V roce 2016 se příslušníci Věznice Plzeň seznámili s rozsudkem Městského soudu v Praze, který dal za pravdu příslušníkovi, který sloužil na operačním středisku PČR a nebyly mu započítávány přestávky na oddech a odběr stravy. Následně jsme tento rozsudek posoudili s ohledem na podmínky v naší věznici a prostřednictvím právního zástupce Mgr. Zdeňka Honzíka byla podána žádost Řediteli Věznice Plzeň o proplacení přestávek. Tento návrh byl ze strany ředitele věznice zamítnut a celá záležitost byla v odvolacím řízení předána na Generální ředitelství VSČR. Rozhodnutí GŘ VSČR potvrdilo verdikt ředitele věznice. S tímto rozhodnutím se příslušníci Věznice Plzeň nesmířili a obrátili se se svým požadavkem na správní soud, konkrétně Krajský soud v Plzni, který je k danému podnětu příslušný. Žalobu podalo celkem 204 příslušníků. Prvoinstanční rozhodnutí Krajského soudu v Plzni zaznělo verdiktem, že žaloba se zamítá. V souladu s právním řádem ČR, využila část dotčených příslušníků právo na opravný prostředek ve formě kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud jedné skupině žalobců vyhověl a v odůvodnění jasně přednesl, čím se Krajský soud nezabýval a jak by měl rozhodovat. Podle našeho názoru došlo k situaci, kdy Krajský soud v Plzni nemá zřejmě jinou možnost, než vlastní rozsudek přehodnotit a rozhodnou ve prospěch příslušníků Věznice Plzeň. Záležitost příslušníků plzeňské věznice bedlivě sledují všichni příslušníci VSČR. Věříme v kladný závěr sporu a spokojenost příslušníků.