Informace o předložení návrhu na změnu zákona o služebním poměru do připomínkového řízení

Informace o předložení návrhu na změnu zákona o služebním poměru do připomínkového řízení

Přinášíme informace o návrhu na změnu zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, která se týká ustanovení o výdělečné činnosti.

Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. září 2018, sp. zn. Pl. ÚS 24/17, zrušil s účinností k 30. červnu 2019 ustanovení § 48 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Ústavní soud ve svém nálezu uvedl, že podle čl. 44 Listiny základních práv a svobod může zákon příslušníkům omezit právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost, přičemž takové omezení musí být stanoveno zákonem. Ustanovení § 48 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb. však fakticky vyloučilo právo příslušníků podnikat a provozovat jinou výdělečnou činnost, přičemž zmocňovalo ředitele bezpečnostních sborů stanovit výjimky z tohoto zákazu interním aktem řízení. Ústavní soud argumentoval mimo jiné tím, že výhradu zákona nelze obcházet tak, že se na úrovni zákona určité základní právo omezí ve větším rozsahu, než je reálně zamýšleno, popř. se zcela znemožní jeho výkon, a poté se prostřednictvím normativních aktů exekutivy stanovují výjimky, které rozsah základního práva opět rozšiřují a v konečném důsledku jeho meze obecně stanovují. Dále uvádí, že účel výhrady zákona spočívající v tom, že sám zákonodárce musí v rámci dělby moci stanovit meze konkrétního základního práva, byl tak tímto postupem zcela popřen.

Odložením derogačních účinků nálezu (zrušení § 48 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb.) k 30. červnu 2019 poskytl Ústavní soud zákonodárci možnost uvést předmětné ustanovení do souladu s ústavním pořádkem. Proto Ministerstvo vnitra, ve spolupráci s bezpečnostními sbory a odborovými svazy připravilo návrh nového znění předmětného § 48 odst. 2, ale také návrh na změnu souvisejících ustanovení zákona o služebním poměru.

Připomeňme si základní změny, k nimž má v této souvislosti dojít:

1. Jinou výdělečnou činnost bude zásadně povolovat služební funkcionář na žádost příslušníka. Na rozdíl od stavu, který existoval za účinnosti předcházejícího zákona o služebním poměru (zákon č. 186/1992 Sb.), však služební funkcionář o povolení nebo zamítnutí výkonu jiné výdělečné činnosti musí vydat rozhodnutí ve věcech služebního poměru. Půjde-li o zamítavé rozhodnutí, musí služební funkcionář zdůvodnit, proč jinou výdělečnou činnost nepovoluje. Přitom však bude limitován tím, že by se muselo jednat o činnost, která by mohla vést ke střetu zájmů osobních se zájmy služby, k ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sboru nebo k ohrožení důležitého zájmu služby. Zákaz výdělečné činnosti dosud takto vyjádřenou podmínkou limitován nebyl, a proto i služební předpisy ředitelů bezpečnostních sborů ze zákazu nevylučovaly ze zákazu činnosti, které nemohly vést ke zmíněným důsledkům. Lze tedy konstatovat, že bude okruh činností, jež nelze zakázat, mnohem širší. Rozhodnutí služebního funkcionáře bude podléhat přezkoumání nadřízeným služebním funkcionářem, případně soudem. To byl také jeden ze zásadních požadavků odborových svazů.

2. Zásadním způsobem se rozšiřuje okruh činností, které ze zákazu jiné výdělečné činnosti vylučuje přímo zákon, a nebude proto nutné žádat o souhlas služebního funkcionáře. Nově, na požadavek NOS PČR, se nebude vyžadovat souhlas pro činnosti vykonávané po dobu zproštění výkonu služby. Tím se umožní, aby při zproštění výkonu služby, mnohdy několikaletém, mohl příslušník legálně uživit rodinu.

3. Byla zrušena povinnost automaticky propustit příslušníka, který byť zcela marginálně, porušil zákaz výdělečné činnosti (§ 42 odst. 1 písm. f) zákona o služebním poměru). Propustit bude možno jen příslušníka, který se dopustil závažného porušení povinností stanovených v § 48, a to na základě kázeňského řízení a uložení kázeňského trestu odnětí služebního poměru. Také tato změna byla požadována odborovými svazy.

JUDr. Petr Tomek

 

přílohy: