Přepis: Lidové noviny, 15.03.2024
Nejprve léta sloužil u policie, později z ní odešel a založil si bezpečnostní agenturu. Loni Igora Gáboríka shledal soud vinným ze zneužití pravomoci úřední osoby ve formě návodu, podplacení, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a porušení tajemství listin. Ačkoli kauza Bereta, ve které byla odsouzena i někdejší vlivná žalobkyně Dagmar Máchová, není pravomocně ukončená, ukázala systémový problém s úniky choulostivých dat do byznysu.
Podle skupiny Greco, která sestává ze zemí Rady Evropy a věnuje se boji proti korupci, má Česko nedostatky hned v několika oblastech. Ve své nejnovější hodnoticí zprávě minulý týden skupina Greco upozornila na skutečnost, že česká policie nedisponuje mechanismy, jež by omezily střet zájmů u detektivů, kteří svléknou uniformu a odejdou do civilu.
„Omezení po skončení služebního poměru, která by se vztahovala na policisty nebo zaměstnance odcházející od policie, nejsou zavedena,“ varuje zpráva s tím, že Česko má zpracovat studii, z níž vyplyne, co v praxi změnit.
Podle Transparency International je namístě zvážit zavedení konkurenční doložky nejen u detektivů. Policie si musí podle Rady Evropy na odchody policistů s mnohdy choulostivými informacemi, které získali během služby, posvítit. „Greco doporučuje, aby byla provedena studie týkající se činnosti zaměstnanců policie po jejich odchodu ze služebního poměru a aby byla v případě potřeby na základě výsledků této studie stanovena pravidla, která zajistí transparentnost a zmírní rizika možného střetu zájmů v tomto ohledu,“ uvedli autoři zprávy.
Za pravdu jim dává i česká pobočka Transparency International (TI). „Česká republika má dlouhodobě problém s principem otáčivých dveří, tedy že lidé ze státní správy se specifickými znalostmi nebo zkušenostmi přecházejí velmi rychle do soukromé sféry, kde mohou využít své znalosti a zkušenosti proti svému předchozímu zaměstnavateli, tedy státu,“ uvedl pro LN Marek Chromý, vedoucí analytik TI. Nejde jen o policii.
„Typicky se jedná o policisty, kteří mohou přejít ke společnostem, které třeba sami prošetřovali, anebo o vojáky, jejichž znalosti jsou nedocenitelné pro privátní zbrojní společnosti ve spojitosti se zbrojními zakázkami,“ poznamenal Chromý. Změnu musí udělat politici Podle policejního prezidia ale změny nelze zavést bez úpravy zákona. „Problematika omezení určitých zaměstnání po odchodu od policie je výrazným zásahem do práva na svobodnou volbu povolání podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Toto omezení by tudíž muselo být stanoveno na zákonné úrovni (což dnes není) a samozřejmě by muselo naplňovat požadavek proporcionality,“ sdělil redakci Ondřej Moravčík, vedoucí oddělení tisku z policejního prezidia. Omezení podle něj mohou mít ústavní rozměr. Ten by měl být analyzován ve studii, kterou doporučuje Greco. Za případnou úpravu zákonů nese odpovědnost ministerstvo vnitra. „Vzhledem k tomu, že se jedná o změnu na legislativní úrovni, která by měla vliv i na další bezpečnostní sbory, je nezbytné dotaz směřovat na ministerstvo vnitra,“ upozornil Moravčík.
Vedle policie jsou bezpečnostními sbory i Generální inspekce bezpečnostních sborů, trojice tajných služeb, Celní správa, Vězeňská služba a hasiči.
Resort vnitra vypíchlo, že ani inspektoři Greco neměli o situaci v Česku s odchody policistů jasno. Proto požadovali zpracovat další analýzu. Teprve pokud by ukázala, že zaměstnávání expolicistů představuje riziko, mělo by se sáhnout k úpravám. „Již v současné době je každý příslušník povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při plnění úkolů policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního nebo pracovního poměru,“ zdůraznila Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra.
I tak zprávu nebere na lehkou váhu. „Této aktivitě se budeme dále věnovat a na základě získaných poznatků posoudíme potřebu dalších kroků, včetně těch legislativních,“ dodal Malá. Zákonná povinnost je dostatečná i podle policejních odborů. „Během dlouholeté praxe našeho svazu v právních záležitostech příslušníků jsme nezaznamenali problémy, které by bylo potřeba postihnout další regulací,“ tvrdí Milan Synek, první místopředseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR. Vedoucí analytik TI Chromý nicméně doporučil zvážit zavedení konkurenční doložky, aby například detektiv po odchodu od sboru nemohl zamířit rovnou do byznysu, kde by využil své informace. Existuje i další řešení.
„V ideálním případě by měl stát najít vhodné umístění pro své experty s dlouholetými znalostmi a zkušenostmi tak, aby ze služeb státu neodcházeli před důchodovým věkem,“ zmínil Chromý.
Odchody zkušených policistů kritizuje také Robert Šlachta, bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, jenž od sboru v roce 2016 odešel a založil Přísahu. Stalo se tak po dodnes nevysvětlené policejní reorganizaci. V politice ale není jediný. Hejtman Královéhradeckého kraje a senátor Martin Červíček (ODS) byl v letech 2012 až 2014 policejním prezidentem. Konkurenční doložka? Podle Šlachty by se mělo co nejvíce zabránit reorganizacím a politickým tlakům na detektivy. Sám po odchodu od policie zažil, jak lukrativní může být pro soukromý sektor. „Poznal jsem to na vlastní kůži, když jsem po 27 letech skončil. Všechny nabídky, které jsem dostával a odmítal, se týkaly pozice bezpečnostního ředitele v soukromém sektoru. Myslí si, že máte i dál přístup do policie k informacím. To je největší riziko, proti kterému by měl stát bojovat,“ řekl LN Šlachta. Časově omezenou konkurenční doložku na rok či dva by podle něj dávala smysl.
Co hrozí? „Riziky jsou nabídky zaměstnání jako odměny, využívání komunikačních kanálů s bývalými kolegy nebo specializovaných znalostí o policejních postupech ve prospěch nových nebo budoucích zaměstnavatelů,“ zmiňuje zpráva Greco.
