Téma týdne
I v tomto tématu týdne se budeme věnovat příjmům, tentokrát však těm služebním, které pobírají příslušníci bezpečnostních sborů.
Je potřeba připomenout, že se svazu před několika lety podařila dohoda, která garantovala tříleté navyšování celkového objemu prostředků na platy, což je více než kdyby šlo o stejné navýšení tarifní tabulky. V tomto navyšování by mělo být pokračováno i po roce 2027.
Také je potřeba připomenout kampaň svazu, díky které se podařilo dosáhnout převodu přibližně miliardy z provozních prostředků do rozpočtové kapitoly platů, a tedy nedošlo ke dvouprocentnímu krácení prostředků na platy jako u jiných státních složek.
Bylo dosaženo i dalších navýšení, a to mimo jiné i na základě požadavku na srovnávací analýzu konkurenceschopnosti platů u bezpečnostních sborů a armády. Ta jasně ukázala nerovnost ve prospěch armády. Přestože se podařilo příjmy příslušníků částečně navýšit, následným zvýšením platů vojáků se tento rozdíl ještě prohloubil.
Požadovaná konkurenceschopnost mezi ozbrojenými složkami se tak nejen nezvýšila, ale nebylo ani zdaleka dosaženo požadavku NOS PČR na nástupní i následné příjmy příslušníků bezpečnostních sborů. Tyto požadavky byly také před parlamentními volbami rozeslány všem zástupcům reprezentativních politických stran.
Tento požadavek už před dvěma lety stanovil služební příjem na 40 000 Kč v první platové třídě a prvním platovém stupni, s každoroční valorizací podle výše inflace, což by bez požadovaného započtení inflace dnes odpovídalo částce 44 100 Kč ve třetí třídě a prvním stupni tarifní platové tabulky, plus příspěvky a příplatky. Samozřejmě s odpovídajícím navyšováním mezi vyššími třídami a stupni podle souvisejícího návrhu NOS PČR.
Takovéto navýšení nástupního příjmu zhruba odpovídá deklarovanému vládnímu záměru na zvýšení nástupního příjmu na 50 000 Kč ve třetí tarifní třídě, po ukončení základní odborné přípravy, tedy v prvním tarifním stupni do 3 let praxe.
Zde tedy určitě podporujeme legislativní záměr vlády, protože by tím byl do velké míry naplněn i náš požadavek. Otázkou však zůstává odstupňování ve třídách a stupních, které má na výši služebního příjmu také zásadní vliv.
Další otázkou zůstává poměr výše tarifního platu vůči dalším složkám příjmu, jejichž součtem by mělo být dosaženo deklarovaného navýšení. Za vhodný však nepovažujeme příliš vysoký podíl netarifní části příjmu. Tomu se budeme věnovat v dalších tématech týdne.
I v tomto případě se k tématu vrátíme v souvislosti s informacemi z plánovaných jednání.
Anketa
Prosím zapojte se do naší ankety k tématu týdne (zaškrtnout je možno více možností):
Nahrávání ...Zaslání příběhu
Vaše názory jsou důležité. Nic lépe nevysvětlí potřebu zlepšení v oblasti finančního zabezpečení a další podpory příslušníků a zaměstnanců bezpečnostních sborů, než konkrétní příběh vycházející z životní zkušenosti. Proto o ně doplníme argumentace uváděné na předchozích i připravovaných jednáních.
Z tohoto důvodu bychom chtěli požádat o zaslání Vašich zkušeností, týkajících se probíraného tématu.
Vybrané reakce budeme průběžně zveřejňovat na konci této stránky. V případě, že si nepřejete zveřejnění zaslané reakce, uveďte tuto skutečnost přímo v textu.
Těšíme se na Vaše příběhy, které stačí pouze vepsat do níže uvedeného formuláře a odeslat.
POZNÁMKA: Naprostá většina zveřejňovaných témat vychází z již předkládaných návrhů, které byly zveřejněny v článku Výzva představitelům: Jaká bude budoucnost platů, (ne)výhod a vnitřní bezpečnosti? Pokud máte další návrh na zlepšení finančních a sociálních podmínek příslušníků a zaměstnanců a nenalezli jste ho v uvedeném článku, pak ho s krátkým komentářem zašlete prostřednictvím uvedeného formuláře. Jen do předmětu uveďte, čeho se týká. Děkujeme.
Vaše příběhy
Níže najdete vaše příběhy, které nejlépe ilustrují potřebu výše uvedeného návrhu.
Anonym:
“Co se týká policistek, myslím, že by bylo dobré započítávat jim do příspěvku za službu, odchodného a růstu platových stupňů i dobu, kdy je policistka na mateřské a rodičovské dovolené a ne jen půl roku. Např. policistům se také do doby služby započítává celá doba, kdy byli na vojně…..atd…”
Evžen:
“Motivace pro příslušníky sloužící nad 30 let, když dosáhnou v platové třídě vrcholu v platovem stupni a dál je víceméně jejich motivace nižší , ne-li žádná.”
Anonym:
“Znalecký příplatek: Dle ZPP 100/2012 je požadavek pro policisty OKTE na 8.TT magisterské vzdělání oproti bakalářskému vzdělání na jiných pozicích. Podle služebního zákona oprávněný požadavek vzhledem k vykonávání znalecké činnosti a vystupování před soudem – ovšem bez jakéhokoli ocenění formou příplatku nebo alespoň navýšení osobního hodnocení. Jen připomínám, že kromě služebního slibu “expert” skládá ještě znaleckou zkoušku a slib, často je na telefonu i ve svém volnu pro případné dotazy a konzultace z terénu.”
Anonym:
“Příplatky za víkendy, noční a 100% příplatek za práci ve svátek.”
Aleš:
“ZVÝŠENÍ PŘÍPLATKU ZA SMĚNNÝ PROVOZ U BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK
Návrh:
Navrhuji zvýšit současný příplatek za výkon služby ve směnném provozu z dosavadních 10 % na 25 %, případně stanovit jeho výši tak, aby odpovídala skutečné náročnosti směnného výkonu služby. Současně navrhuji provést revizi rozdílu v odměňování příslušníků zařazených ve směnném a nesměnném provozu, neboť současné nastavení dostatečně nezohledňuje rozdílnou náročnost, zdravotní, psychickou a sociální zátěž směnného režimu.
Odůvodnění
Výkon služby ve směnném provozu představuje dlouhodobě vyšší zátěž než výkon služby v pravidelném nesměnném režimu. Příslušníci zařazení do směnného provozu jsou nuceni pravidelně pracovat: v nočních hodinách, o víkendech a svátcích, v nepravidelném režimu, v režimu střídání denních a nočních směn, v době, která zasahuje do rodinného a osobního života. Směnný provoz zároveň významně komplikuje plánování osobního života, péči o rodinu a běžné společenské aktivity. Dlouhodobá práce v nepravidelném režimu představuje také vyšší fyzickou a psychickou zátěž. Současný 10% příplatek proto již neodpovídá skutečné hodnotě a náročnosti směnného výkonu služby.
Rovnost mezi směnným a nesměnným provozem
Za zásadní považuji také skutečnost, že příslušníci ve směnném provozu mohou při obdobném pracovním zařazení a odpovědnosti vykonávat službu za podstatně náročnějších časových podmínek.
Není proto důvod, aby rozdíl v odměňování mezi směnným a nesměnným provozem byl pouze symbolický, pokud není současně dostatečně zohledněna skutečná zátěž směnného režimu.
Příplatek by měl být chápán nejen jako finanční odměna, ale také jako kompenzace za omezení způsobená směnným výkonem služby.”
Kouba:
“Nulová motivace policistů jít na OOK z OOP, kde je téměř nulový rozdíl. Aktuálně policisté “velitele” v 5TT a nebo 6TT jsou finančně lépe než policisté OOK, s náročnějším postavením v rámci trestního řízení.
Neustále tlačení vice peněz pro začínající policisty. Nejvíce bití potom zůstáváji policisté sloužící od 2013, kteří neměli naboraky a jsou nemotivovani. Většina bude končit po 15 letech, když jim nic Policie nepřinesla a už doklepou do té renty a zmizí.”
Anonym:
“Inspirovat se u změny, kterou budou mít od roku 2027 státní zaměstnanci a navázat nastupující plat policisty v určitém poměru na průměrnou mzdu, klidně 1:1 nebo 0,9 a s tím samozřejmě odstupňovat další třídy a stupně a v součtu tak docílit pravidelné valorizace platů bez každoročního handrkování. Základní příplatky navázat na tarify v procentech místo pevné částky.”
Vladislava:
“Vzhledem k tomu, že policisté chodívali do důchodu v 55 letech, což odpovídá počet platových stupňů, považuji za důležité tyto stupně navýšit alespoň o tři, nejlépe čtyři.”
Anonym:
“Dostatečný rozdíl v třídách. Aby policista z oop nebo mop po přestupu na skpv do 7mičky nebral min peněz! Atp.”
Anonym:
“Chybí příplatky za odbornost, kterou příslušníci získávají v resortním vzdělávání a postupným řešením dané problematiky. To je jeden z kamenů úrazu: člověk získá kvalifikaci, musí se neustále vzdělávat a věnovat tomu spoustu času formou samostudia, což často ukrajuje z jeho volna s rodinou. Kvůli špatnému systémovému přístupu a platovým podmínkám pak odchází. Resort tak přichází o odborníka i o peníze, které vynaložil na jeho vyškolení, což je velmi kontraproduktivní a neekonomické. Příplatky nemusí být složkou tarifu, ale automaticky by se započítávali do výplaty, pokud člověk danou odbornost získá.”
Mj.:
“Jedna ze zásadních chyb, kdy je obrovské procento příslušníků na pokraji vyhoření začíná například u neproplácených přesčasů. Pracovitých lidí
u sboru je spoustu, problém je, že už s tak mizerným platem není ochota proplácet hodiny navíc a to vede k frustraci, horší výslednosti, horší kvalitě odvedené práce a potom se střetává extrém, kdy již vyhořelí jedinci se střetávají s nadějnými nováčky, kteří se nechají stáhnout, nebo odradit právě těmi lidmi, kteří by je měli u naší profese utvrdit.”