Stanovisko ke směnnému režimu služby

Na svaz se obracejí policisté s pochybnostmi, zda jejich nový režim služby, který v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii, lze stále ještě  považovat za nerovnoměrné rozložení služby v rámci jedné směny, nebo se již jedná o směnnost s nárokem na zvýšený tarif. K posouzení zveřejňujeme stanovisko, z něhož svaz vychází při ochraně práv členů v této věci a které je následně s odkazy na judikaturu individualizováno v jednotlivých případech, které svaz v současnosti intenzivně řeší.

 

Podmínkou pro poskytnutí zvýšeného tarifu služebního příjmu je skutečnost, že příslušník se

  1. a) výkonem různých směn podílí na zajišťování směnného nebo nepřetržitého provozu,
  2. b) výkon jiné směny není jen nahodilý (například při jednorázové výpomoci na služebně se směnným provozem).

            Podle § 114 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, se základní tarif, na který má příslušník nárok, zvyšuje o 10 %, jestliže vykonává službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby. Co je směnným režimem služby, stanoví § 53 odst. 4 citovaného zákona. Za dvousměnný nebo třísměnný režim služby se považuje režim služby, v němž se příslušníci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za nepřetržitý režim služby se považuje režim služby, v němž se příslušníci vzájemně střídají ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích k zajištění nepřetržitého provozu vyžadujícího výkon služby 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu, nebo v takovém režimu vykonávají službu v 24hodinových směnách. Tyto směny nemusí pokrývat celých 24 hodin. Může se jednat o směny ranní a odpolední po 7,5 hodinách.

Jestliže byla doba služby rozvržena na dvě směny – ranní od 6:00 do 14:00 hod. a odpolední směna na 14:15 – 22:00 hod., a příslušníci se v těchto směnách střídají, a to tak, že jeden týden slouží ranní a ve druhém týdnu odpolední, nelze pochybovat o tom, že je naplněna dikce výše zmíněných ustanovení zákona o služebním poměru. Lze připomenout také čl. 6 odst. 2 metodického doporučení vedoucí odboru personálního Policejního prezidia České republiky ze dne 2. 1. 2018 – zásady rozvrhování doby služby, kde je uvedeno:

(2) Za dvousměnný nebo třísměnný režim služby se považuje režim služby, v němž se příslušníci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích (směny se nemusejí střídat tak, aby pokryly celých 24 hodin – u dvousměnného režimu mohou směny pokrývat pouhých 16 hodin). Není rozhodující, zda je jedna směna příslušníků početnější a druhá směna příslušníků méně početná. Z uvedeného vyplývá, že podmínky směnného režimu služby nejsou splněny, jestliže jsou směny sice vykonávány v různých úsecích dne (např. jeden týden ráno, druhý týden odpoledne), ale nedochází ke střídání příslušníků v jednotlivých směnách.“. To znamená, že na služebně je jeden týden jen směna ranní a druhý týden jen směna odpolední.

Téměř doslova totéž je uvedeno v souhrnu stanovisek k zákonu č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, ke dni 15. 6. 2007 (7. verze):

„Zákon nově zakotvuje definici směnného režimu služby, která v dosavadních úpravách služebního poměru chyběla. Za dvousměnný nebo třísměnný režim služby se považuje režim služby, v němž se příslušníci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích (směny se nemusejí střídat tak, aby pokryly celých 24 hodin – u dvousměnného režimu mohou směny pokrývat pouhých 16 hodin). Není rozhodující, zda je jedna směna příslušníků početnější a druhá směna příslušníků méně početná. O dvousměnný nebo třísměnný režim služby jde i v případě, kdy při střídání příslušníků ve směnách dojde k souběžnému výkonu služby příslušníků navazujících směn, avšak jen po dobu 1 hodiny. V případech, kdy je to nezbytné pro zajištění výkonu služby, může být tato doba delší.

Z uvedeného vyplývá, že podmínky směnného režimu služby nejsou splněny, jestliže jsou směny sice vykonávány v různých úsecích dne (například jeden týden ráno, druhý týden odpoledne), ale nedochází ke střídání příslušníků v jednotlivých směnách.“.

Jak vidno je v těchto dokumentech uvedeno totéž, co je v zákoně o služebním poměru. Zákon o služebním poměru neobsahuje výčet druhů služby, případně útvarů, v nichž se vykonává směnný režim. Nelze proto akceptovat někdy vyjadřovaný názor, že, pracoviště SKPV není pracovištěm, které by vyžadovalo směnný režim, když tam směnný režim byl ve skutečnosti zaveden. Je rozhodující, jak je doba služby příslušníků skutečně rozvržena, a nikoli to na jakém pracovišti vykonává službu.

Považuji za nezbytné poukázat také na znění bodu 2.2 stanoviska Policejního prezidia ČR k vybraným otázkám služebního poměru během nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády č. 194/2020 dne 12. 3. 2020 ze dne 24. 3. 2020: V souvislosti s posilováním dochází u určitých skupin příslušníků i ke změně režimu služby tak, že doposud ti, kteří nebyli zařazeni do směnného režimu služby, v současné situaci na směnném režimu participují. U těchto příslušníků bude namístě přiznat zvýšený tarif o 10%. Je třeba zahájit řízení a vydat rozhodnutí. Případné chybné nepřiznání může vyvolat žádosti o doplacení a s tím souvisící řízení ve věcech služebního poměru.“.

Nelze také rozumně přijmout ani argument, že nedochází ke střídání směn, protože kvůli nebezpečí nákazy koronavirem, je mezi oběma směnami 15 minutová přestávka. Zákon o služebním poměru nestanoví bezprostřední návaznost výkonu služby při tomto střídání. Ke vzájemnému střídání však musí dojít v rámci 24 hodin

Nutno ovšem dodat, že samotný režim služeb skupin rozdělených na skupinu A a B ve smyslu stanoviska policejního prezidia, kdy se příslušníci „střídají“ v denních směnách tak, že skupina A slouží v pondělí, úterý a pátek a skupina B ve středu a ve čtvrtek, nárok na zvýšený základní tarif samozřejmě nezakládá. Obdobně nevzniká nárok na zvýšený základní tarif služebního příjmu tehdy, jsou-li vykonávány jen směny denní, byť v rozsahu 12 hodin nebo více. Nejedná se o dvě směny, ani nedochází ke vzájemnému střídání příslušníků.

 

Za předsednictvo NOS PČR

JUDr. Petr Tomek