V tomto tématu týdne se opět vrátíme k platovým tabulkám, v tomto případě ale z pohledu počtu platových stupňů. Platové stupně zvyšují služební příjem či plat příslušníků a zaměstnanců bezpečnostních sborů v závislosti na dosažené době praxe.  

U příslušníků bezpečnostních sborů je stanoveno dvanáct tarifních stupňů, přičemž mezi jednotlivými stupni je rovnoměrný rozsah tří let a do posledního dvanáctého stupně se dostane ten, kdo dosáhne 33 let praxe. 

U civilních (občanských) zaměstnanců má platová tabulka také 12 stupňů, a i když rozsah mezi jednotlivými stupni není rovnoměrný, podstatné ale je, že posledního stupně dosáhne ten, kdo má alespoň 32 let praxe. 

Pokud tedy někdo započne praxi ve 20 letech či dříve, pak krátce po svých padesátinách se dostane na strop svého platového ohodnocení z hlediska praxe. Opomeneme-li, že dnešní padesátníci rozhodně nejsou opotřebovaní senioři, nelze nevidět, že každým dalším rokem se jejich znalosti a zkušenosti neustále zvětšují, což právě u bezpečnostních sborů je důležitou hodnotou.  

Přitom odchod do důchodu, který určuje stát, se neustále posouvá, a i u příslušníků, kteří mohou sloužit u bezpečnostního sboru nejdéle do 65 let, jde téměř o třetinu jejich pracovního života, po kterou jim služební příjem z hlediska nadále získávané praxe již nijak neroste. 

Proto NOS PČR prosazuje navýšení počtu tarifních stupňů stávající platové tabulky z 12 alespoň na 14 a tomu odpovídající navýšení služebních příjmů a platů v těchto stupních. Tento návrh se v minulých letech snažil prosadit i na jednání s předchozím premiérem, a přes konstatování, že se s tím bude něco dělat, to zatím zůstalo při starém. 

Přitom ohodnocování praxe i po 33/32 letech motivuje k setrvání u bezpečnostního sboru, což je v době nedostatku zkušených příslušníků pro sbory i společnost žádoucí, a to i z hlediska bezpečnosti.