovat a na jejich příkladu ukázat, že v rámci daných možností bylo možno rozdělit odměny k celkové spokojenosti jim podřízených příslušníků.
Nicméně úkolem svazu je odborová činnost a pokud odměny měly své určení, pak je v odpovídající výši měli obdržet všichni, kteří splnili podmínku jejich přiznání. Proto i kdyby mělo jít o jediného policistu, který takovou odměnu neobdržel, bude svaz usilovat o nápravu.
Po předchozím zasedání předsednictva minulý týden Výbor pro policii svazu opět projednal problematiku covidových odměn a uložil předsedovi svazu, aby znovu otevřel toto téma na jednání s vedením policie. Předseda svazu o tomto záměru dnes informoval zástupce vedení policejního prezidia.
Přestože covidové odměny byly již rozděleny, bude vedení svazu informovat vedení Policie ČR o svých zjištěních a iniciovat vyvolání zpětné kontroly jejich rozdělení a navrhovat nápravy případných pochybení z jiných prostředků. Následně bude vedení svazu na připravovaném jednání informovat v tomto kontextu také ministra vnitra, který po jednání s odbory na společné tiskové konferenci záměr covidových odměn podpořil a veřejně prezentoval. (více zde)
O to více, že vedení svazu o vyčlenění mimořádného balíku finančních prostředků na covidové odměny z Ministerstva financí ČR nejen do rozpočtu Policie ČR, ale i Vězeňské služby ČR, při jednáních dlouhodobě usilovalo a skutečnost, že se to podařilo považuje důvodně také za úspěch této snahy, přestože konečné rozhodnutí o udělení odměny je plně v rukou příslušného služebního funkcionáře.
Na závěr uvedeme případ, který spoluautora komentáře k zákonu o služebním poměru JUDr. Petra Tomka inspiroval k napsání níže uvedeného článku.
Milan Synek, první místopředseda
Jsou vedoucí příslušníci ohrožení onemocněním více než řadoví příslušníci?
Pokud bychom měli soudit podle tzv. covidových odměn“, které byly poskytnuty na jednom z oddělení krajského ředitelství, museli bychom na úvodní otázku odpovědět ano, a dokonce 4krát.
V předkládací zprávě k usnesení vlády o mimořádném finančním ohodnocení příslušníků Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19 a na změnu systemizace bezpečnostních sborů v kapitole 314 – Ministerstvo vnitra v roce 2021 je uvedeno, že řadovým příslušníkům Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR, zařazeným do osmé a nižší platové třídy, kteří se přímo podílejí na boji s pandemií COVID-19 se navrhuje vyplatit odměna ve výši 20 000 Kč. S uvedeným příkře nekoresponduje rozdělení odměn na zmíněném oddělení. Řadovým příslušníkům byly poskytnuty odměny převážně ve výši 10 000 a jen výjimečně ve výši 20 000 Kč. Zato vedoucím příslušníkům byly poskytnuty odměny ve výši 40 000 Kč, a to dokonce za situace, kdy v době vyhlášení nouzového stavu, byli neschopni výkonu služby pro nemoc nebo byli v karanténě.
Z uvedeného je zřejmé, že nebylo dodrženo usnesení vlády a bylo hrubě porušeno ustanovení § 77 odst. 8 zákona o služebním poměru, podle něhož je bezpečnostní sbor povinen při vytváření podmínek výkonu služby zajišťovat rovné zacházení se všemi příslušníky, zejména pokud jde o odbornou přípravu a dosažení služebního postupu, odměňování, jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty.
Dalším v citovaném usnesení neuvedeným kritériem při stanovení výše odměn byly sympatie, nebo naopak nesympatie, vedoucího oddělení k jednotlivým příslušníkům. Podle nabytých zkušeností s obdobnými akcemi lze snadno usoudit, že obdobně se postupuje i na jiných součástech Policie České republiky.
Výše uvedené jistě čtenáře tohoto článku určitě nepřekvapí, nicméně je v souvislosti s „covidovými odměnami“ vyvolána další nevole příslušníků, která v souvislosti s dalšími negativními jevy v jednání vedoucích příslušníků určitě nevede ke stabilizaci personálních poměrů v policii.
JUDr. Petr Tomek, člen předsednictva NOS PČR
A N K E T A
Nahrávání …
