I v tomto tématu týdne se budeme věnovat příjmům, tentokrát však těm služebním, které pobírají příslušníci bezpečnostních sborů. 

Je potřeba připomenout, že se svazu před několika lety podařila dohoda, která garantovala tříleté navyšování celkového objemu prostředků na platy, což je více než kdyby šlo o stejné navýšení tarifní tabulky. V tomto navyšování by mělo být pokračováno i po roce 2027. 

Také je potřeba připomenout kampaň svazu, díky které se podařilo dosáhnout převodu přibližně miliardy z provozních prostředků do rozpočtové kapitoly platů, a tedy nedošlo ke dvouprocentnímu krácení prostředků na platy jako u jiných státních složek. 

Bylo dosaženo i dalších navýšení, a to mimo jiné i na základě požadavku na srovnávací analýzu konkurenceschopnosti platů u bezpečnostních sborů a armády. Ta jasně ukázala nerovnost ve prospěch armády. Přestože se podařilo příjmy příslušníků částečně navýšit, následným zvýšením platů vojáků se tento rozdíl ještě prohloubil. 

Požadovaná konkurenceschopnost mezi ozbrojenými složkami se tak nejen nezvýšila, ale nebylo ani zdaleka dosaženo požadavku NOS PČR na nástupní i následné příjmy příslušníků bezpečnostních sborů.  Tyto požadavky byly také před parlamentními volbami rozeslány všem zástupcům reprezentativních politických stran.   

Tento požadavek už před dvěma lety stanovil služební příjem na 40 000 Kč v první platové třídě a prvním platovém stupni, s každoroční valorizací podle výše inflace, což by bez požadovaného započtení inflace dnes odpovídalo částce 44 100 Kč ve třetí třídě a prvním stupni tarifní platové tabulky, plus příspěvky a příplatky. Samozřejmě s odpovídajícím navyšováním mezi vyššími třídami a stupni podle souvisejícího návrhu NOS PČR. 

Takovéto navýšení nástupního příjmu zhruba odpovídá deklarovanému vládnímu záměru na zvýšení nástupního příjmu na 50 000 Kč ve třetí tarifní třídě, po ukončení základní odborné přípravy, tedy v prvním tarifním stupni do 3 let praxe.  

Zde tedy určitě podporujeme legislativní záměr vlády, protože by tím byl do velké míry naplněn i náš požadavek. Otázkou však zůstává odstupňování ve třídách a stupních, které má na výši služebního příjmu také zásadní vliv.  

Další otázkou zůstává poměr výše tarifního platu vůči dalším složkám příjmu, jejichž součtem by mělo být dosaženo deklarovaného navýšení. Za vhodný však nepovažujeme příliš vysoký podíl netarifní části příjmu. Tomu se budeme věnovat v dalších tématech týdne. 

I v tomto případě se k tématu vrátíme v souvislosti s informacemi z plánovaných jednání.