Přepis ČT24
Věznicím napříč Českem chybí tisícovka zaměstnanců, z toho tři čtvrtiny strážných a dozorců. Ti, kdo zůstávají, slouží i stovky hodin přesčasů ročně. A vězni na to reagují, zvyšuje se jejich agresivita. Nábor nových lidí se přitom věznicím nedaří. Nástupní mzda dozorce bez praxe je necelých 32 tisíc hrubého.
Dozorce v největší věznici v Česku, v Plzni na Borech, dělá Vlastimil Soukup zhruba dvacet let. „Na oddělení s bezdrogovou zónou je 108 lidí na jednom patře,“ popisuje. Dvanáctihodinové směny obvykle mívá čtyři za sebou, následovat by měly čtyři dny volna. To se ale hlavně od doby po covidu nestává.
„Máme až čtyři sta, někteří přes pět set hodin přesčasů za rok. Náročné je hlavně skloubit to dohromady s rodinou,“ stýská si Soukup.
„Personální situace je poslední dobou hodně zoufalá, a to hlavně u příslušníků, kde nám v současné době chybí devětačtyřicet strážných a dozorců,“ přiznává ředitel plzeňské věznice Drahoslav Červinka. „Je to rozvrstveno, dá se říct, rovnoměrně. Až na pražské věznice, kde je podstav výraznější,“ doplňuje mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová a vzápětí v této souvislosti zmiňuje i káznice Horní Slavkov, Valdice a právě Plzeň.
O práci ve věznicích není zájem dlouhodobě. V Plzni je problém umocněný i tím, že jde o průmyslovou oblast, takže firmy nabízejí vyšší výdělky. Podle Červinky jsou hlavním problémem právě finance, připomíná ale i další požadavky na pracovníky ve věznicích – bezúhonnost, dobrý zdravotní stav či dobrou psychickou a fyzickou zdatnost.
S klesajícím počtem dozorců stoupá agresivita vězňů, kterých navíc přibývá. „Je plno, mezi sebou mají problémy. A skladba vězňů je jiná než před pár lety,“ přibližuje své zkušenosti dozorce Soukup s tím, že častější jsou drogové delikty, a trestanci tak podle něj častěji přicházejí s abstinenčními příznaky.
„Letos nebyl týden, kdy by nedošlo k nějakému fyzickému napadení našich kolegů ve věznicích,“ nechal se loni v prosinci slyšet generální ředitel Vězeňské služby Simon Michailidis.
Odbory teď přicházejí s kampaní, v níž upozorňují na údajné podfinancování všech bezpečnostních sborů. „Slovensko posilovalo finanční prostředky, Německo posiluje a snaží se do bezpečnosti státu investovat. Kdežto Česká republika jde opačným směrem,“ míní člen Výboru Nezávislého odborového svazu Policie ČR pro vězeňskou službu Tomáš Jarkovský, který v plzeňské věznici rovněž působí.
„Co se týká řádného provozu, a to i po finanční stránce, a samotného chodu vězeňské služby, tak v tomhle ohledu bychom rádi veřejnost ubezpečili, že ten bude zajištěn,“ vyjádřil se pro ČT mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Vedení plzeňské věznice se podařilo od letoška pro dozorce a strážné získat alespoň takzvaný stabilizační příplatek. Měsíčně to pro ně znamená 2500 korun navíc.
ČT24 90
