Jako reakci na aktuální dotazy zveřejňujeme odpověď člena předsednictva NOS PČR JUDr. Tomka k otázce správy vlastního majetku u příslušníka bezpečnostního sboru.
Vážený kolego,
definice pojmu „správa vlastního majetku“ není v našem právním řádu zakotvena. Jedná se však o pojem, který není třeba definovat, neboť jeho obsah je srozumitelný a jednoznačný. Není třeba vysvětlovat pojem „správa“, pojem „vlastní“, ani „majetek“. Z usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Cdo 152/2007, ze dne 21. 5. 2008 jednoznačně vyplývá, že „Správa vlastního majetku není podnikáním a nemůže proto být ani předmětem podnikání obchodní společnosti. Jde o činnost, jež je vlastní každé obchodní společnosti, neboť je nezbytná k jejímu řádnému fungování. Ke správě vlastního majetku není třeba žádného úředního povolení.“. Není třeba dodávat, že správa vlastního majetku není ani pracovním nebo obdobným poměrem. Správa vlastního majetku je vykonávána k realizaci čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je uvedeno: „Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.“. Správou vlastního majetku je jeho pronájem, prodej i jiné využívání podle vlastní úvahy.
Pokud služební funkcionář vyzývá příslušníka k tomu, aby služebního funkcionáře žádal o souhlas ke správě vlastního majetku, jedná se nejen o požadavek nezákonný, neboť ustanovení § 48 odst. 4 písm. i) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, takový požadavek vylučuje, ale dokonce i protiústavní, neboť případný zákaz vykonávat správu vlastního majetku (a i to lze předpokládat) by kolidovalo s ochranou vlastnictví, kterou ústavní předpisy garantují.
JUDr. Petr Tomek
