Na základě častých dotazů připravil člen předsednictva NOS PČR a spoluautor komentáře k zákonu o služebním poměru JUDr. Petr Tomek bližší seznámení se stabilizačním příspěvkem.
I.
Nedostatek příslušníků, který problematizuje plnění úkolů bezpečnostních sborů, motivoval k zavedení stabilizačního příplatku, a to zákonem č. 163/2019 Sb., který nabyl účinnosti ke dni 1. července 2019. V doplněném § 122a zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, je uvedeno, že možnost přiznání stabilizačního příplatku stanoví ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem. Ve služebním předpise stanoví ředitel bezpečnostního sboru konkrétní výši a dobu vyplácení stabilizačního příplatku.
Maximální roční výše stabilizačního příplatku činí dvacetičtyřnásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu. Tato poněkud nereálná až fantastická částka hrubě nekoresponduje se stávajícím stavem. Od účinnosti výše zmíněné novely nebyly ze státního rozpočtu na stabilizační příspěvek uvolněny žádné finanční prostředky. První vlaštovkou je uvolnění 240 milionů pro potřeby Policie České republiky. Taková částka však dovoluje poskytnout stabilizační příplatek pouze úzkému okruhu policistů.
II.
Ustanovení § 122a odst. 4 zákona o služebním poměru obsahuje taxativní výčet dob, které, pokud trvají více než polovinu doby služby v kalendářním měsíci, vylučují přiznání stabilizačního příplatku. Jedná se o doby
a) zproštění výkonu služby,
b) zařazení do zálohy pro studující, zálohy pro přechodně nezařazené nebo zálohy neplacené,
c) neschopnosti k výkonu služby s výjimkou neschopnosti z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání, dlouhodobého ošetřování anebo důležitých osobních překážek ve službě.
Byť to zákon výslovně nestanoví, uvedené doby nepřítomnosti se v kalendářním měsíci sčítají. Polovinou doby služby v kalendářním měsíci je polovina fondu základní doby služby, která připadne na daný kalendářní měsíc ve smyslu § 52 zákona o služebním poměru. Tím je z dané doby vyloučena služba přesčas.
Negativně jsou tedy vymezeny další doby, v nichž příslušník sice nevykonává službu, ale jež se započtou do doby rozhodné pro přiznání stabilizačního příplatku. Jedná se o dobu dovolené, ozdravného pobytu, studijního pobytu, služebního volna z důvodu překážek ve službě z důvodu obecného zájmu, při studiu a k účasti na výběrovém řízení nebo k získání dalšího odborného požadavku, a také doba čerpání náhradního volna za službu přesčas a službu ve svátek.
Nepříliš kvalitní legislativní a věcná úroveň zakotvení stabilizačního příplatku vyvolává nutnost překlenout jí výkladem. Přestože není uvedeno, že pokud více než polovinu doby služby v kalendářním měsíci příslušnice čerpá mateřskou dovolenou nebo je příslušník nebo příslušnice zařazen do zálohy neplacené, nenáleží mu stabilizační příplatek, je nutno to dovodit ze skutečnosti, že když v uvedených dobách nemá příslušník (příslušnice) nárok na služební příjem, nemůže mít nárok na jednu z jeho složek. Je také třeba vysvětlit, zda je dán nárok na stabilizační příplatek v některých případech. Příslušník, který měl jinak nárok na stabilizační příplatek, bude
– zařazen do zálohy činné; nárok na stabilizační příplatek zanikne, ale pokud v záloze činné pobírá služební příjem ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu, v následujícím čtvrtletí se mu příplatek promítne do tohoto služebního příjmu,
– převelen; nárok na stabilizační příplatek trvá,
– pověřen zastupováním na jiném služebním místě; nárok na stabilizační příplatek trvá jen tehdy, náleží-li i na služebním místě, na němž zastupuje.
Přiznat stabilizační příplatek nelze také příslušníkovi, pokud v kalendářním měsíci měl neomluvenou nepřítomnost ve službě.
III.
Stabilizační příplatek se přiznává nikoli rozhodnutím ve věcech služebního poměru, ale oznámením ve věcech služebního poměru, proti němuž se nelze odvolat.
Stabilizační příplatek se nezapočte do výsluhových nároků (odchodné, výsluhový příspěvek, úmrtné).
Stabilizační příplatek je jednou ze složek služebního příjmu a proto se zdaňuje v rámci služebního příjmu, a stanoví se z něho průměrný služební příjem za dané čtvrtletí.
IV.
Zavedení stabilizačního příplatku považujeme sice za určité vylepšení odměňování, ale současně vnímáme jeho nedostatečné profinancování, které vede k omezenému rozprostření jeho poskytování. To sebou nese celou řadu rizik. Může vést ke stabilizaci některých organizačních částí policie, ale má potenciál narušit stabilitu jiných organizačních částí. Může také být ze strany některých příslušníků vnímáno jako nespravedlivě rozdělené.
Zastáváme názor, že stabilizační příplatek, stejně jako náborový příspěvek, systémově nevyřeší personální nedostatečnost bezpečnostních sborů a jeho kvalitní personální obsazení. K tomu může vést výlučně zásadní změna výše základního tarifu služebního příjmu.
V.
V podmínkách Policie České republiky stanovil policejní prezident okruh příslušníků, jimž se poskytne stabilizační příplatek přílohou č. 10 k závaznému pokynu č. 100/2012, kterým se provádí některá ustanovení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
JUDr. Petr Tomek, člen předsednictva
