Ministryně obrany skutečně se snažila o to, aby vojáci měli více. Rozevírají si, opět budu používat ten příměr s těmi nůžkami, nůžky mezi policisty a vojáky. Tak tady už v minulosti nebo v předchozích letech nebo v tomto roce byla snaha samozřejmě to nějakým způsobem narovnat tak, aby podmínky pro vojáky a ostatní příslušníky bezpečnostních sborů byly stejné. Částečně se to podařilo. Jednoznačně si myslíme, že je potřeba se na to znovu podívat, sehnat a mít dostatek příslušníků Policie ČR jiných bezpečnostních sborů, ale i vojáků. To znamená najít nějakou koncepci na to, aby si ty bezpečnostní sbory vzájemně nekonkurovaly, ale aby ten člověk, který chce pracovat bezpečnostního sboru, zjistil, co ho baví, jak by mohl přinášet nějaké hodnoty naší společnosti a k tomu bezpečnostnímu sboru se vydat.

Kromě samotného financování, což koneckonců tady probíráme se všemi jednotlivými respondenty, s lidmi, kterým my se tady bavíme, protože to je vlastně kámen úrazu na všech ministerstvech, tak by mě zajímaly ještě ty problémy, které vy vidíte celospolečenské. Jaké to jsou z toho bezpečnostního hlediska v tuto chvíli největší problémy. Mluví se o tom i třeba v programovém prohlášení, kyber hrozby. Je toto něco, co by skutečně měla vláda začít nejenom brát vážně, ale začít se tím skutečně zabývat a zaměřit se na to. Tak tam samozřejmě těch problémů je víc, nejenom zákon o složení poměru příslušníků, ale máme tady samozřejmě případné problémy s migrací. Musíme si říct, že jednou skončí válka na Ukrajině a budeme muset řešit buď příliv rodinných příslušníků nebo případně nových občanů nebo lidí, kteří budou chtít v ČR žít. Takže to znamená, určitě tento úkol ministr bude muset řešit. Pak samozřejmě se dostáváme samozřejmě kompletní celní státní správa, samozřejmě systémy pro evidenci samozřejmě těchto lidí v rámci, udržet zkušené pracovníky v rámci státní správy. Samozřejmě dostáváme se tady kyberbezpečnost, tam bych mohl vypíchnout, že pan ministr samozřejmě působili v soukromém sektoru a samozřejmě ta bezpečnost byla jeho denním chlebem. To znamená, je potřeba se kouknout na to krizové řízení, ať to jsou to výpadky proudu, ať jsou to nějaké krizové situace, které by mohly do budoucna případně nastat a je potřeba se na to připravit a to jsou ty úkoly, které je potřeba také řešit.

Jeden z těch momentů jste zmínil migraci, která bude spadat právě pod ministra, je migrační pakt, o kterém se hodně mluví, hovoří o tom i premiér. Odmítnutí toho migračního paktu, to je poměrně složité nebo bude to poměrně složitý úkol, protože spousta těch věcí již do jisté míry funguje nebo platí. Jak těžký úkol to bude? Tak je to úkol takový, že samozřejmě na to se musí připravit politici, nějakým způsobem se rozhodnout, ale nikdo neznamená, že tímto rozhodnutím tomu zabrání, protože ti lidé se objeví na hranicích, přijedou na letiště, přijedou vlakem a musí se řešit. To znamená, že celá ta státní správa a ty bezpečnostní sbory musí být na to připraveny, musí mít udělané plány, co se stane, když se stane. Prostě je to, je to úkol jako komplexní celé státní správy a bezpečnostních sborů. No, je to také samozřejmě úkol evropský, to znamená jednotlivých členských států, které musí spolupracovat. Není právě ten migrační pakt moment, kdy mohou státy spolupracovat právě na této otázce? Tak jednoznačně myslím si, že to určitě minimálně zlepšení systému v rámci migrace, abychom věděli, kde ti lidé se pohybují, co dělají a kde se té chvíle nacházejí, aby se vědělo, jakým způsobem je pohyb těch, těchto lidí a samozřejmě to je nastavení EU jako celku. Vy si tedy myslíte, že ho má ČR odmítat ten pakt nebo ne? Já si myslím, že to je spíš na rozhodnutí politiků, ne mě jako odborového předáka. Vy jste zmínil migraci, tu toho jiného úhlu, to znamená, mluvil jste o situaci na Ukrajině, o tom, že ta válka může skončit a že to samozřejmě se nějakým způsobem dotkne třeba té migrační politiky v Česku nebo té migrační situace v Česku. Co by tedy měla ČR udělat? Vy jste zmiňoval třeba připravit se na rodiny. Je toto něco, co by v tuto chvíli už třeba měla ČR začít chystat? Minimálně si myslím, že máme teď připraveni na to, že když se objeví na hranicích jakýkoliv uprchlík nebo případně člověk, který je z jiného státu, tak musíme mít nastavené, jak bude nastaveno sociální politika, kde budou ti lidé bydlet, jakým způsobem bude za vystrčena bezpečnost té dané lokalitě nebo v případě tam, kam budou umisťováni nebo kde se budou pohybovat. Takže zase je to nějaký soubor komplexních nějakých nástrojů pro zvládnutí té situace, když ta situace nastane, tak aby se nemusela řešit okamžitě.

ČR, říkají to statistiky například Global Speak Index říká, že, nebo statistiky říkají, že ČR je jedna z nejbezpečnějších zemí. Je toto moment v zásadě i v tom nejenom evropském, ale celosvětovém kontextu je toto moment, který bychom měli brát vážně, ale na druhou stranu bychom se měli připravovat na to, že to také nemusí být za několik let pravda a co by proto mělo ministerstvo vnitra udělat. Tak jednoznačně si myslím, že to, že jsme jedna z nej bezpečnostních zemí, je holý fakt. Já doufám, že to vydrží. Je to určitě dobrou práci příslušníků bezpečnostních sborů, kteří tu bezpečnost zajišťují a případně, aby měli lidi pocit, že skutečně tady jsou pro ty občany. Jsem přesvědčen o tom, že pokud ministr bude chtít udržet tuto situaci, bude muset řešit tu personální stabilizaci těch bezpečnostních sborů, to znamená najít dostatečný počet nových příslušníků, a to do všech samozřejmě resortů, nejenom policie, hasiči a samozřejmě i vězeňská služba, celníci tak, aby tu bezpečnost byla schopná udržet jako nadále. My jsme zmínili finance, financování sboru a tedy jaksi těch začínajících policistů. Jsou finance ale jenom tím klíčovým úrazem nebo vlastně je dnes těžké přesvědčit, řekněme, mladé lidi? Nemůže, nejenom muže, ale mladé lidi, aby třeba šli sloužit právě k policii. My si myslíme, že částečně jsou to samozřejmě finance, my bychom si strašně přáli, aby to bylo navázáno podobně jako na obranu, na HDP v rámci ČR, financování těch jednotlivých bezpečnostních sborů, protože jasně ty bezpečnostní sbory by byly schopné a věděly by, s čím mají počítat ty další roky.

Co se týče samozřejmě personálního obsazení, my potřebujeme vytvořit podmínky, to znamená, potřebujeme nabídnout adekvátní platy, adekvátní prostředí a samozřejmě musíme najít kvalitní lidi v rámci této populace a v rámci této generace. A to je ten největší problém, že každá ta generace vnímá to fungování těch bezpečnostních sborů trošičku jinak a musíme to modifikovat na to, aby, je to nalákalo, aby chtěli fungovat v těch bezpečnostních sborech, abychom jim vytvořili podmínky. Můžu říct třeba příklad. Máme tady vězeňskou službu, to je jeden z bezpečnostních sborů, druhý největší bezpečnostní sbor. A pokud příslušníka z náboru dostane se do výkonu, tak pracuje ve věznicích, odevzdá mobilní telefon, funguje tam. V podstatě neví třeba 12 hodin vůbec, co se děje ve světě, protože samozřejmě se stará o ty odsouzené, nějakým způsobem funguje a to už třeba nemusí být lukrativní pro ty nově nastupující příslušníky třeba do vězeňské služby. Víme, že vězeňská služba se snaží, vytváří různé projekty na to, aby ty mobilní telefony mohli mít třeba na tu nejnutnější potřebu kontaktu s rodinou. Já jsem mířili tam tím směrem. Vy jste to sám zmiňoval, že vlastně ta společnost přistupuje nebo každá generace k tomu přistupuje jinak. Máte pocit, že se toto vyvíjí a že třeba nebo že by bylo dobré, aby jenom ministerstvo vnitra, ale zásadně třeba celá vláda nějakým způsobem jaksi více oceňovala policisty za jejich službu, aby tam v zásadě byla nějaká, řekněme, společenská odezva. Tak jednoznačně, co se týče policie a bezpečnostních sborů, tak samozřejmě nechci říct, že popularita, ale samozřejmě občané si váží práci policie, to vidíme samozřejmě na nějakých průzkumech, ale je potřeba, aby ti mladí občané, kteří nastoupí do toho bezpečnostní hory, věděli, že budou nejenom finančně oceněni, ale že ta společnost je bude vnímat jako celek. To znamená, že to bude vnímat jako velmi prestižní povolání, to, že tady chrání bezpečnost jejich dětí, jejich rodin, že se můžou cítit tak, jak se cítí v současné době.

Když se vrátíme k tomu služebnímu zákonu, jak dlouho podle vás potrvá ten celý služební zákon zrevidovat, sepsat znovu? Stihne se to vlastně vůbec? Já si myslím, že to je úkol určitě této vlády a pokud se hodně povede, tak si myslím, že to bude třetí, možná čtvrtý rok, pokud skutečně by se tomu dala hlavní priorita, tak jsem přesvědčen, že by třeba do dvou let mohla být novela zákon o služebním poměru. Kromě toho financování, jaké jsou ještě aspekty, které si myslíte, že by v tom samotném zákoně, řekněme, měly být zrevidovány i v rámci toho, o čem se tady bavíme? Určitě bych se zaměřil na nějaké sociální aspekty právě příslušníků bezpečnostních sborů, abychom věděli, že pokud v té dané lokalitě toho příslušníka potřebujeme, chceme ho tam přemístím dostat tak, aby měl nějaké sociální výhody, ať je to bydlení, dojíždění, případně nějaká péče o tu rodinu, školky, školy atd., takže. To znamená nabídnout vlastně to, aby ten člověk měl důvod být u policie, aby zatím viděli nějaké společenské. Přesně tak, aby viděl, že ta společnost si ho váží a skutečně ten zákon byl připraven na to, aby mohl fungovat policie. Já mnohokrát děkuji za odpovědi. Doufám, že ta situace se zlepší a že nakonec bude alespoň podle, částečně podle toho, co si přejete. Děkuji. To jsme probrali Ministerstvo vnitra poměrně důkladně, ale probíráme i ostatní ministerstva, budeme probírat odsud z centra Prahy celý den…