NEZÁVISLÝ ODBOROVÝ SVAZ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

Pátek 3. 12. 2021

POMOC a SOLIDARITA

Příspěvky s právní tématikou

Užitečné formuláře

SLEVY PRO ČLENY

O2 Family – zvýhodněná volání pro členy a jejich rodiny a jak je využít
O2 Family – zvýhodněná volání pro členy a jejich rodiny a jak je využít
Alza
Alza
Sleva na právní služby AK Kopřiva
Sleva na právní služby AK Kopřiva
T-Mobile – zvýhodněná volání pro členy a jejich rodiny a jak je využít
T-Mobile – zvýhodněná volání pro členy a jejich rodiny a jak je využít
Allianz pojišťovna – slevy na pojistkách
Allianz pojišťovna – slevy na pojistkách
Pojištění D.A.S. – sleva na pojištění
Pojištění D.A.S. – sleva na pojištění
Multikino Cinestar
Multikino Cinestar
Yello
Yello
Darking.cz
Darking.cz
Telly – digitální televize
Telly – digitální televize
Zelená cesta pro veterány NOS PČR ve Vojenské nemocnici Brno
Zelená cesta pro veterány NOS PČR ve Vojenské nemocnici Brno
Forest park hotel
Forest park hotel
Robotworld – specialista na roboty
Robotworld – specialista na roboty
Krmivo Platinum
Krmivo Platinum
Wienerberger
Wienerberger
NH Car
NH Car
Domluv si slevu
Domluv si slevu
Pneumatiky.cz
Pneumatiky.cz
Motora
Motora
České dráhy – IN KARTA
České dráhy – IN KARTA
SPA
SPA
meetyBRAND – značkové hodinky
meetyBRAND – značkové hodinky
CK Zemek
CK Zemek
Datart
Datart
Xella
Xella

TWITTER @NOSPCR

Zvýšený základní tarif – kdy náleží a kdy nenáleží?

V návaznosti na řadu případů, které svaz v současnosti řeší přibližuje níže uvedený text problematiku směnností a zvýšeného základního tarifu.

 

Základní tarif služebního příjmu podle § 114 odst. 1 zákona č 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který náleží podle stupnice základních tarifů vydaných nařízeními vlády, se zvyšuje o 10 % příslušníkovi, který vykonává službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby. Připomeňme si, co uvedené pojmy znamenají.

 

Podle § 53 odst. 4 zákona o služebním poměru se za dvousměnný nebo třísměnný režim služby považuje režim služby, v němž se příslušníci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Předně je nutno konstatovat, že směny se nemusejí střídat tak, aby pokryly celých 24 hodin, jak se někdy vedoucí příslušníci domnívají, ale postačí, když se jedná o směnu ranní a odpolední v rozsahu po 7,5 hodinách. Služba se v policii a vězeňské službě rozvrhuje také na denní a noční směny v rozsahu 12 hodin. Může také docházet k rozvržení, kdy příslušníci konají v jednom týdnu ranní směny a ve druhém týdnu směny odpolední.

 

Podstatná je skutečnost, že se příslušníci v těchto rozdílných směnách vzájemně střídají. To znamená, že pokud příslušníci konají v jednom týdnu ranní a ve druhém týdnu odpolední, ale nestřídají se s příslušníky jiné směny (odpolední nebo ranní směny), o dvousměnný režim služby se nejedná. Střídání směn nemusí na sebe bezprostředně navazovat. Mezi ranní a odpolední směnou může být například 2hodinové, nebo i delší přerušení služby. Střídající se směny nemusí být stejně početné.

 

Nárok na zvýšený základní tarif zakládá také rozvržení doby služby, při němž se příslušníci střídají ve směnách 24hodinových.

 

Mnohdy je rozvržení doby služby velmi rozmanité. Příslušníci například konají pouze ranní směny a v daném měsíci odslouží několik směn odpoledních (nočních) nebo 24hodinových směn. V takovém případě nenáleží zvýšený základní tarif automaticky. Zákon o služebním poměru nestanoví míru „směnnosti“. Je však možno vycházet z judikatury správních soudů, viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2012, čj. 6 Ads 59/2012-53), v němž je uvedeno, že „pokud se příslušník bezpečnostního sboru podílí mimo jiné i na výkonu činnosti, která musí být zajišťována nepřetržitě (zde výjezdové skupiny), neznamená to bez dalšího, že jeho režim služby lze kvalifikovat jako nepřetržitý (…). Pro nepřetržitý režim služby je charakteristické střídání příslušníků v rámci 24 hodin po sobě jdoucích, které je natolik intenzivní, že způsobuje zásah do jejich biorytmu a sociálního a rodinného života.“. V jiném rozsudku se za intenzivní zásah do biorytmu a sociálního a rodinného života nepovažuje vykonání 25 % jiných směn než ranních. Lze tedy dospět k závěru, že nárok na zvýšený základní tarif náleží tehdy, pokud jiné směny dosáhnout 50 % doby služby v kalendářním měsíci.

 

Někdy příslušníci zaměňují směnný režim služby s dobou služby nerovnoměrně rozvrženou. Nerovnoměrně rozvržená doba služba nemusí být vždy službou směnnou. Ranní směny mohou být například 12hodinové, ale i delší. Pokud se však příslušník nestřídá s jiným příslušníkem, nejedná se o směnný režim služby.

 

Velmi často se chybuje při odnímání zvýšeného základního tarifu, k tomu by mělo dojít jen tehdy, kdy je k tomu skutečný, a nikoli jen domnělý, důvod. K odnětí zvýšeného tarifu může dojít tehdy, pokud příslušníkovi bylo změněno rozvržení doby služby v důsledku změny úkolů útvaru bezpečnostního sboru nebo rozsahu těchto úkolů, anebo z jiných důležitých zájmů služby. K odnětí zvýšeného tarifu může dojít také u příslušníka, který je jinak zařazen ve směnném režimu, ale bylo mu v důsledku vyslání na služební cestu nebo na studijní pobyt, dočasně změněno rozvržení doby služby. V tomto případě je však možné odejmout zvýšený základní tarif jen za měsíce, v nichž příslušník vůbec nekonal službu ve směnném režimu, anebo ji nekonal po převážnou dobu v kalendářním měsíci. Dojde-li ke změně rozvržení např. v polovině kalendářního měsíce, za tento měsíc mu nárok na zvýšený základní tarif zůstane zachován.

 

Mnohdy jsou vyslovovány úvahy o tom, že má být zvýšený základní tarif odňat příslušníkovi při déletrvajícím čerpání služebního volna. Po dobu překážek ve službě z důvodu služebního volna není poskytován služební příjem v jeho běžné podobě, ale služební příjem ve zvláštních případech ve smyslu § 124 zákona o služebním poměru, ve formě průměrného služebního příjmu. Ten se zjišťuje ze služebního příjmu za předcházející čtvrtletí a posléze jako pravděpodobný služební příjem, kterého by příslušník dosahoval před čerpáním služebního volna. Je v něm tudíž zohledněn i zvýšený základní tarif. Jeho odnětí nemůže tento průměrný služební příjem nijak ovlivnit. Obdobně to platí i o mateřské dovolené, po níž je příslušnici poskytována peněžitá pomoc v mateřství. Také při déletrvající neschopnosti ke službě nelze zvýšený základní tarif odejmout. Po dobu neschopnosti ke službě je sice příslušníkovi poskytován po dobu prvního měsíce, a v případě neschopnosti z důvodu služebního úrazu a nemoci z povolání po dobu 12 měsíců, služební příjem (nikoli tedy průměrný služební příjem), ale jakákoliv manipulace se služebním příjmem po dobu neschopnosti ke službě by byla v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 77 odst. 1 zákona o služebním poměru.

 

Nezřídka se lze setkat s účelovou změnou rozvržení doby služby ze směnného režimu na nesměnný. Odnětí zvýšeného základního tarifu může být formou trestu pro příslušníka, který se znelíbil vedoucímu příslušníkovi, dovolil si uplatnit svá práva odvoláním proti rozhodnutí, námitkami proti služebnímu hodnocení, anebo jiným způsobem poškodil ješitnost nevyzrálého vedoucího příslušníka. Jenže změna rozvržení může být odůvodněna výlučně zájmy služby a nikoli vycházet ze svévole vedoucího příslušníka. Argumenty služebních funkcionářů, že rozhodnutí o odnětí zvýšeného základního tarifu nemusí být odůvodněno, vyvrátil Krajský soud v Ústí nad Labem v rozsudku č. j. 15 Ad 3/2014-35 ze dne 18. 11. 2015, když uvedl: „Stejně tak nelze odkazem na vázanost služebního funkcionáře předcházejícím vlastním velitelskoorganizačním opatřením, které podle § 171 písm. g) zákona o služebním poměru nepodléhá režimu řízení ve věcech služebního poměru, jehož existence a obsah navíc nevyplývá z obsahu správního spisu, odůvodnit rezignaci na splnění povinnosti služebního funkcionáře zjistit, v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí, stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.“. To znamená, že v rozhodnutí musí být uveden důvod změny režimu služby příslušníka.

 

Na závěr je třeba připomenout, aby se členové v případě pochybností, zda nemají mít nárok na zvýšený základní tarif, obraceli na svaz prostřednictvím předsedů základních organizací nebo přímo.

 

JUDr. Petr Tomek,

člen předsednictva NOS PČR

Zvýšený tarif

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

 

sdílejte
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email