Dnes se konečně společnou snahou odborových organizací podařilo najít s vládou shodu na systému, který zajistí, aby žádný plat ve veřejné správě nebyl pod hranicí minimální mzdy, což byl vždy jeden ze základních požadavků předchozích jednání.
Je to však jen první krok k dosažení našeho cíle. Proto tím nekončí naše dlouhodobá snaha o zajištění vyšší konkurence schopnosti platů občanských zaměstnanců bezpečnostních sborů i ve vztahu k jiným zaměstnancům veřejného sektoru.
Pomineme-li skutečnost, že se počet platových stupňů sníží z 12 na 8, čímž se zároveň prodlouží interval pro navýšení platu z důvodu započitatelné praxe až na 5 let, nepovažujeme za dostatečné ani navrhované prodloužení praxe pro dosažení posledního platového stupně z dosavadních 32 na pouhých 35 let. Vzhledem k postupnému zvyšování věku odchodu do důchodu považujeme takové prodloužení za nedostatečné. Zaměstnanci, který nastoupí do praxe v 18 letech, by se totiž plat naposledy zvýšil již v 53 letech.
Zatím neznáme konkrétní podobu platových tabulek, ani jaké navýšení se dotkne jednotlivých zaměstnanců a jak se změní struktura jejich platu. Doufáme ale, že výsledkem bude znatelné zvýšení platů.
Ani v současnosti totiž není možné vyplácet zaměstnancům plat nižší než minimální mzdu. Rozdíl se dorovnává dalšími složkami platu, které však mají sloužit k jiným účelům. Není proto přijatelné, aby došlo pouze k převedení těchto netarifních složek do tarifu bez jeho skutečného navýšení.
Na tarifu záleží! Především na jeho výši.
Níže naleznete oficiální vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo zástupcům odborů a zaměstnavatelů konkrétní návrh nových platových tabulek, které by měly začít platit od 1. ledna 2027. Změna se dotkne přibližně 858 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru. Jejím cílem je odstranit dlouhodobé nedostatky současného systému odměňování, zvýšit základní platové tarify a zajistit, aby lépe odpovídaly náročnosti vykonávané práce a délce praxe. Nejnižší tarif nově dosáhne alespoň úrovně minimální mzdy, která bude v roce 2027 činit 24 900 korun. Žádnému zaměstnanci se v důsledku přechodu na nové tabulky plat nesníží.
„Platové tabulky se roky jen záplatovaly. Teď je konečně opravujeme od základu. V současnosti některé základní tarify nedosahují ani minimální mzdy a zaměstnavatelé musí platy dorovnávat. To chceme změnit. Tarif musí být pro zaměstnance skutečnou jistotou. Osobní příplatek má být odměnou za dobrou práci, nikoli náplastí na příliš nízký tarif. Připravujeme proto spravedlivější, přehlednější a předvídatelnější systém odměňování. Zásadní přitom je, že nikomu se jeho současný plat nesníží,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Jedním z hlavních kroků navrhované reformy je zvýšení nejnižšího platového tarifu alespoň na úroveň minimální mzdy, která bude v roce 2027 činit 24 900 korun měsíčně. Nový systém zároveň počítá s tím, že vláda bude platové tarify každoročně stanovovat v návaznosti na růst minimální mzdy. Tím se má zabránit opakování současné situace, kdy některé základní tarify nedosahují ani její výše.
Nový systém má také lépe zohledňovat náročnost a odpovědnost vykonávané práce. Rozdíl mezi sousedními platovými třídami bude činit nejméně čtyři procenta. Výjimkou budou pedagogičtí pracovníci v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jejichž platové tabulky mají odlišnou strukturu. Díky těmto změnám budou samotné tarify lépe plnit svou ochrannou funkci, a návrh proto počítá se zrušením dosavadního systému nejnižších úrovní zaručeného platu.
Zvýšení základního tarifu však nemusí automaticky znamenat zvýšení celkového platu o stejnou částku. Zaměstnavatelé budou moci při přechodu na nové tabulky jednorázově upravit osobní příplatky v zákonem stanovených mezích. Jejich případné snížení však nesmí přesáhnout zvýšení základního tarifu, aby v důsledku této změny nedošlo ke snížení celkového platu zaměstnance.
Pro zaměstnance bude nový systém znamenat především větší jistotu. Zatímco osobní příplatek může zaměstnavatel za zákonem stanovených podmínek měnit, platový tarif představuje pevně stanovenou a nárokovou složku platu. Jeho posílení tak zajistí zaměstnancům stabilnější základ odměňování. Osobní příplatky zároveň budou moci lépe plnit svůj původní účel, tedy oceňovat kvalitní pracovní výsledky a mimořádné pracovní nasazení.
Jak se změna projeví v praxi?
Například zaměstnanec na přepážce úřadu práce s jedenáctiletou započitatelnou praxí, který podle modelového příkladu nyní pobírá celkový plat 32 930 korun, by mohl mít od ledna základní tarif 37 050 korun. Jeho celkový plat by tak i při maximálním možném snížení osobního příplatku vzrostl nejméně o 4 120 korun měsíčně.
U uklízečky se stejnou délkou započitatelné praxe, která podle modelového příkladu nyní pobírá celkem 22 400 korun včetně dorovnání do zaručeného platu, by nový tarif činil 25 910 korun. Její výsledný plat by tak vzrostl nejméně o 3 510 korun měsíčně.
Uvedené částky jsou ilustrativními příklady vycházejícími z pracovního návrhu platových tabulek. Jejich konečnou podobu stanoví vláda nařízením.
Méně platových stupňů a přehlednější kariérní postup
Nové platové tabulky přinesou také jednodušší a přehlednější systém odměňování. U většiny zaměstnanců se dosavadní počet dvanácti platových stupňů sníží na osm, přičemž postup do vyššího stupně bude zpravidla probíhat po pěti letech započitatelné praxe. Výjimkou budou pedagogičtí pracovníci, kterým zůstane zachováno dosavadních sedm platových stupňů.
Nový systém navíc lépe zohlední dlouholeté zkušenosti. Samostatné stupně budou nově určeny také zaměstnancům s praxí přesahující 30 a 35 let.