Hybridní hrozby, online radikalizace, organizovaný zločin na objednávku, ale také pracovní podmínky policistů, jejich společenské uznání a politická podpora. To byla témata, která 3. listopadu 2026 spojila zástupce policejních odborů, evropských institucí a bezpečnostní experty v Berlíně. Na mezinárodním setkání „InternalSecurity in Zeitenwende – FacingThreatsTogether“ reprezentovali svaz zástupci NOS PČR v čele s předsedou Tomášem Machovičem.
Nešlo jen o společenské setkání zahraničních delegací. Jednání mělo konkrétní odborný a politický obsah a vyústilo ve společnou Berlínskou deklaraci 2026, která vyjádřila společný postoj Gewerkschaft der Polizei (GdP), největšího německého odborového svazu zastupujícího policisty a další zaměstnance policie, a EU.Pol, Evropské federace policejních odborů, spolu s jejich mezinárodními partnery, k bezpečnosti, postavení policie a budoucnosti přeshraniční spolupráce.
Setkání se uskutečnilo v rámci 28. řádného spolkového kongresu německého policejního odborového svazu Gewerkschaft der Polizei (GdP). Volební kongres proběhl již předchozí den a dosavadní předseda Jochen Kopelke byl znovu zvolen do čela GdP na další čtyřleté období.
Od pracovních podmínek policistů po bezpečnostní hrozby
Program mezinárodního setkání „Internal Security in Zeitenwende – Facing Threats Together“ otevřela vystoupení představitelů GdP, německé politické reprezentace a odborového hnutí. Vedle aktuálních bezpečnostních výzev se věnovali také postavení policistů, jejich pracovním podmínkám, společenskému uznání a politické podpoře.
Jennifer Otto, nově zvolená členka spolkového vedení GdP a policistka kriminální policie, představila výsledky průzkumu mezi mladými členy GdP do 29 let, který vznikl ve spolupráci s Technickou univerzitou v Chemnitz. O odchodu ze služby někdy uvažovalo 65 % mladých policistů spolkové policie a 55 % všech respondentů. Mezi hlavní důvody patřily obtíže se skloubením služby a osobního života, nízké finanční ohodnocení a nedostatečné uznání práce policistů ze strany politiků a médií. Výsledky studie byly předány také spolkovému ministrovi vnitra.
Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt připustil, že pracovní podmínky a rovnováha mezi službou a osobním životem jsou zásadními tématy. Důrazně odsoudil násilí vůči policistům a zdůraznil potřebu modernizace spolkové policie, rozšíření jejích pravomocí, lepšího vybavení i změn v systému odměňování.
Ministr vnitra Hamburku Andy Grote, který předsedá Konferenci ministrů vnitra německých spolkových zemí, upozornil na rostoucí komplexitu bezpečnostních hrozeb, od kyberútoků a sabotáží až po špionáž a útoky na kritickou infrastrukturu. Zdůraznil nutnost investic do moderní policie a jako příklad uvedl Hamburk, kde se připravovala nová policejní akademie a plánovaly investice 40 až 60 milionů eur do dronové techniky.
Berlínský primátor Kai Wegner připomněl náročnost policejní práce v metropoli, která každoročně řeší více než 7 000 demonstrací. Zdůraznil, že policisté musí vědět, že za nimi stojí politická reprezentace. Její podpora je podle něj důležitá zejména při zvládání náročných zásahů.
Předsedkyně Německé odborové konfederace DGB (obdoba české ČMKOS) Yasmin Fahimi zdůraznila, že skutečný respekt k policistům a dalším zaměstnancům veřejných služeb musí být vidět nejen ve slovech, ale především ve spravedlivém odměňování, dostatku personálu a důstojných pracovních podmínkách. Připomněla také pokračování kampaně „Hier arbeitet ein Mensch“ (Tady pracuje člověk), která upozorňuje na útoky vůči zaměstnancům veřejných služeb, až do roku 2030.
Znovuzvolený předseda GdP Jochen Kopelke představil priority na další čtyři roky. Vedle spravedlivého odměňování, důstojného důchodového zabezpečení a lepšího vybavení zdůraznil také právní a sociální podporu policistů po služebních úrazech. Za důležitou označil mezinárodní spolupráci a upozornil, že policii nelze svěřovat stále více úkolů bez odpovídajícího personálu, vybavení a výcviku. Jeho výzva politikům byla jasná: policisty je třeba podporovat každý den, protože oni každý den chrání ostatní.
Po úvodních vystoupeních se pozornost přesunula také k evropské spolupráci. Představena byla EU.Pol, evropská federace policejních odborů, která sdružuje 18 členských organizací z 12 zemí a zastupuje více než 317 tisíc policistů a dalších pracovníků policejních složek. Jejím cílem je propojovat národní odborové organizace, podporovat výměnu zkušeností a prosazovat společné zájmy na evropské úrovni. Součástí prezentace byly také aktivity EU.Pol Academy a bruselské kanceláře, která přenáší potřeby a požadavky členských organizací do evropských institucí.
Následovala mezinárodní panelová diskuse „Building Resilience in Times of Zeitenwende“, tedy Budování odolnosti v době zásadních změn. Odborníci z Nizozemska, USA, Evropského parlamentu a evropských bezpečnostních institucí se věnovali hybridním hrozbám, extremismu, dezinformacím, organizovanému zločinu a budoucnosti evropské policejní spolupráce.

NOS PČR jednal se zahraničními odbory: zkušenosti, výsledky a společné cíle
Ve dnech 14.–16. října 2026 se v České republice uskutečnilo mezinárodní setkání odborových organizací z České republiky, Slovenska, Polska a
Drony nad letišti, sabotáž a radikalizace na internetu
Nizozemská policejní komisařka a bývalá předsedkyně policejního odborového svazu ACP Vanessa van den Berg upozornila na stále menší hranici mezi běžnou kriminalitou a hrozbami pro národní bezpečnost. Jako příklady zazněly drony v blízkosti letišť a vojenských objektů, ohrožení kritické infrastruktury nebo využívání kriminálních sítí k provádění sabotáží. Na nové situace přitom často jako první reagují policisté v běžném výkonu služby.
Další část diskuse se zaměřila na online radikalizaci. Odborníci upozornili, že extremistické skupiny využívají nejen komunikační aplikace, jako jsou Discord nebo Telegram, ale také herní platformy a virtuální světy. Zazněl konkrétní příklad spolupráce s platformou Roblox zaměřené na ochranu dětí a omezování extremistického obsahu.
Europoslankyně Lena Düpont, členka Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), hovořila o evropských nástrojích pro regulaci digitálního prostředí, odpovědnosti internetových platforem a ochraně dětí a zranitelných skupin. Diskuse se dotkla také složitého hledání rovnováhy mezi bezpečností a svobodou projevu.
Zajímavým tématem byla rovněž včasná reakce na radikalizaci mladých lidí. Ne každý varovný signál totiž musí automaticky znamenat policejní zásah. Rodiče, školy i další lidé v okolí dítěte potřebují vědět, jak situaci rozpoznat a kam se obrátit. Vedle policejního postupu musí existovat také prostor pro prevenci a odbornou pomoc.
Kriminalita a násilí na objednávku
Organizovaný zločin se mění také způsobem, jakým funguje. V diskusi zazněl pojem „crime as a service“, tedy kriminalita poskytovaná jako služba. Kriminální sítě dokážou zajistit jednotlivé činnosti prostřednictvím specializovaných osob a skupin, aniž by všichni aktéři museli být přímou součástí jedné organizace.
Nově se objevuje také pojem „violence as a service“, tedy násilí jako služba. Kriminální skupiny mohou využívat další osoby k provádění násilných činů, zastrašování nebo jiných aktivit.
Zástupci evropských bezpečnostních institucí proto zdůraznili potřebu lepšího propojování informací a hlubší spolupráce při vyšetřování rozsáhlých kriminálních sítí. Jako příklady úspěšného mezinárodního postupu zazněly případy šifrované komunikace Sky ECC a EncroChat. Důležitá je také spolupráce se soukromým sektorem, technologickými společnostmi, sociálními platformami a finančními institucemi.
Policie nemůže být všude. Potřebuje také důvěru veřejnosti
Americký odborník Paul Goldberg připomněl zkušenosti ze Spojených států po teroristických útocích z 11. září 2001. Představil přístup „See Something, Say Something“, tedy výzvu, aby lidé upozorňovali na podezřelé okolnosti. Policie totiž nemůže být všude a zachytit každý signál. Důležitou součástí bezpečnosti je proto také spolupráce s veřejností, osobní kontakt a důvěra mezi policií a místními komunitami.
Goldberg zároveň upozornil na zkušenosti z Izraele po útocích ze 7. října a z války na Ukrajině. Ty podle něj ukazují, že civilní policie může být v krizových situacích vtažena i do prostředí s charakterem válečného konfliktu. Policie se musí připravovat na nové hrozby, zároveň však musí zůstat zachován rozdíl mezi policií a armádou. Její civilní a demokratický charakter musí být zachován i v mimořádně náročných podmínkách.
V závěru diskuse se panelisté shodli na potřebě překonávat oddělené kompetence jednotlivých institucí. Hybridní hrozby totiž propojují organizovaný zločin, terorismus, zahraniční vliv, kybernetické útoky i ohrožení kritické infrastruktury. Odpovědí mají být tři základní principy: komunikace, spolupráce a koordinace (angl. Three Cs: Communication, Cooperation, Coordination).
Zaznělo také, že policie musí zůstat blízko občanům. Důvěra veřejnosti se buduje dlouhodobě, ale ztratit se může velmi rychle. Proto je důležité nejen účinně reagovat na bezpečnostní hrozby, ale také srozumitelně vysvětlovat přijatá opatření a zachovávat respekt k právnímu státu.

EU.Pol – Evropská federace policejních odborů
Co je EU.Pol a proč na tom záleží i vám EU.Pol (European Federation of Police Unions) je největší evropskou odborovou
Berlínská deklarace 2026: společný postoj k bezpečnosti a budoucnosti policie
Závěry mezinárodního jednání se promítly do Berlínské deklarace 2026, společného stanoviska GdP, EU.Pol a jejich mezinárodních partnerů. Její úplné znění včetně českého překladu naleznete níže pod článkem.
Deklarace zdůraznila potřebu silnější přeshraniční spolupráce, demokratického pojetí policejní práce a nezbytné podpory policistů. Reagovala tak na témata, která se bezprostředně dotýkají budoucnosti policejní práce v Evropě: nové bezpečnostní hrozby, proměny organizovaného zločinu, ochranu kritické infrastruktury, důvěru veřejnosti i podmínky, ve kterých policisté svou práci vykonávali.
GdP zároveň vyzdvihla význam osobních setkání, mezinárodních přátelství a budování silné sítě partnerů. Právě možnost potkávat se, sdílet zkušenosti a poznávat problémy kolegů z jiných zemí dává mezinárodní odborové spolupráci skutečný obsah.
NOS PČR součástí společného evropského dialogu
Účast NOS PČR v Berlíně byla součástí mezinárodního jednání, které řešilo konkrétní otázky bezpečnosti, postavení policie v demokratické společnosti a budoucnosti přeshraniční spolupráce.
Problémy, se kterými se potýkají policisté v jednotlivých zemích, mají stále více společných rysů. Ať už jde o rostoucí násilí vůči policistům, nedostatek personálu, náročnější podmínky služby nebo nové formy kriminality, žádná země je nedokáže řešit zcela izolovaně.
Berlínská deklarace 2026 byla konkrétním výstupem tohoto setkání a společným stanoviskem organizací, které chtějí aktivně přispívat k bezpečnější Evropě a lepším podmínkám pro ty, kteří ji každý den chrání.
Bezpečnost nezná hranice. Stejně tak by je neměla znát ani solidarita a spolupráce mezi policejními odbory.
Tomáš Machovič, předseda
Načítání prohlížeče…
Načítání prohlížeče…










