Dohoda VS o tvorbě a způsobu čerpání FKSP z 19. 12. 2017

Tato dohoda se vztahuje na příslušníky a zaměstnance vězeňské služby

S B Í R K A N A Ř Í Z E N Í

generálního ředitele Vězeňské služby České republiky

 

Ročník 2017

 

Nařízení č. 65, 

kterým se vyhlašuje Dohoda o tvorbě a způsobu čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb

Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů

§ 1

a)        vyhlašuji Dohodu o tvorbě a způsobu čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb, která je uvedena v příloze tohoto nařízení, 

b)        ukládám ředitelům organizačních jednotek Vězeňské služby České republiky[1]), náměstkům generálního ředitele, řediteli kanceláře generálního ředitele, ředitelům odborů Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky a všem ostatním vedoucím zaměstnancům a služebním funkcionářům zabezpečit plnění závazků zaměstnavatele plynoucích ze sjednané Dohody o tvorbě a způsobu čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb.

§ 2

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. 

V Praze dne 28. prosince 2017

Č. j.: VS-83761-14/ČJ-2017-800040-IAŘ

Přílohy: 1/16

Generální ředitel Vězeňské služby České republiky vrchní státní rada genmjr. PhDr. Petr Dohnal v. r.

Příloha k NGŘ č. 65/2017

Zaměstnavatel – Vězeňská služba České republiky, zastoupená vrchním státním radou, genmjr. PhDr. Petrem Dohnalem, generálním ředitelem Vězeňské služby České republiky

 

na straně jedné

 

a

 

1.    Nezávislý odborový svaz Policie České republiky, zastoupený místopředsedou pro Vězeňskou službu České republiky Bc. Josefem Malým,

2.    Koordinační výbor základních organizací OS Státních orgánů a organizací Vězeňské služby ČR, zastoupený předsedou koordinačního výboru odborových organizací Vězeňské služby České republiky panem Martinem Štrejnem a

3.    Unie bezpečnostních složek, zastoupená předsedou výkonného výboru UBS pro Vězeňskou službu České republiky panem Leošem Stejskalem

 

 

 

na straně druhé

 

uzavírají

v souladu s § 3 odst. 1 vyhlášky čl 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů (příp. dalších vnitřních předpisů)

 

tuto

 

DOHODU

o tvorbě a způsobu čerpání fondu kulturních

a sociálních potřeb

Příloha k NGŘ č. 65/2017

Čl. 1

Úvodní ustanovení (1) Dohoda o tvorbě a způsobu čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „Dohoda“) upravuje postup při tvorbě a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb (dále jen „fond“) v podmínkách Vězeňské služby České republiky (dále jen „zaměstnavatel“) a spolurozhodování odborového orgánu a zaměstnavatele o čerpání prostředků z fondu. 

(2)              Odborovým orgánem jsou výbory základních odborových organizací působících u zaměstnavatele a příslušný vyšší odborový orgán (dále jen „odborový orgán“). 

(3)              Spolurozhodováním se rozumí projev shodné vůle, vyjádřený písemným souhlasem zástupce zaměstnavatele a předsedou odborového orgánu nebo jím určeným zástupcem. 

(4)              Zaměstnancem se rozumí občanský zaměstnanec v pracovním poměru nebo příslušník ve služebním poměru, a to včetně zaměstnance na mateřské nebo rodičovské dovolené, popř. v záloze. 

(5)              Bývalým zaměstnancem, zaměstnanec Vězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská služba“), jehož pracovní nebo služební poměr skončil z důvodů prvého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu přiznaného pro invaliditu třetího stupně (dále jen „důchodce“). 

(6)              Rodinným příslušníkem zaměstnance se rozumí manžel, manželka, druh, družka, partner, partnerka[2]) (uvedení v osobním spisu) a nezaopatřené děti[3])

Čl. 2

Organizace a tvorba fondu (1) Fond je u zaměstnavatele členěn na dílčí fondy, které jsou vedeny na jednotlivých organizačních jednotkách[4]), jejichž správu uskutečňuje ředitel každé organizační jednotky nebo jím písemně pověřený zástupce (dále jen „správce fondu“). 

 

(2)              Prostředky dílčích fondů jsou vedeny na účtu příslušné organizační jednotky. Účtování příjmů a výdajů finančních prostředků fondu provádí organizační jednotka. 

 

(3)              Dílčí fondy jsou tvořeny základním přídělem a dalšími příjmy v souladu s právním předpisem[5]), přičemž do objemu nákladů vyplacených platů náleží i platy zaměstnanců provozoven hospodářské činnosti zaměstnavatele. Převody základního přídělu z rozpočtu běžného roku se uskutečňují zálohově nejméně čtvrtletně z roční rozpočtované výše. 

 

 

(4)              Sdružování dílčích fondů mezi organizačními jednotkami je přípustné v případě, že organizační jednotky uzavřou písemnou dohodu o sdružení a v ní určí jednu konkrétní organizační jednotku, která přebere odpovědnost za vedení sdruženého fondu. 

 

Čl. 3

Hospodaření s fondem (1) Organizační jednotka je povinna sestavit rozpočet dílčího fondu a stanovit způsob jeho čerpání písemnou formou v Pravidlech pro poskytování příspěvků z Fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „Pravidla“). Pravidla musí podrobně a nezaměnitelně vymezovat podmínky užití fondu s přihlédnutím k potřebám zaměstnanců organizační jednotky a nesmí být v rozporu s Kolektivní smlouvou, Kolektivní dohodou, právním předpisem[6]) a touto Dohodou. 

 

(2)     Organizační jednotka zřizuje jako svůj poradní orgán komisi pro používání fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „komise“). Komise navrhuje a projednává použití fondu a dbá o jeho účelné využívání. Tajemnické práce vykonává pověřený zaměstnanec organizační jednotky. 

 

(3)     O rozpočtu, Pravidlech a závěrech komise spolurozhoduje odborový orgán. 

 

(4)     Při vzniku pracovního nebo služebního poměru k zaměstnavateli může být příspěvek poskytnut až po 3 měsících jeho trvání; to neplatí pro příspěvek na stravování. Při vzniku pracovního nebo služebního poměru v průběhu roku se výše příspěvku krátí poměrnou částkou vzhledem k délce pracovního nebo služebního poměru. Pokud pracovní nebo služebního poměr vznikne v průběhu měsíce, počítá se nárok na příspěvek od měsíce následujícího. Odchodem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou se příspěvek nekrátí. 

 

(5)     Přejde-li zaměstnanec na jinou organizační jednotku, může čerpat příspěvky z fondu podle Pravidel nové organizační jednotky krácené o poměrnou část roku, přičemž se nekrátí již poskytnuté plnění podle Pravidel předcházející organizační jednotky. 

 

(6)     V případech uvedených v bodech 4 a 5 se poměrná část příspěvku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.

 

(7)     Pravidla stanoví výši limitu zaměstnance (včetně jeho rodinných příslušníků) pro čerpání fondu v daném roce (dále jen „limit“). Do tohoto limitu jsou zahrnuty příspěvky podle čl. 4 až 8, přičemž příspěvky dle čl. 4, čl. 7 a 8 lze poskytnout pouze zaměstnanci, nikoliv jeho rodinným příslušníkům. Pravidla mohou příspěvky čerpané v rámci limitu upravit vyloučením některých ustanovení uvedených v čl. 5 až 8. 

 

(8)     Důchodcům lze poskytnout příspěvek z fondu na rekreaci v zotavovnách zaměstnavatele a v rekreačních zařízeních organizačních jednotek ve výši, kterou stanoví Pravidla organizační jednotky. Příspěvek na stravu lze poskytnout jen důchodci, jehož pracovněprávní vztah je se zaměstnavatelem upraven dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce.   

Čl. 4 Stravování

Příspěvek z fondu se na závodní stravování[7]) poskytuje ve výši 11 Kč na hlavní jídlo, a to i na jídlo poskytované náhradním způsobem[8]). Na další hlavní jídlo[9]) se poskytuje příspěvek ve výši 15 Kč.

 

Čl. 5 Příspěvek na rekreaci

(1)     Příspěvek z fondu lze zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům poskytnout na tuzemské, zahraniční a dětské rekreace. 

 

(2)     Rekreace je možné realizovat v zotavovnách zaměstnavatele, rekreačních zařízeních organizačních jednotek nebo zaměstnavatelem pořízené od tuzemské cestovní kanceláře nebo cestovní agentury, od tuzemského poskytovatele ubytovacích služeb, případně od zahraničního poskytovatele, který má zastoupení na území České republiky. 

 

(3)     Příspěvek na dětskou, lázeňskou a rehabilitační rekreaci je možné poskytnout pouze v případě, že na tuto rekreaci neposkytuje žádné plnění jiná právnická, fyzická, případně jiná osoba.

Čl. 6 Příspěvek na kulturu, sport a vzdělávání

Zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům lze z fondu přispívat na:

a)        vstupenky na kulturní a sportovní akce, kterých se zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci účastní jako diváci,

 

b)        náklady spojené s účastí na vzdělávacích kurzech, které nejsou vzděláváním vedoucím k prohlubování nebo zvyšování kvalifikace9) (jedná se o volnočasové jazykové kurzy nebo o zájmové vzdělávací kurzy).

 

Čl. 7

Příspěvek na náklady za užívání zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců Z fondu lze zaměstnancům přispívat na náklady za dočasné užívání zařízení náležející jiným osobám, pokud je zařízení využito:

a)        ke sportovním účelům (jóga, vstupy do bazénů, tělocvičen a dalších sportovních zařízení),

b)        k masážím,

c)        ke vstupu do sauny.

 

Čl. 8

Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření

(1)     Příspěvek na penzijní připojištění[10]) nebo doplňkové penzijní spoření[11]) je možné poskytnout zaměstnanci do maximální výše 90 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit. 

 

(2)     Zaměstnanec je povinen předložit smlouvu o uzavřeném penzijním připojištění nebo o doplňkovém penzijním spoření, potvrzení o zaplacení částky sjednané ve smlouvě (výpis plateb penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření; je-li za výpis plateb požadován poplatek, je tento poplatek nákladem zaměstnance). Dále je zaměstnanec povinen neprodleně oznámit zaměstnavateli veškeré skutečnosti, které jsou rozhodné pro poskytování příspěvku (změny ve smlouvě – ukončení, přerušení, výše sjednané platby apod.). V případě nesplnění výše uvedených povinností zaměstnancem, nebude příspěvek poskytnut. 

 

Čl. 9 Zápůjčky na bytové účely

(1) Zaměstnancům lze poskytnout na základě podání zdůvodněné žádosti a smlouvy o zápůjčce bezúročnou zápůjčku na bytové účely na: 

 

a)        pořízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení, na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení a na provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení, a to až do výše 100 000 Kč,

 

b)        koupi bytového zařízení, které přímo souvisí s vlastním bydlením, tj. nákup elektrospotřebičů, koberců, nábytku, žaluzií a rolet, kuchyňské linky, vybavení koupelny, a to až do výše 50 000 Kč. 

 

(2) Zápůjčky na bytové účely jsou poskytovány pouze k přímé úhradě účelu uvedenému ve smlouvě o zápůjčce a za těchto podmínek: 

 

a)        žádost musí projednat komise a po jejím schválení musí být sepsána písemná smlouva o zápůjčce podle přílohy č. 1 u příslušníků nebo podle přílohy č. 2 u zaměstnanců, 

 

b)        zápůjčku je třeba zajistit ručitelem, a to do 50 000 Kč jedním ručitelem, nad 50 000 Kč dvěma ručiteli, a jeho/jejich souhlasem se shromažďováním, zpracováváním a uchováváním osobních údajů; zaměstnanec zároveň předloží čestné prohlášení o výši ostatních závazků,

 

c)        pracovní poměr k zaměstnavateli je u žadatele o zápůjčku v pracovním poměru delší než jeden rok a sjednaný na dobu neurčitou nebo u žadatele o zápůjčku ve služebním poměru delší než jeden rok a sjednaný na dobu určitou nebo neurčitou podle zvláštního právního předpisu[12])

 

d)        zápůjčky musí být poskytnuty ve stejném roce, ve kterém byly schváleny a zároveň musí být v případě zápůjčky sjednané dle odstavce 1 vyčerpány maximálně do tří měsíců od podpisu smlouvy; v odůvodněných případech je možné lhůtu čerpání prodloužit, nejdéle však do konce roku schválení,  

 

e)        splátky budou prováděny formou srážky ze mzdy, přičemž první splátka je sražena první měsíc po vyčerpání zápůjčky, přičemž je za konečné čerpání považováno poskytnutí zápůjčky dle smlouvy nebo po dosažení lhůty pro možné čerpání stanovené v písmenu d).

(3)                Zaměstnanci je možno poskytnout i více zápůjček; součet zůstatků nesplacených zápůjček poskytnutých zaměstnanci a nové zápůjčky podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 100 000 Kč, z toho podle odstavce 1 písm. b) částku 50 000 Kč. 

(4)                Zápůjčka je splatná do pěti let od poskytnutí, tj. od první splátky. Dojde-li ke skončení pracovního nebo služebního poměru, je zápůjčka splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho skončení. 

(5)                Podmínky, za nichž nelze zápůjčku na bytové účely poskytnout, případné prominutí zůstatku nesplacených zápůjček, upravuje právní předpis[13]). Prominutí části nesplacené zápůjčky se považuje za peněžní plnění, jehož zdanění se řídí zvláštními právními předpisy. 

 

Čl. 10 Dary

Dary z fondu se poskytují: 

 

a)    při pracovním výročí při době trvání pracovního nebo služebního poměru k zaměstnavateli  

1.        20 let 6 500 Kč, 

2.        25 let 7 000 Kč, 

3.        30 let 7 500 Kč, 

4.        35 let 8 000 Kč, 

5.        40 let 8 500 Kč, 

6.        45 let 9 000 Kč. 

Pro účely přiznání daru u příležitosti dosažení pracovního výročí je rozhodující doba trvání pracovního nebo služebního poměru k Vězeňské službě. Do této doby se započítává též doba trvání pracovního nebo služebního poměru k organizacím, které Vězeňskou službu právně předcházely;

 

b)   při životním výročí při dosažení 50 a dále při každém následujícím desetiletém životním jubileu ve výši 5 000 Kč a

 

c)    bezpříspěvkovým dárcům krve po předložení 

 

1.        ocenění zlatou medailí prof. MUDr. Jana Janského ve výši 2 000 Kč, 

2.        vyznamenání zlatým křížem ČČK 3. třídy se poskytuje ve výši 3 000 Kč, 

3.        vyznamenání zlatým křížem ČČK 2. třídy se poskytuje ve výši 4 000 Kč, 

4.        vyznamenání zlatým křížem ČČK 1. třídy se poskytuje ve výši 5 000 Kč. 

 

Čl. 11

Sociální výpomoci a zápůjčky Z fondu lze ve výjimečných případech poskytnout jednorázovou sociální výpomoc v souladu s právním předpisem[14])

 

Čl. 12

Jiné možnosti čerpání fondu (1) Z fondu je možné přispívat na náklady na provoz rekreačních a sportovních zařízení v péči zaměstnavatele. Je-li zařízení využíváno i pro hlavní činnosti Vězeňské služby, je poměrná část nákladů na provoz hrazena z rozpočtových prostředků v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech[15]). Výše poměrné části musí být stanovena Pravidly.

 

(2)     Úhrada za využití rekreačního nebo sportovního zařízení organizační jednotky je plněna prioritně snížením limitu. Úhrada za využití rekreačního zařízení cizí osobou je příjmem státního rozpočtu.

 

(3)     Z fondu lze pořizovat hmotný majetek, který slouží kulturním a sociálním potřebám[16])

 

(4)     Vybavení na tělovýchovné, sportovní a jiné účely je možné půjčovat zaměstnancům za poplatek, jehož výše je stanovena v pravidlech organizační jednotky. O výši poplatků je snížen limit, tj. neprovádí se peněžní úhrada ze strany zaměstnance.

 

(5)     Z fondu je možné přispívat na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců. Toto vybavení slouží všem zaměstnancům, tzn., že není přiděleno konkrétní osobě.

 

(6)     Z fondu lze hradit pobytové náklady zaměstnanců jiných tuzemských i zahraničních právnických a fyzických osob17). S jinou osobou však musí být sjednána vzájemná dohoda a náklady na stejnou akci a stejné služby musí být recipročně hrazeny pro zaměstnance Vězeňské služby v daném roce. Pobytové náklady není možné slučovat s pracovní nebo služební cestou.

 

(7)     Příspěvek odborovému orgánu[17]) je možné poskytnout na úhradu prokazatelných nákladů vynaložených v souvislosti s jeho činností, a to po předložení dokumentů dokládajících výdaj odborové organizace. 

 

(8)     Z fondu je možné hradit náklady na společné akce zaměstnanců organizačních jednotek. Těchto akcí se mohou zúčastnit i důchodci. V daném roce může organizační jednotka pořádat mimo limit až tři akce. Bude-li organizační jednotka pořádat i další akce, je jejich úhrada plněna z limitů konkrétních zaměstnanců, kteří se akce zúčastní.

 

 

Čl. 13 Postup pro čerpání příspěvku

(1)     Závazný vzor smlouvy o zápůjčce je pro příslušníky uveden v příloze č. 1, závazný vzor smlouvy o zápůjčce je pro zaměstnance uveden v příloze č. 2. Tiskopis žádosti o příspěvek z fondu je uveden v příloze č. 3. Tiskopis k žádosti o poskytnutí návratné zápůjčky z fondu je uveden v příloze č. 4. Souhlas ručitele se shromažďováním, zpracováváním a uchováváním osobních údajů je uveden v příloze č. 5.

 

(2)     Daňový doklad k čerpání příspěvku musí být vždy vystaven na zaměstnavatele (netýká se zápůjček). Dále musí obsahovat údaje dle právních předpisů[18]) a konkrétní označení čerpání (musí být uvedeno konkrétní čerpání a počet osob), v případě rekreace osoby, za které je daňový doklad vystaven a termín rekreace. Daňový doklad je vždy vystaven v českém jazyce a v české měně na celkovou částku, nikoliv na částku výše příspěvku z fondu. 

 

(3)     Daňový doklad na čerpání zápůjčky na bytové účely musí být vystaven na jméno, příjmení a bydliště zaměstnance. 

 

(4)     Vznikne-li rozdíl mezi fakturovanou částkou a výší příspěvku, uhradí tento rozdíl zaměstnanec na účet zaměstnavatele. Celková částka daňového dokladu bude uhrazena zaměstnavatelem až po provedení úhrady rozdílu ze strany zaměstnance. 

 

(5)     Je-li dodavateli poskytnuta záloha, musí zaměstnanec zajistit její vyúčtování do tří měsíců, nejdéle však do 31. prosince daného roku[19]). Nebude-li záloha podle věty první vyúčtována, je zaměstnanec bez odkladu povinen příspěvek vrátit. 

 

(6)     Poruší-li zaměstnanec svým jednáním podmínky pro poskytnutí a čerpání příspěvku stanovené tímto nebo jiným předpisem, je povinen příspěvek z fondu vrátit zaměstnavateli. Zaměstnanec je také povinen uhradit další náklady, které s poskytnutím příspěvku souvisí, a není je možné hradit z fondu, jakož i případné storno poplatku v souvislosti se zrušením zamýšlené akce. 

 

Čl. 14 Přechodné ustanovení

 

Do doby zavedení elektronického podání žádostí je žádost předkládána v listinné podobě. Po zavedení elektronického podání se žádost předává výhradně elektronickou formou.

 

Čl. 15 Závěrečná ujednání

(1)     Tato Dohoda je vyhotovena ve čtyřech výtiscích, přičemž každý z originálních výtisků náleží jedné smluvní straně. 

 

(2)     Dohodu lze měnit nebo ji doplňovat jen písemnou formou v podobě vzestupně číslovaných dodatků a po dohodě smluvních stran. 

 

(3)     Tato Dohoda nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.

 

V Praze dne 19. prosince 2017

Č. j.: VS-83761-10/ČJ-2017-800070

Přílohy: 5/7

 

 

 

………………………………………..

………………………………………..

………………………………………..

Vrchní státní rada genmjr. PhDr. Petr Dohnal v. r.

generální ředitel Vězeňské služby České republiky

Bc. Josef Malý v. r. místopředseda NOS Policie České republiky pro Vězeňskou službu

Martin Štrejn v. r.

předseda koordinačního výboru

odborových organizací Vězeňské služby

České republiky

 

………………………………………..

 

 

Leoš Stejskal v. r.

předseda výkonného výboru UBS pro

Vězeňskou službu České republiky

 

 

 

 


[1] ) § 1 odst. 4 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

[2] ) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[3] ) § 11 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

[4] ) § 1 odst. 4 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

[5] ) § 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

[6] ) Vyhláška č. 114/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

[7] ) § 3 odst. 5 vyhlášky č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, ve znění pozdějších předpisů.

[8] ) § 19 a 20 Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 30/2014 o stravování ve Vězeňské službě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

[9] ) § 3 odst. 6 vyhlášky č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, ve znění vyhlášky č. 335/2013 Sb. 9) § 230 a § 231 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

[10] ) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

[11] ) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.

[12] ) § 9 až 11 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

[13] ) § 3 odst. 7 a § 6 odst. 4 vyhlášky č. 114/2002 Sb.

[14] ) § 11 vyhlášky č. 114/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

[15] ) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

[16] ) § 50 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17) § 10 vyhlášky č. 114/2002 Sb.

[17] )§ 13 vyhlášky č. 114/2002 Sb.

[18] ) §§ 29 a 29a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

[19] ) odst. 2 § 49 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů