KOLEKTIVNÍ DOHODA VYŠŠÍHO STUPNĚ

uzavřená mezi

Odborovým svazem státních orgánů a organizací, zastoupeným předsedou Bc. Pavlem Bednářem,

Českomoravským odborovým svazem civilních zaměstnanců armády, zastoupeným předsedou Michalem Petrovkou,

Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče České republiky, zastoupeným předsedkyní Bc. Dagmar Žitníkovou,

Českomoravským odborovým svazem pracovníků školství, zastoupeným předsedou Mgr. Františkem Dobšíkem,

Asociací samostatných odborů, zastoupenou předsedou Bohumírem Dufkem,

na straně jedné

a

vládou České republiky, zastoupenou předsedou vlády prof. PhDr. Petrem Fialou, Ph.D., LL.M.,

na straně druhé

ČÁST PRVNÍ

Předmět kolektivní dohody vyššího stupně

Čl. 1

1)       Kolektivní dohodu vyššího stupně (dále jen „KDVS“) uzavírají smluvní strany podle § 143 odst. 2 písm. b) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSS“). Tato KDVS se vztahuje na státní zaměstnance ve služebním poměru vykonávající ve služebních úřadech státní službu (dále jen „služba“).

2)       KDVS upravuje práva státních zaměstnanců, jakož i práva a povinnosti smluvních stran. Jejím předmětem je zlepšení zejména sociálních, zdravotních, kulturních podmínek výkonu služby a bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby.

3)       Strany KDVS dbají o dodržování právních a služebních předpisů upravujících výkon služby.

4)       Strany KDVS se dohodly na následujícím ustáleném výkladu ustanovení § 143 odst. 4 ZSS: Upravuje-li KDVS určitý rozsah přímých nároků státních zaměstnanců, kolektivní dohoda uzavřená mezi služebním orgánem nebo více služebními orgány a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi působícími u služebního úřadu nesmí takové nároky upravit v jiném rozsahu než KDVS. Jiná ujednání vedoucí ke zlepšení podmínek výkonu služby lze v kolektivní dohodě sjednat, není-li rozsah přímých nároků státních zaměstnanců stanoven ZSS. Ustanovení § 143 odst. 4 ZSS není možné vykládat tak, že vylučuje možnost sjednat v kolektivní dohodě ujednání vedoucí ke zlepšení podmínek výkonu služby, jejichž předmět není v KDVS vůbec obsažen.

Část druhá

Práva a povinnosti služebních úřadů a odborových organizací

Čl. 2

Součinnost

1)       Odborové organizace, které působí ve služebních úřadech a které jsou sdruženy v odborových svazech, jež jsou smluvní stranou KDVS, jsou oprávněny jednat za podmínek stanovených právními předpisy nebo sjednaných v této KDVS.

2)       Odborové organizace se zavazují poskytovat služebním orgánům součinnost k zajištění sociálního smíru, jako předpokladu pro realizaci vzájemných závazků sjednaných touto KDVS.

3)       Služební orgány zabezpečí na základě písemných žádostí státních zaměstnanců, kteří jsou členy odborových organizací, výběr odborových členských příspěvků formou srážek z platu nebo náhrady platu, o jejichž provádění služební orgán rozhodl. Služební orgány zajistí předávání rekapitulace měsíčních srážek odborových členských příspěvků všech odborově organizovaných státních zaměstnanců příslušným odborovým organizacím.

4)       Služební orgány jsou povinny poskytnout členům volebních komisí pro volby do orgánů odborových organizací a členům odborových organizací k výkonu jejich činnosti podle ZSS služební volno v nezbytně nutném rozsahu; za dobu uvolnění jim přísluší plat.

5)       Členové odborových organizací při výkonu služby nesmějí být pro výkon své činnosti diskriminováni nebo znevýhodněni ani zvýhodněni. Služební orgány nesmí požadovat od státních zaměstnanců údaj o členství v odborové organizaci, není-li to nezbytné s ohledem na uplatnění práv člena odborové organizace.

6)       Odborové organizace se mohou podílet na plánování, vývoji, zavádění a aktualizaci digitalizace agend vykonávaných státními zaměstnanci. Služební úřady se při digitalizaci služeb veřejné správy poskytovaných uživatelům, kteří nemají postavení orgánů veřejné moci, zavazují umožnit státním zaměstnancům, jejichž prostřednictvím jsou služby poskytovány, seznámit se s vlastnostmi příslušného systému nebo aplikace formou včasného proškolení či jinou vhodnou formou a, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, ověřit si též jejich funkčnost a vlastnosti ve zkušebním provozu.

7)       Odborové organizace a služební úřady podle svých možností a podle povahy vykonávané služby spolupracují s cílem podpořit přijímání sociálně znevýhodněných osob a osob se zdravotním postižením do služebního poměru, a tím i naplňování povinnosti zaměstnavatele uvedené v § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 3

Informování, projednání a spolurozhodování

1)       Odborové organizace jsou oprávněny projednat se služebním orgánem za uplynulý kalendářní rok vývoj platů, průměrného platu a jejich jednotlivých složek.

2)       Služební úřady a odborové organizace se zavazují vzájemně si poskytovat informace týkající se služebních vztahů, zejména v oblasti platů a vzájemně se informovat o svých stanoviscích k návrhům předpisů upravujícím záležitosti vymezené v § 1 ZSS.

3)       Odborové organizace informují státní zaměstnance o své činnosti a o závěrech jednání se služebními úřady, a to způsobem v daném služebním úřadu obvyklým, zejména způsobem umožňujícím dálkový přístup.

4)       Informováním podle § 129 odst. 3 ZSS se rozumí poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko. Služební úřad je povinen poskytnout odborové organizaci informace v dostatečném předstihu a písemně, aby je odborová organizace mohla posoudit, popřípadě se připravit na projednání a vyjádřit své stanovisko před uskutečněním opatření.

5)       Projednáním podle § 129 odst. 2 ve spojení s § 129 odst. 3 ZSS se rozumí jednání mezi služebním úřadem a státními zaměstnanci prostřednictvím odborových organizací, které u něj působí, výměna stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody. Služební úřad je povinen zajistit projednání v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby odborová organizace mohla na základě poskytnutých informací vyjádřit své stanovisko a služební úřad je mohl vzít v úvahu před uskutečněním opatření. Odborová organizace má při projednání právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď. Součástí návrhu systemizace služebního úřadu předkládaného sekci pro státní službu je informace o jeho projednání s odborovou organizací podle § 132 odst. 3 písm. a) ZSS. Tato informace obsahuje alespoň údaj o tom, kdy byl návrh odborové organizaci poskytnut, jaké případné stanovisko k němu odborová organizace zaujala a jakou odpověď na své stanovisko od služebního úřadu obdržela. Další formální a obsahové náležitosti této informace stanoví služební předpis nejvyššího státního tajemníka upravující pravidla předkládání systemizace.    

6)       Služební úřad nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti služebního úřadu narušovat soukromí státního zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách služebního úřadu tím, že podrobuje státního zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných státnímu zaměstnanci. Služební úřad je povinen přímo informovat státní zaměstnance o rozsahu kontroly a způsobech jejího provádění. Zavedení výše uvedených kontrolních mechanismů služební orgán předem projedná s odborovou organizací působící u příslušného služebního úřadu.

7)       Odborové organizace spolurozhodují se služebními úřady o čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb a vydávají předchozí souhlas k hromadnému čerpání dovolené státních zaměstnanců na příslušný kalendářní rok.

Čl. 4

Zabezpečení činnosti odborových organizací

1)       Služební úřady vytváří podmínky pro řádný výkon činnosti odborových organizací ve smyslu § 141 odst. 2 ZSS zejména tím, že:

1. a) poskytují odpovídající místnosti vybavené kancelářským nábytkem, spojovací a výpočetní technikou s připojením na intranet a internet a hradí náklady nezbytné na jejich údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady; odborové organizace zajistí, aby spojovací a výpočetní technika byla použita maximálně efektivně a výhradně pro odborové účely,
2. b) zřizují poštovní přihrádky pro potřeby odborové organizace na svých podatelnách.

2)       Podmínky podle odstavce 1 a další podmínky k zabezpečení činnosti odborových organizací je možné stanovit s přihlédnutím k možnostem služebních úřadů, např. úhrada nákladů na zakoupení odborné literatury, nákladů na dopravu při plnění úkolů odborové organizace podle ZSS, poskytnutí zasedacích místností, učeben, účelových školicích zařízení a jiných podobných zařízení k plnění úkolů odborových organizací.

Část třetí

Práva ze služebního poměru a podmínky výkonu služby

Čl. 5

1)       Státní zaměstnanci mají právo na vytvoření podmínek pro řádný a bezpečný výkon služby a na vytvoření podmínek výkonu služby s ohledem na jejich rodičovství včetně vytvoření podmínek výkonu služby s ohledem na těhotenství a mateřství státních zaměstnankyň.

2)       Služební úřady jsou povinny zajišťovat rovné zacházení se všemi státními zaměstnanci, pokud jde o podmínky výkonu služby, odměňování a jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu ve služebním poměru; za nerovné zacházení se nepovažuje rozlišování, které stanoví zvláštní právní předpis nebo kdy je pro to věcný důvod spočívající v povaze výkonu služby a který je pro výkon služby nezbytný. Povinností rovného zacházení a zákazu diskriminace se řídí i jednání služebního úřadu a budoucího státního zaměstnance před přijetím do služebního poměru.

3)       Nikdo nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru zneužívat na újmu jiného státního zaměstnance nebo k ponižování jeho lidské důstojnosti.

4)       Služební orgán oznámí státnímu zaměstnanci jeho vyslání na služební cestu bez zbytečného odkladu poté, co se o potřebě vyslání na služební cestu dozví.

5)       V souvislosti se skončením služebního poměru vydá služební orgán státnímu zaměstnanci služební posudek, pokud o něj požádá, a to do 15 dnů od požádání, nejdříve však 15 dnů před skončením služebního poměru, nedohodne-li se se státním zaměstnancem jinak.

6)       Odborová organizace může služební orgán požádat o zavedení pružného rozvržení služební doby, a to pro všechny státní zaměstnance, u nichž to nebrání řádnému plnění úkolů služebního úřadu.

7)       Nebrání-li tomu řádné plnění úkolů služebního úřadu, může služební orgán poskytnout státním zaměstnancům služební volno k výkonu dobrovolnické činnosti, kterou služební úřad organizuje nebo se s jejím účelem ztotožňuje, a to v nezbytně nutném rozsahu a za podmínek jím stanovených. Za dobu čerpání služebního volna se plat nekrátí.

Čl. 6

Dovolená státních zaměstnanců

Vyčerpal-li státní zaměstnanec v příslušném kalendářním roce nejméně 4 týdny dovolené, může služební orgán převést s přihlédnutím k oprávněným zájmům státního zaměstnance na základě jeho písemné žádosti nevyčerpanou část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, do následujícího kalendářního roku.

  Čl. 7

Sladění rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem služby a výkon služby z jiného místa

1)       Smluvní strany budou ve smyslu § 117 ZSS podporovat možnost sjednání dohody mezi služebními orgány a státními zaměstnanci o výkonu služby z jiného místa, než je pracoviště státního zaměstnance, pokud to nebude bránit řádnému plnění úkolů služebního úřadu a nebude se jednat o správní činnosti dle § 2 nařízení vlády č. 144/2015 Sb., o výkonu státní služby z jiného místa a pravidlech pro vytvoření předpokladů sladění rodinného a osobního života s výkonem státní služby.

2)       Služební úřady se při vytváření podmínek pro sladění rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem služby zaměří zejména na potřeby státních zaměstnanců uvedených v § 116 odst. 2 ZSS a na potřeby dalších státních zaměstnanců související s péčí o osoby blízké, u nichž to vyžaduje jejich zdravotní stav, věk či jiný objektivní důvod.

Čl. 8

Množství služebních úkolů a služební tempo

1)       Představení jsou povinni při určení množství služebních úkolů respektovat předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a zohlednit čas na jídlo, oddech a přirozené potřeby státních zaměstnanců.

2)       V případě osob se zdravotním postižením se výše uvedené přizpůsobí jejich zdravotnímu stavu na základě lékařského posudku o zdravotní způsobilosti vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

3)       Množství služebních úkolů a služební tempo v jednotlivých útvarech služebních úřadů budou služební úřady projednávat s odborovými organizacemi na základě žádosti státních zaměstnanců.

Část čtvrtá

Platy

Čl. 9

Smluvní strany se dohodly, že nejpozději do konce prvního kalendářního čtvrtletí zahájí vyjednávání ve věci valorizace platových tarifů státních zaměstnanců na následující kalendářní rok.

Část pátá

Sociální podmínky státních zaměstnanců

Čl. 10

1)       Odborové organizace budou v oblasti sociálních podmínek státních zaměstnanců poskytovat podporu konkrétním opatřením a další součinnost.

2)       Služební orgány poskytnou státním zaměstnancům na základě jejich oznámení o osobních důvodech, bez povinnosti předložení dokladu o důvodu nepřítomnosti, indispoziční volno v rozsahu 5 dnů v průběhu kalendářního roku. Státní zaměstnanec je povinen oznámit čerpání indispozičního volna neprodleně poté, co jeho potřeba vznikne.

3)       Státním zaměstnancům, kteří mají stanovenou služební dobu nebo povolenou kratší služební dobu rozvrženou jinak než do pětidenního pracovního týdne, se poskytne v kalendářním roce tolik pracovních dnů indispozičního volna, na kolik pracovních dnů v týdnu je rozvržena jejich služební doba.

4)       Vznikne-li státnímu zaměstnanci služební poměr bezprostředně po skončení jeho pracovního poměru v tomtéž služebním úřadu v průběhu téhož kalendářního roku, poskytne služební orgán státnímu zaměstnanci indispoziční volno v rozsahu zkráceném o rozsah indispozičního volna čerpaného v témže kalendářním roce před skončením jeho pracovního poměru.

5)       Za dobu čerpání indispozičního volna se plat nekrátí.

Čl. 11

Odměny k životním a služebním výročím

1)       Služební úřady poskytnou státním zaměstnancům z rozpočtových prostředků odměny v této výši:

1. a) Odměny ke služebnímu výročí:

• státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna při dovršení doby trvání služebního poměru 10 let ve výši 5 000 Kč,
• státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna při dovršení doby trvání služebního poměru 20 let ve výši 10 000 Kč,
• státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna při dovršení doby trvání služebního poměru 30 let ve výši 15 000 Kč,
• státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna při dovršení doby trvání služebního poměru 40 let ve výši 20 000 Kč.

1. b) Odměny k životnímu výročí:

• při dovršení 40 let věku bude státnímu zaměstnanci poskytnuta odměna ve výši 5 000 Kč za podmínky, že služební poměr státního zaměstnance trval nejméně 5 let,
• při dovršení 50 let věku bude státnímu zaměstnanci poskytnuta odměna ve výši 8 000 Kč za podmínky, že služební poměr státního zaměstnance trval nejméně 5 let,
• při dovršení 60 let věku bude státnímu zaměstnanci poskytnuta odměna ve výši 10 000 Kč za podmínky, že služební poměr státního zaměstnance trval nejméně 5 let.

1. c) Odměny při prvním skončení služebního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod:

• státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna ve výši 5 000 Kč, trval-li jeho služební poměr nejméně 5 let,
• státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna ve výši 10 000 Kč, trval-li jeho služební poměr nejméně 10 let,
• státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna ve výši 15 000 Kč, trval-li jeho služební poměr nejméně 15 let.

2)       Pro účely vzniku nároku na odměnu se do doby trvání služebního poměru státního zaměstnance započítává doba trvání pracovního poměru, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel, a to ve správních úřadech, které jsou dle § 4 odst. 1 ZSS služebními úřady, a ve státních orgánech nebo právnických osobách, které jsou služebními úřady dle § 4 odst. 2 ZSS.

3)       Nárok na odměnu vzniká státnímu zaměstnanci, jehož služební výročí, životní výročí nebo první skončení služebního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod nastane v době účinnosti této KDVS. 

4)       Odměna se vyplatí v nejbližším výplatním termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu.

5)       Odměna podle bodu 1 písm. c) státnímu zaměstnanci náleží pouze v případě, že ke skončení služebního poměru nedošlo z důvodů uvedených v § 72 odst.  1 písm. a) až d) ZSS nebo v § 74 odst. 1 písm. a) a b) ZSS.

Čl. 12

Péče o státní zaměstnance

Služební úřady podle svých provozních možností zabezpečí zejména:

1. a) vybavení služebních úřadů kuchyňkami nebo kuchyňskými kouty, hygienickými potřebami a poskytování ochranných nápojů,
2. b) přijetí vhodných opatření, včetně případné úpravy rozvržení služební doby nebo sjednání dohody o výkonu služby z jiného místa, pro případy, kdy teplota v objektu, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu, dosáhne méně než 19 a více než 28 stupňů Celsia, a to v kolektivní dohodě, nebo na podnět státních zaměstnanců tam, kde nepůsobí odborová organizace,
3. c) potřebnou vybavenost a kulturu pracovního prostředí, včetně optimálního pracovního prostoru, a v případě potřeby bezbariérový přístup nebo kompenzační pomůcky nezbytné pro výkon služby osobami se zdravotním postižením,
4. d) úhradu nákladů na očkování státních zaměstnanců proti infekčním nebo jiným onemocněním podle vyhodnocení rizik služebním úřadem, a to na jejich žádost a s ohledem na účelnost očkování ve vztahu k riziku ohrožení zdraví při výkonu služby,
5. e) vytvoření podmínek pro sportovní aktivity státních zaměstnanců a možnost bezplatného využití svých sportovišť a sportovních zařízení státními zaměstnanci mimo dobu výkonu služby a jejich rodinnými příslušníky; poskytnutí neplaceného služebního volna v nezbytně nutném rozsahu k činnosti při akci pořádané služebním úřadem státním zaměstnancům – organizátorům akce a státním zaměstnancům, kteří se akce účastní, a to i jako zástupci svého služebního úřadu na akci pořádané jiným služebním úřadem, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně služebního úřadu,
6. f) možnost využití svých rekreačních zařízení pro rodinnou rekreaci státními zaměstnanci a jejich rodinnými příslušníky. Cena jednotlivých rekreačních poukazů bude stanovena na základě objektivně vynaložených přímých nákladů jednotlivých rekreačních zařízení při zohlednění daně z přidané hodnoty. Pro zabezpečení kontroly tvorby cen rekreačních poukazů umožní služební orgán zástupci odborové organizace nahlédnutí do materiálů, které byly použity pro tvorbu ceny poukazu,
7. g) stravování důchodcům – bývalým státním zaměstnancům, pokud to umožňují provozní podmínky a finanční zdroje služebního úřadu, v souladu s vyhláškou č. 296/2022 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích, ve znění pozdějších předpisů, a pobyt v rekreačních zařízeních v případě volné kapacity za stejnou cenu jako u státních zaměstnanců,
8. h) vytvoření podmínek k zajištění psychosociální podpory státních zaměstnanců, včetně vytvoření metodiky prevence šikany na pracovišti, či přístupu k bezplatnému psychosociálnímu poradenství.

Čl. 13

Poskytování příspěvků z FKSP

1)       Služební úřady a odborové organizace u nich působící mohou v kolektivních dohodách sjednat zásady poskytování příspěvků státním zaměstnancům v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Služební úřady budou usilovat o co největší administrativní ulehčení procesu nárokování a vyplácení příspěvků z FKSP.

2)       Služební úřady vytváří podmínky pro stravování státních zaměstnanců ve smyslu § 69 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s vyhláškou č. 296/2022 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích, ve znění pozdějších předpisů. Služební úřad se v souladu s právními předpisy zavazuje poskytnout příspěvek na stravování a stravovací služby, a to především z provozních prostředků, případně i prostředků z FKSP. Státnímu zaměstnanci se poskytne příspěvek na stravování ve výši odpovídající provozním a rozpočtovým možnostem služebního úřadu.

Část šestá

Bezpečnost výkonu služby, ochrana zdraví

Čl. 14

1)       Služební úřady jsou povinny zajistit bezpečnost a ochranu zdraví státních zaměstnanců při výkonu služby s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu služby.      

2)       Služební úřady provedou 1x ročně, v prvním pololetí kalendářního roku, za účasti odborových organizací, komplexní prověrky stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby. U zjištěných závad stanoví termíny a konkrétní odpovědnost za jejich odstranění a výsledky závěrů realizace prověrky projednají za účasti zástupců odborových organizací. Do doby odstranění závad budou služebním úřadem přijata preventivní opatření, která vedou k minimalizaci rizik.

3)       Prověrku podle odstavce 2 provede služební úřad bezodkladně i po vyhlášení nouzového stavu, stavu pandemické pohotovosti, případně mimořádných opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen opatření), mají-li vliv na činnost služebního úřadu a plnění služebních úkolů. Prověrka se provádí pouze jednou, nejsou-li opatření vyhlášena z jiného důvodu. Povinnost služebního úřadu se považuje za splněnou, i pokud prověrku s přihlédnutím k vyhlášeným opatřením provedl v řádném termínu podle odstavce 2. Při vyhlášení opatření uvedených ve větě první služební úřad využije zejména výkonu služby z jiného místa a dalších opatření směřujících ke snížení zdravotních rizik, a to v rozsahu, při kterém bude zachována akceschopnost služebního úřadu v návaznosti na plnění služebních úkolů.

Část sedmá

Stížnosti a kolektivní spory

Čl. 15

1)       Státní zaměstnanec může podat ve věcech výkonu služby a ve věcech služebního poměru písemnou stížnost služebnímu orgánu. Stížnost státního zaměstnance musí být vyřízena písemně v termínu stanoveném zákonem.

2)       Služební orgán nebo představený je povinen projednat se státním zaměstnancem nebo na jeho žádost i s odborovou organizací stížnost státního zaměstnance ve věcech podle odstavce 1, pokud o to státní zaměstnanec požádá.

3)       Státní zaměstnanec je oprávněn požádat odborovou organizaci o pomoc s řešením své stížnosti nebo námitek podaných služebnímu orgánu.

Část osmá

Závěrečná ustanovení

Čl. 16

1)       Dodržování závazků sjednaných v této KDVS se smluvní strany zavazují kontrolovat průběžně.

2)       Práva, která vznikla z kolektivních dohod jednotlivým státním zaměstnancům, se uspokojují jako ostatní práva státních zaměstnanců.

3)       Spory vyplývající z plnění této KDVS budou řešeny jednáním smluvních stran s cílem dospět k dohodě v zájmu dosažení sociálního smíru.

4)       Smluvní strany si sjednaly možnost změny a doplnění této KDVS v rozsahu třetí, čtvrté, páté a šesté části ve smyslu § 8 odst. 5 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.

5)       Tato KDVS je vyhotovena v 6 stejnopisech s platností originálu. Každý účastník smluvních stran obdrží po jednom originálu.

6)       Tato KDVS nabývá platnosti dnem podpisu obou smluvních stran. Účinnosti nabývá dnem 1. 1. 2025 a uzavírá se na dobu do 31. 12. 2025. Účinnost KDVS se prodlouží vždy o jeden kalendářní rok, pokud jedna ze smluvních stran nedoručí druhé smluvní straně písemné oznámení, že si nepřeje účinnost KDVS dále prodloužit. Toto oznámení je povinna jedna smluvní strana doručit druhé smluvní straně nejpozději jeden kalendářní měsíc před skončením účinnosti této KDVS, jinak se k němu nepřihlíží. Takto může být účinnost KDVS prodloužena nejvýše třikrát.

V Praze dne

…………………………………………………………………………………………………..

za vládu České republiky

…………………………………………………………………………………………………..

za Odborový svaz státních orgánů a organizací

…………………………………………………………………………………………………..

za Českomoravský odborový svaz civilních zaměstnanců armády

…………………………………………………………………………………………………..

za Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky

…………………………………………………………………………………………………..

za Českomoravský odborový svaz pracovníků školství

…………………………………………………………………………………………………..

za Asociaci samostatných odborů