Kolektivní dohoda VS z 19. 12. 2017

Tato kolektivní dohoda se vztahuje na příslušníky vězeňské služby podle zákona o služebním poměru

S B Í R K A N A Ř Í Z E N Í

generálního ředitele Vězeňské služby České republiky

 

 

Ročník 2017

 

Nařízení č. 64,  

kterým se vyhlašuje Kolektivní dohoda Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů

§ 1

a)        vyhlašuji Kolektivní dohodu, která je uvedena v příloze tohoto nařízení,

b)        ukládám ředitelům organizačních jednotek Vězeňské služby České republiky[1]), náměstkům generálního ředitele, řediteli kanceláře generálního ředitele, ředitelům odborů Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky a všem ostatním vedoucím zaměstnancům a služebním funkcionářům zabezpečit plnění závazků zaměstnavatele plynoucích z obsahu sjednané Kolektivní dohody.

§ 2

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.

V Praze dne 28. prosince 2017

Č. j.: VS-105785-20/ČJ-2017-800040-IAŘ

Přílohy: 1/9

Generální ředitel Vězeňské služby České republiky vrchní státní rada genmjr. PhDr. Petr Dohnal v. r. 

 

Příloha k NGŘ č. 64/2017

Nezávislý odborový svaz Policie České republiky

zastoupený 

místopředsedou pro Vězeňskou službu Bc. Josefem Malým

a

Odborový svaz státních orgánů a organizací

zastoupený

předsedou Koordinačního výboru základních organizací OS Státních orgánů a organizací Vězeňské služby ČR

Martinem Štrejnem

a

Unie bezpečnostních složek

zastoupená

 předsedou výkonného výboru UBS pro Vězeňskou službu Leošem Stejskalem 

na straně jedné

 

a

Česká republika – organizační složka státu „Vězeňská služba České republiky“ se sídlem Soudní ul. č. 1672/1a, 140 67 Praha 4, IČ 00212423,  jejímž jménem činí právní úkony

vrchní státní rada genmjr. PhDr. Petr Dohnal  generální ředitel Vězeňské služby České republiky

na straně druhé

uzavírají

KOLEKTIVNÍ DOHODU

 

 

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Předmět ujednání, výklad pojmů a působnost dohody

Čl. 1

(1)             Kolektivní dohoda se sjednává v souladu se zákonem o kolektivním vyjednávání, zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a dalšími právními předpisy a upravuje vztahy mezi odborovými orgány a Českou republikou, za kterou práva a povinnosti vůči příslušníkům plní Vězeňská služba České republiky (dále jen „Vězeňská služba“) a její organizační jednotky[2]) (dále jen „zaměstnavatel“, pokud dále není stanoveno jinak), a to za účelem zlepšení podmínek pro výkon služby, zdravotních, sociálních a kulturních podmínek příslušníků tohoto bezpečnostního sboru (dále jen „příslušník“).

(2)             Zaměstnavatel se zavazuje respektovat právo každého příslušníka být odborově organizován.

(3)             Odborovými orgány jsou výbory základních odborových organizací působících u organizačních jednotek a příslušný vyšší odborový orgán (dále jen „odborový orgán“, pokud dále není stanoveno jinak).

(4)             Působnost Kolektivní dohody se vztahuje i na příslušníky, kteří nejsou odborově organizováni.

Čl. 2

Záležitosti týkající se individuálních a kolektivních vztahů mezi zaměstnavatelem a příslušníky a vztahů mezi zaměstnavatelem a odborovým orgánem včetně informování a projednání, se u organizačních jednotek, u nichž nepůsobí odborová organizace, uskutečňují prostřednictvím předsedy nebo určeným zástupcem vyššího odborového orgánu. 

Čl. 3

Fond kulturních a sociálních potřeb

Tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb[3]), možnosti a způsob jeho čerpání upravuje Dohoda o tvorbě a způsobu čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb. 

Čl. 4

Odborové členské příspěvky

(1)             Zaměstnavatel u členů odborové organizace zabezpečí výběr odborových členských příspěvků (dále jen „členský příspěvek“) formou měsíčních srážek ze služebního příjmu a jejich odvod na účet odborové organizace. Srážky ze služebního

 

příjmu mohou být prováděny jen na základě písemné žádosti příslušníka. Po skončení zdaňovacího období zaměstnavatel při ročním zúčtování daně od základu daně odečte členům odborové organizace[4]) členské příspěvky, zaplacené ve zdaňovacím období.

(2)             V případě změny místa služebního působiště se členské příspěvky příslušníka odvádí původní odborové organizaci. Na účet jiné základní odborové organizace se členské příspěvky odvádí výhradně na základě písemné žádosti příslušníka.

(3)             Dojde-li k ukončení členství v odborové organizaci, provádění srážek ze služebního příjmu bude zastaveno na základě písemné žádosti příslušníka.

Podmínky pro činnost odborového orgánu

Čl. 5

(1) Zaměstnavatel k zajištění činnosti odborového orgánu:

a)       umožní bezplatné užívání místnosti standardně vybavené kancelářským nábytkem, spojovací a výpočetní technikou s připojením na internet a umožní použití kopírovací techniky; hradí nezbytné náklady na údržbu a provoz. Odborové orgány garantují, že komunikační, rozmnožovací a výpočetní technika a svěřené prostředky budou používány hospodárně a výhradně pro účely a činnost odborového orgánu,

b)       zřídí ve svých podatelnách přihrádku vyhrazenou odborovému orgánu,

c)        u organizačních jednotek vytvoří a zpřístupní intranetové stránky základních odborových organizací.

(2)             Zaměstnavatel poskytne členům odborového orgánu pro výkon funkce a členům odborové organizace za účelem účasti na školení pořádaném odborovou organizací nebo k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech služební volno s poskytnutím služebního příjmu v nezbytně nutném rozsahu.

(3)             Ujednání v odstavci 1 a 2 platí obdobně i pro podmínky a jednání vyššího odborového orgánu.

Čl. 6

Nebude-li tomu bránit zájem služby, zaměstnavatel poskytne bezplatně služební automobil k zabezpečení úkolů odborové organizace vyplývajících z příslušných ustanovení právního předpisu. Přepravu služebním automobilem lze bezplatně poskytnout také členům odborového orgánu působícího ve Vězeňské službě k účasti na jednáních odborových organizací či odborových orgánů. Pro tyto účely zaměstnavatel příslušnému odborovému funkcionáři umožní získání oprávnění k užívání služebního vozidla.

ČÁST DRUHÁ PRÁVO NA INFORMACE, PROJEDNÁNÍ, KONTROLNÍ A DALŠÍ OPRÁVNĚNÍ ODBOROVÉHO ORGÁNU

Informování a projednání

Čl. 7

(1)             V zájmu efektivní a vzájemně prospěšné spolupráce si zaměstnavatel a příslušné odborové orgány budou včas a v nezbytném rozsahu vzájemně poskytovat informace o změně organizační struktury včetně změn na služebních místech vedoucích služebních funkcionářů s personální pravomocí a funkcionářů na straně odborových orgánů.

(2)             Zástupce odborového orgánu organizační jednotky se zúčastňuje shromáždění vedoucích zaměstnanců organizační jednotky. Je členem komise pro posuzování škod, bytové komise, komise pro používání fondu kulturních a sociálních potřeb; má právo se zúčastňovat jednání v dalších hodnotících a poradních orgánech.

(3)             Organizační jednotky, u nichž odborová organizace nepůsobí, záležitosti týkající se vztahů a ujednání podle Kolektivní dohody realizují prostřednictvím příslušného vyššího odborového orgánu. Zaměstnavatel plnění povinností vůči odborovému orgánu zajišťuje prostřednictvím ředitelů organizačních jednotek nebo vedoucích zaměstnanců příslušných podle organizačního řádu organizační jednotky.

(4)             Zástupce vyššího odborového orgánu má právo se zúčastňovat v hodnotících a poradních orgánech generálního ředitele[5]). Tím není dotčena působnost odborové organizace a vyššího odborového orgánu v dalších věcech5).

(5)             Vyšší odborový orgán poskytuje pololetně zaměstnavateli informace o početním stavu členské základny, o změnách stanov a o výsledcích volebního sněmu, a to písemnou formou. 

Čl. 8

(1)             Odborový orgán je oprávněn projednat a zaujmout stanovisko k systému hodnocení a odměňování příslušníků, projednat a zaujmout stanovisko k návrhům vnitřních předpisů, které se týkají podmínek výkonu služby příslušníků, a takové návrhy předkládat.

(2)             Odborový orgán je oprávněn seznamovat se s vnitřními předpisy přímo u své organizační jednotky. Zaměstnavatel odborovému orgánu umožní nahlížet do nich, obstarávat si jejich opisy, jakož i seznamovat se s rozkazy a s informacemi potřebnými k výkonu služby příslušníků.

Čl. 9

Rozpočtové a finanční ukazatele, systemizace

(1) Zaměstnavatel prokazatelně seznamuje odborový orgán 

a)       s výší objemu prostředků na služební příjmy stanovených na kalendářní rok, 

b)       s plánovaným počtem tabulkových služebních míst určených pro příslušníky, pro která je objem prostředků přidělen. 

(2) Odborový orgán je oprávněn projednat a zaujmout stanovisko k vývoji služebních příjmů, jejich složek a k předloženým podkladům týkajícím se systemizace služebních míst ve Vězeňské službě. 

Bezpečnost a ochrana zdraví při výkonu služby

Čl. 10

(1) K vytvoření podmínek k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví příslušníků při výkonu služby, s cílem předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik, zaměstnavatel a odborový orgán pro kalendářní rok vždy sjednají

a)       termíny dílčích společných kontrol objektů a stanovišť určených pro výkon služby, služeben a zařízení v intervalu tak, aby se konaly nejméně jedenkrát v roce, 

b)       harmonogramy k odstranění závad nebo navrhnou nezbytná opatření investičního charakteru k jejich zařazení do plánu investic s určením priorit odstraňování závad a časovým harmonogramem tohoto postupu.

(2)             Zaměstnavatel, jestliže nemůže odstranit nebo vyloučit působení rizik, poskytne příslušníkům osobní ochranné prostředky[6]) a je povinen udržovat je v použivatelném stavu, jakož i provádět kontrolu jejich používání při výkonu služby a při činnostech souvisejících s výkonem služby. Jestliže to vyžaduje výkon služby, poskytne zaměstnavatel příslušníkům též mycí, čisticí a dezinfekční prostředky. 

(3)             Příslušníkům vykonávajícím službu ve ztížených mikroklimatických podmínkách zaměstnavatel poskytne, za podmínek stanovených právním předpisem[7]), ochranné nápoje.

(4)             V odůvodněných případech (např. při nepříznivých klimatických podmínkách) může zaměstnavatel zkrátit příslušníkovi stanovenou dobu služby. Za neodpracované hodiny se příslušníkovi služební příjem nekrátí.

(5)             Zaměstnavatel organizuje a poskytuje preventivní očkování proti hepatitidě typu B pro příslušníky, kteří doposud očkováni nebyli; za tím účelem zajišťuje zaměstnavatel očkovací látky.

Čl. 11

Odborový orgán je oprávněn vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby[8]). Zaměstnavatel odborovému orgánu výkon kontroly umožní a za tím účelem zejména:

a)       vytváří možnosti k prověření, jak plní své povinnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby a zda soustavně vytváří podmínky pro bezpečný a zdraví neohrožující výkon služby,

b)       zajistí možnost prověřovat služební stanoviště, služebny a místa související s výkonem služby, 

c)        zabezpečí možnost účastnit se zjišťování příčin služebních úrazů a nemocí z povolání, popřípadě je objasňovat,

d)       umožní zúčastňovat se jednání o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Čl. 12

(1)             Školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví za účelem předcházení ohrožení života a zdraví při výkonu služby se uskuteční v rozsahu a termínech shodně jako pro zaměstnance v pracovním poměru, na základě sjednání v Kolektivní smlouvě.

(2)             Zaměstnavatel ve spolupráci s odborně způsobilým zaměstnancem k prevenci rizik zajistí, aby v rámci vnitřní komunikační sítě Vězeňské služby byly příslušníkům k dispozici stránky sloužící k informování a poradenství z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

ČÁST TŘETÍ PÉČE O PŘÍSLUŠNÍKY

Čl. 13

Péče o nově přijaté příslušníky

(1)             Zaměstnavatel neprodleně informuje odborový orgán o nově přijatých příslušnících do služebního poměru[9]).

(2)             Zaměstnavatel prostřednictvím Akademie Vězeňské služby zajistí v rámci základní odborné přípravy nově přijatých příslušníků do služebního poměru jejich seznámení s obsahem této Kolektivní dohody a Dohody o tvorbě a způsobu čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb.

Čl. 14

Stravování

(1)             Zaměstnavatel zajistí příslušníkům stravování v zaměstnaneckých jídelnách organizačních jednotek.

(2)             Příslušníkům, jimž nelze pro odlehlost místa výkonu služby stravování poskytnout, se zajistí přednostně stravování v zaměstnaneckých jídelnách jiných organizací a není-li možné stravování zajistit ani tímto způsobem, zaměstnavatel jim zabezpečí náhradní způsob stravování na základě poukázek pro veřejné stravování.

(3)             Příslušníkovi náleží za každý kalendářní den služební cesty stravné stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru[10]), které se vypočte jako průměr krajních hodnot finančního rozpětí stravného stanoveného pro jednotlivé doby trvání pracovní cesty podle právní úpravy sazeb stravného vydané podle § 189 odst. 1, příp. odst. 2 zákoníku práce, pokud doba trvání služební cesty odpovídá době trvání pracovní cesty, přičemž výše stravného v aktuálním kalendářním roce musí, při zachování zákonných limitů, dosahovat nejméně stejné výše jako v předchozím kalendářním roce. Výše stravného se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Čl. 15

Rekreační péče

Zaměstnavatel příslušníkům umožní

a)       v dohodnutých termínech využívat rekreační zařízení spravované zaměstnavatelem, v souladu s podmínkami pro jejich využívání,

b)       v dohodnutých termínech pořádat za úplatu krátkodobé zájezdy do rekreačních zařízení Vězeňské služby,

c)        zapůjčení služebního autobusu s řidičem nebo jiného vozidla s řidičem nebo bez řidiče, jestliže to dovolují možnosti zaměstnavatele, a to na akce organizované odborovou organizací a kolektivy zaměstnanců, na které lze poskytnout příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb, přičemž ceny za jízdy služebních vozidel dočasně nevyužitých k plnění služebních úkolů a úhrada jiných výdajů se řídí vnitřním předpisem.

Čl. 16

Jiné benefity a zlepšení podmínek v souvislosti s výkonem služby

(1) Zaměstnavatel příslušníkům umožní

a)       využití sportovních zařízení organizačních jednotek také jejich rodinným příslušníkům, pokud budou v doprovodu příslušníka a nebude to v rozporu s provozními řády pro využití těchto zařízení nebo sportovišť,

b)       používat za úhradu podle podmínek stanovených vnitřními předpisy telefonní sítě pro soukromé účely,

c)        využívat za úhradu a za stanovených podmínek služeb poskytovaných na pracovištích vnitřního provozu (dílny, autoopravny, použití služebního motorového vozidla k vlastnímu stěhování apod.). 

(2) Zaměstnavatel poskytne bezplatné ubytování v ubytovacích zařízeních Vězeňské služby příslušníkům v případech, kdy dojde k pozdějšímu ukončení směny, čímž by byla zkrácena doba jejich odpočinku. 

Čl. 17

Péče o bývalé příslušníky

Zaměstnavatel bývalým příslušníkům, kteří odešli do starobního důchodu, anebo jejich služební poměr skončil po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, umožní

a)       využívat rekreační zařízení zaměstnavatele sloužících k rekreaci zaměstnanců a příslušníků; obdobně jejich manželům, manželkám, druhům, družkám, partnerům a partnerkám17), stanoví-li tak Pravidla pro čerpání fondu přijatá podle Dohody o tvorbě a způsobu čerpání prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb,

b)       stravování v zaměstnaneckých jídelnách organizačních jednotek za stejných podmínek jako poskytuje stravování zaměstnancům bez příspěvku z fondu kulturních a sociálních potřeb, nesplňují-li podmínky uvedené v Dohodě o tvorbě a způsobu čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb, pokud to provozní podmínky stravovacího zařízení umožňují,

c)        poskytování lékařské preventivní, popř. léčebné péče, ve zdravotnických zařízeních Vězeňské služby, v souladu s právními předpisy, jestliže jsou k tomu uzpůsobeny a kapacita těchto zdravotnických zařízení to umožňuje.

ČÁST ČTVRTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Čl. 18

(1)             Kolektivní dohodu lze měnit nebo ji doplňovat jen písemnou formou v podobě vzestupně číslovaných dodatků a po dohodě smluvních stran. Při sjednávání dodatků a v případech kolektivních sporů o plnění závazků z Kolektivní dohody, se smluvní strany řídí zákonem o kolektivním vyjednávání a příslušnými ustanoveními zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

(2)             Tato Kolektivní dohoda je vyhotovena ve čtyřech výtiscích, přičemž každý z originálních výtisků náleží zástupci smluvní strany.

(3)             Tato Kolektivní dohoda nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Je sjednána na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou v délce šesti měsíců, která začíná běžet prvním dnem následujícího měsíce po doručení písemné výpovědi účastníků této Kolektivní dohody.

V Praze dne 19. prosince 2017

Č. j.: VS-105785-19/ČJ-2017-800042

                                                                         

                  Bc. Josef Malý v. r.                                                                      Martin Štrejn v. r.                                                                 Leoš Stejskal v. r.

místopředseda NOS Policie ČR            předseda Koordinačního výboru                    předseda výkonného výboru UBS  pro Vězeňskou službu základních organizací OS Státních                  pro Vězeňskou službu

                                                                             orgánů a organizací Vězeňské služby                               Unie bezpečnostních složek

                                                 

                         otisk razítka                                                                                         otisk razítka                                                                                   otisk razítka

                                                                                                

vrchní státní rada

genmjr. PhDr. Petr Dohnal v. r.

generální ředitel Vězeňské služby ČR

                        

                                                                                                                                    otisk razítka                                                                                               


[1] ) § 1 odst. 4 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

[2] ) § 1 odst. 4 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 

[3] ) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

[4] ) § 15 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

[5] ) § 198 odst. 1 písm. h) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 5)   § 198 zákona č. 361/2003 Sb.

[6] )

Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.

[7] )

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

[8] ) § 198 odst. 1 písm. i) zákona č. 361/2003 Sb.

[9] ) § 198 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2003 Sb.

[10] ) § 176 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.